Fíjó, to je moc Starosti ČSSD s dluhem vůči advokátu Altnerovi jsou zřejmě větší, než se zdá, a strana neplatí nejen proto, že spoléhá na dovolání k Nejvyššímu soudu a má strach, že v případě zaplacení se jí pak peníze už nepodaří získat zpět. Má zřejmě také potíže se získáním úvěru. Půjčka od Fio banky, kterou schválilo širší vedení ČSSD ve výši 337 milionů korun, je totiž tak trochu mimo realitu současné bankovní regulace. Ta předepisuje, že banka může půjčit jednomu klientovi nebo propojeným osobám sumu dosahující maximálně čtvrtiny jejího vlastního jmění, které je v případě maličké Fio 1,158 miliardy korun.
I v případě, že by u této banky socialisté neměli žádný jiný úvěr, mohli by získat maximálně o padesát milionů méně, než kolik potřebují. Zdá se tedy, že amatérismus v řešení letitého sporu s Altnerem jen tak neskončí.
Česko-slovenská žumpa na výletě
Andrej Babiš se vypravil do Bruselu a nedopadlo to dobře. „Takovou česko-slovenskou žumpu jsem ještě neslyšel,“ popsal Babišovu mluvu jeden šokovaný diplomat. Věta „já jich zjebem, že nevyberú zákrutu“ prý byla tou nejslušnější.
Babiše rozčílili vlastní poslanci, kteří jednak zamítli protikuřácký zákon a jednak nedokázali hlasovat jednotně. Předseda klubu Faltýnek si prý od svého šéfa po telefonu vyslechl katalog těch nejsprostších urážek.
A stejně tak ministři financí ostatních zemí EU (ti ovšem jen na dálku, aby nic z toho neslyšeli). Schůzka ministrů totiž schválila závěry, které neobsahovaly výzvu k tomu, aby mohlo Česko zavést reverse charge, tedy změnu systému výběru DPH, o kterou Babiš už dlouho usiluje. Jenže za to si Babiš mohl úplně sám: návrh závěrů totiž podpořil; prostě si nevšiml, že neobsahují větu, kterou do nich chtěl prosadit, a prý ani nevěděl, o jakém z dokumentů se zrovna mluvilo.
Upozornili ho na to až podřízení, když už bylo pozdě. Babišovi holt ani dva a půl roku, co do Bruselu jezdí, nestačilo na to, aby se naučil, jak to na ministerských schůzkách chodí.
Česko-slovenskou žumpu ovšem vylil na své podřízené. U sebe chybu jako obvykle nehledal.
Fandové přes nádraží
I velcí kluci milují vláčky a v poslední době se zdá, že také nádraží. Svědčí o tom události posledních dní a týdnů související s převodem nádraží z majetku Českých drah (ČD) na Správu železniční dopravní cesty (SŘDC).
Minulý týden dozorčí rada stáhla na poslední chvíli z programu jednání bod týkající se odvolání Františka Bureše a Roman Štěrby z představenstva drah, ale podle Odposlechu se s výměnou počítá i nadále. Dva železničáře, kteří se odmítali podepsat pod převod nádraží kvůli tomu, že ocenění je nesmyslně nízké a oni se nechtějí nechat zavřít, mají vystřídat tvárnější kusy. Předseda dozorčí rady ČD Milan Feranec, zkušený borec z Agrofertu a prodloužená ruka šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka na dopravě, nechce žádné další zádrhele, protože jde o hodně. Na rekonstrukci nádraží má SŘDC nachystané miliardy z EU i státního rozpočtu a zakázky je třeba rozdat do voleb, které budou už za dva roky. Výhybky za Masaryčkou přitom už nějaký čas vržou cosi o tom, že kdesi na střední Moravě kolem Prostějova, kde se oba bojovníci velké protikorupční partaje s oblibou setkávají, je stavební firma, které takové rekonstrukce jdou opravdu od ruky.
Ale to jsou zajisté zlovolné drby. Čert ví, jaký Dalík tam ty výhybky dal.
Ruská zmrzlina
Maličká banka ERB ruského občana Romana Popova je podle všeho ještě ve větším maléru, než se dosud zdálo. Jak již týdeník Euro informoval, posledním krokem, který Popov stihl před uvalením zákazu přijímat vklady a poskytovat úvěry, byl nákup podílových listů privátního rakouského fondu za jeden a půl miliardy z celkem pětimiliardové bilanční sumy banky. Popov se údajně před dohledem ČNB hájil, že jde o bezpečnou investici s vládní zárukou, navíc zcela likvidní. Tudíž na ni není třeba vytvářet ani žádné oprávky. Podle Odposlechu však poslední pokus o zlikvidnění a realizaci té vládní záruky skončil tím, že z jedné a půl miliardy přiteklo několik desítek milionů. ERB tedy může mít v důsledku lapálie se zamrzlou obří pohledávkou pořádné potíže s vlastní likviditou. Naopak o likviditu samotného občana Popova se Odposlech neobává.
