Nechtění singles Gruzie se rozhodla odvrátit demografickou katastrofu. Porodnost v kavkazské zemi s necelými čtyřmi miliony obyvatel klesá, a dokonce i oblíbená mobilní aplikace Tinder je na problém krátká. Postsovětská republika tak plánuje národní seznamku.
„Provedeme sčítání lidu, při němž zaznamenáme všechny svobodné, ovdovělé, rozvedené a�data o�nich zadáme do databáze,“ předestírá plán ředitel fondu pro demografický rozvoj Davit Khizanishvili. A na seznamech začala organizace pracovat. Uvádí výšku, váhu nebo znamení zvěrokruhu.
Zdaleka ne všichni Gruzínci a Gruzínky už se ale těší na to, jak tímto způsobem potkají svou spřízněnou duši. Bojí se, že by singles mohli nakonec platit vyšší daně nebo být do manželství nuceni vládou. Jestli se státníci za projekt postaví, zatím není stoprocentně jasné. Každopádně už ale databázi podpořila gruzínská pravoslavná církev. Že by kavkazská republika přišla na lék, který inspiruje vymírající evropské země Zatím to spíš připomíná černou komedii Humr. V té si všichni singles museli během 45 dní najít partnera. Kdo to nezvládl, byl proměněn ve zvíře. Dle vlastního výběru.
A zase to JŘBU
České úřady milují výběrová řízení bez soutěže. V takzvaných jednacích řízeních bez uveřejnění, známých jako JŘBU, každý rok nakupují věci za desítky miliard a patří ke špičce mezi zeměmi Evropské unie. Takové tendry mají v oblibě i na ministerstvu obrany. Nakupují tak náklaďáky a další materiál s vysvětlením urgentní potřeby či bezpečnostních zájmů státu. A brněnskému antimonopolnímu úřadu už začíná docházet trpělivost. Jeho předseda Petr Rafaj se v nejbližších týdnech sejde s ministrem obrany Martinem Stropnickým a o tom, že s ním bude řešit především „nákupy pro vyvolené“, si vrkají všichni armádní holubi. Že ale obrana po schůzce změní oblíbenou praxi, není příliš pravděpodobné. I proto, že řada jejích otevřených soutěží krachuje a JŘBU zůstává jednou z posledních možností, jak nakoupit nezbytný materiál.
Ostatně chystané strategické zakázky jako nákup helikoptér či radarů MADR proběhnou na základě mezivládní dohody, což je vlastně taky takové zvláštní neveřejné jednací řízení. Jen v mezinárodním měřítku.
Houževnatý Remon
Automobilový fanda a jeden z nejbohatších podnikatelů působících v Česku Remon Vos se chystá na netradiční závod veteránů. Jedná se o šestý ročník vytrvalostního závodu Peking–Paříž, který se poprvé jel v roce 1907 na základě nevinné provokace francouzského deníku Le Matin. Jeho tradice se pak obnovila až v 90. letech. Nizozemec a majitel developerské firmy CTP Remon Vos pojede trasu dlouhou 13 695 kilometrů se svou dcerou Emmou ve vozu Lancia Lambda vyrobeném v roce 1927. Šestatřicetidenní závod, který nemá téměř žádná pravidla a vede nádhernou přírodou Číny, Mongolska, Ruska a pak přes Slovensko do Evropy, v minulosti řada jezdců nedokončila a některé posádky dopadly tragicky. Odposlech bude Remonovi držet palce, aby hlavně přežil.
Pražští inovátoři
Vypadá to, že hlavní město bude konečně mít své vlastní stavební předpisy, na něž developeři čekají bratru tři roky. Dokonce mají za sebou notifikaci EU, jejíž absence byla důvodem toho, že v původně připravené verzi přestaly platit krátce po vydání. Podle zdroje Odposlechu z ministerstva pro místní rozvoj dohadování nové verze vázlo na tom, že magistrátnímu Institutu plánování a rozvoje Prahy se zdála osnova, kterou magistrátu poskytlo ministerstvo stejně jako dalším městům, „málo inovativní“. Podstatou osnovy však bylo, aby městský předpis byl v souladu se stavebním zákonem. A tak magistrát inovoval tak dlouho, až se skoro přestalo stavět.
Pokud budou inovace pokračovat při dohadování Metropolitního plánu, který se nyní ocitne na stole a je řádově složitějším kolbištěm zájmů všech možných skupin, je pravděpodobné, že se péčí městských úředníků nakonec ta výstavba v hlavním městě opravdu zastaví.
