Komunistický kebab Jak to vlastně mají komunisté s islámem? Na jedné straně jejich poslanci hlásají, že „kvůli nezvládnuté migraci je dnes v ohrožení prakticky vše, tradičními kulturními hodnotami počínaje a životem, zdravím či majetkem Evropanů konče“ (Jiří Valenta), nebo perlu: „Proč jim vaříme jejich jídla, proč přistupujeme na jejich požadavky, které nemají oporu v našich právních normách a zvyklostech? Já po pár dnech chtěl také kus pořádné vepřové kotlety, ale nikde mi ji tam nedali!“ (Zdeněk Ondráček). Na druhé straně dokážou komunisté z islámu také něco vytěžit. Pozornému chodci by v hlavním městě nemělo uniknout, že KSČM pronajala spodní patro svého sídla v ulici Politických vězňů společnosti Osman Kebab nabízející vynikající pochoutky z Východu. Poslanec Ondráček jistě rád zajde na oběd, aby nepřímo podpořil stranickou kasu. Peníze přece ani komunistům nesmrdí po skopovém.
Figa Borovcova
Už je to rok, co se z ministerstva obrany klidil krizový manažer Jiří Borovec, kterého do úřadu společně s ministrem Martinem Stropnickým vyslal Andrej Babiš. Až nyní ze složek v policích začaly vypadávat jeho zlepšováky. Tak například – z Památníku osvobození na úpatí pražského Vítkova, který se nepodařilo zlikvidovat nacistům ani komunistům, by podle něj mohl vzniknout dobrý developerský projekt s hotelem.
Další jeho vize mluvila o odprodeji budovy dnešního ministerstva obrany pod Pražským hradem, úředníci a vojáci se pak měli přestěhovat do „českého Pentagonu“, který by vznikl kousek od ruzyňského letiště. Borovec patnáct měsíců vymýšlel, až nakonec raději odešel. I pověstná zkostnatělost ministerstva obrany tedy může být k něčemu dobrá.
Čínský nov v českém radaru
Z českého byznysového prostředí prosákly informace, že Jaroslav Tvrdík vede za čínskou společnost CEFC diskrétní jednání s majitelem Omnipolu Richardem Hávou. Předmětem investičního zájmu Číňanů je pardubický výrobce sledovacích systémů, které dokážou odhalit i „neviditelné“ letouny. Společnost Era před několika lety koupil Omnipol od Američanů. To by ale mohlo zkomplikovat pozici švédské firmy Saab, která spolu s Omnipolem a jeho Erou usiluje o zakázku českého ministerstva obrany na pořízení radarů protivzdušné obrany. Vojenští zpravodajci jsou totiž citliví na jakoukoli zmínku o čínském kapitálu v souvislosti se strategickými českými podniky a obávají se úniku tajných informací o radarových technologiích k Číňanům.
Velký kapitalista Stropnický
Mnozí nabyli dojmu, že předseda Strany zelených je novodobým marxistou, kterému je přímo odporné vykořisťování dělnické třídy za účelem prospěchu šéfů-kapitalistů. A není se čemu divit, nedávno se totiž Stropnický rozohnil při přijímání zákona o uzavření obchodů během některých státních svátků. Lidé by se podle něj neměli uchylovat k „dobrovolnému sebezotročování” a o svátcích by měli zůstat pěkně na chalupě, a ne stát za kasou v supermarketu.
Ale jak zjistila redakce Odposlechu, Matějův přístup k zotročování je ve skutečnosti trochu jiný. Navenek sice Stropnický působí jako obránce pracujících, ale v samotné Straně zelených má pověst nekompromisního vykořisťovatele. Své podřízené nutí pracovat dlouho do večera, a to bez ohledu na zákonnou pracovní dobu.
Žižkovský elegán s nepatrným knírkem se dokonce na jedné ze stranických porad nechal slyšet: „Když pracuju já tak dlouho, tak vy taky budete.” Část straníků to popudilo natolik, že se vydali Stropnickému domluvit. Nelze prý na veřejnosti vystupovat jako lidový marxista a ve straně jako ziskuchtivý neoliberál. Stropnický se jako správný kapitalista vzpouře ve vlastních dělnických řadách podivil, ale nakonec slíbil, že zákonnou pracovní dobu bude dodržovat.
