Brano otvírá ANO O první místo kandidátky hnutí ANO na severní Moravě právě v těchto dnech soutěží dvě těžké váhy tamní politiky. Ačkoli krajský sněm severomoravské buňky hnutí už v polovině května zvolil do čela kandidátky oblíbeného moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka, původní favorit, majitel výrobce autodílů Brano Pavel Juříček, ještě není zcela ze hry. Jako lídra ho od začátku prosazuje vůdce hnutí Andrej Babiš.
Ke kandidatuře do sněmovny ho sám Babiš přesvědčil poté, co Juříček loni v létě do hnutí vstoupil a stal se předsedou opavské organizace. Moravským členům hnutí ANO však Juříček není příliš sympatický, a proto skončil při krajských nominacích až na čtvrtém místě. Mimo záznam ho kritizují jako „neřízenou střelu“, která si údajně myslí, že „může řídit politiku jako svou rmu“. To je velký rozdíl oproti diplomatickému vědci a bývalému rektorovi ostravské Vysoké školy báňské Ivo Vondrákovi.
O lídrovi však v poslední instanci rozhodne absolutistický monarcha Andrej Babiš. Podle informací Odposlechu platí mezi Vondrákem a Juříčkem nepsaná dohoda: Ať už vůdce povolá jako lídra kohokoli z nich, ten druhý mu bude krýt na kandidátce záda z druhého místa. To vypadá jako klasická zákulisní dohoda z tradiční politické strany, nemyslíte
Zeman radši pytlíky
Prezident Miloš Zeman je ze své státnické návštěvy Číny zpět již několik dlouhých týdnů, o jeho cestě ale stále kolují v českém byznysu legendy. A někteří přímí účastníci se při určitých vzpomínkách na prezidentovo chování ještě dnes hrůzou rosí nejen na čele. Místy prý návštěva spíš připomínala grotesku: Komu utekl, ať si toho vzteklého senilního staříka vyzvedne na recepci. Společenských faux pas prý bylo nepřeberně, mezi ty nejvýživnější patří třeba následující. Při slavnostním setkání české delegace s čínskou chtěli hostitelé uctít českého prezidenta čajem, jehož servírování bylo spojeno s odpovídajícím obřadem. „Sypanej nepiju, já radši ten pytlíkovej,“ měl prohlásit Zeman zápasící s chřipkou z předchozích pracovních setkání. Mezi hostiteli zavládlo zděšení, a několik významných členů čínské delegace dokonce opustilo sál. Ale třeba to byla jen smyšlená příhoda, kterou dávají před blížícími se prezidentskými volbami k dobru Zemanovi konkurenti. Stejně jako příhody o čtyřech vypitých lahvích vína denně, ochrance přenášející svého chráněnce, jakmile z Hradu zmizí poslední fotograf, a počurané slavnostní židli.
Generální přemlouvač
V květnu 2015, kdy se Josef Bečvář stal náčelníkem Generálního štábu, počítal asi se vším. Ale že se někdy bude muset doprošovat a přemlouvat jiného generála, asi netušil. Ta chvíle přišla nyní. Během několika týdnů se má do Prahy vrátit generál Miroslav Žižka, uplynulé tři roky sbíral zkušenosti a velmi solidní náhrady v eurech jako český vojenský představitel při NATO a EU. S dvaapadesátiletým Žižkou se navíc počítalo jako s jedním z kandidátů na nového náčelníka Generálního štábu. Jenže ouha. Zkušený generál do Prahy z Belgie vzkázal, že už nestojí o další kontrakt a rád by uniformu co nejdříve sundal. Věc se řeší i na ministerstvu obrany a Bečvář má teď jasné zadání: přemluvit Žižku, aby si svůj odchod do civilu rozmyslel. Jenže Josef Bečvář nemá v ruce žádné trumfy. Lákání na nové stroje v důstojnické posilovně asi nezabere. A navíc, proč by se Žižka vracel na Generální štáb, kde si vliv rozdělilo několik part, které se vzájemně pomlouvají, házejí si klacky pod nohy a donášejí ministrovi
