Babinec s Jarkou. Chyběla jen Monika První místopředsedkyně sněmovny a místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Jermanová minulý týden uspořádala v Poslanecké sněmovně už druhé pokračování akce nazvané Káva s Jarkou. Ta má jednu zvláštnost: mužům je vstup zakázán. Na oficiální recepci do sněmovního Zrcadlového salonku si Jarka ve slušivém bílém kostýmku pozvala pouze ženy, které něco znamenají. Dorazila tak například ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou Gabriela Slováková, senátorka za hnutí ANO Zuzana Baudyšová nebo odbornice na etiketu Eliška Hašková Coolidge.
Redakce Odposlechu zjistila, že na dámské schůzce byla kromě politiky probírána především „ženská témata“. „Řešily se rodinné a běžné starosti,“ svěřila se Odposlechu jedna z účastnic. Jarka Jermanová se nechala slyšet, že s dámami strávila „velmi příjemné dopoledne“. Prostě normální babinec, jen v pracovní době. Redakci Odposlechu jen mrzí, že se setkání nezúčastnila jedna z nejvlivnějších žen v tomto státě Monika Babišová.
V nedávno zveřejněném Klusákově snímku Matrix AB se pochlubila, že ráda lyžuje a cvičí jógu. A to by možná Jarku i další přítomné dámy zajímalo. Tak třeba příště.
Wagenknecht per rollam
Když jel snad nejslavnější auditor v zemi předminulý týden na jednání výboru pro audit Českých drah (ČD), pípla mu esemeska, že už jezdit nemusí. Řídící výbor ČD si totiž chvíli předtím per rollam (na dálku) odhlasoval, že ho odvolává. Podle předsedy dozorčí rady ČD Milana Ferance byl důvodem fakt, že Wagenknecht už nepracuje na ministerstvu financí. Ať jsme hledali, jak jsme hledali, zákon nic takového nepožaduje.
Zato předpokládá, že člen výboru pro audit bude nezávislý a bude mít minimálně tříletou praxi. Že by reakce na to, že poukázal na smlouvu Radmily Kleslové v ČEZ a odstartoval tím sérii článků o sběratelce státních a městských dukátů?
Odborářské bene
Klíčem k ovládnutí pražského dopravního podniku jsou odbory, vybavilo se redaktorce Odposlechu staré známé pravidlo, když na internetu omylem rozklikla zápis ze setkání jedné z odborových organizací s ředitelem DPP Jaroslavem Ďurišem. Toho mají odbory rády a šly by za něj i stávkovat.
On jim totiž rozumí. Podle zápisu se s nimi podělil o obavu z čím dál častějších veřejných debat o benefi tech, které jim poskytuje. Rada města si dokonce plánuje zadat jejich audit. Jeho výsledkem může být zjištění, že dopravní podnik je na špici. Mimochodem soudě podle jejich seznamu a celkové výše je to dost pravděpodobné – benefi ty v DPP nad rámec zákoníku práce dosahují za minulý rok pěkných 850 milionů korun.
Toto číslo přitom nemusí zahrnovat veškeré výhody, jak naznačuje třeba vyšetřování kauzy Oleo Chemical.
Tato firma spojovaná s lobbistou Rittigem totiž krátce, mezi lety 2011 až 2012, dodávala obnovitelnou naftu FAME pro pražské autobusy. Zda byla předražená, se neví, zato se ví, že v té době zázračně poklesla spotřeba, přičemž zlí jazykové v této souvislosti upozorňují, že FAME se nedá používat v osobních vozech zaměstnanců DPP, kterým přejeme úspěšný boj za jejich odborářská práva.
Poslední leč
Vláda v pátek schvalovala výdaj šedesáti milionů na program Medevac, který pomáhá léčit uprchlíky v zahraničí a platí také léčbu zahraničních pacientů v Česku. Odposlech by rád v té souvislosti připomněl zkušenost s pomocí našim bližním z doby, kdy se v Česku léčili zranění z ukrajinského Majdanu. Nejméně jeden z těchto pacientů prý nebyl zraněn střelbou při protestech; jeho zranění se údajně velmi lišilo od ostatních. Skoro to vypadalo, že se někdo z vlivných zranil na lovu a nechal si „na Západě“ zaplatit kvalitní léčbu. Inu, vláda zasáhla v době vrcholící říje právě včas.
