Většina manažerů je přesvědčena o politickém pozadí Kubicovy zprávy
Myslíte si, že odposlechy novinářů a politiků byly politicky motivovány?
- Ano 73,6 %
- Ne 9,4 %
- Nevím 17 %
S odposlechy mají problém i ve vyspělejších demokratických zemích, než je Česká republika, a posledním příkladem mohou být Spojené státy. Nepřekvapuje tedy, že se s nimi potýkáme také. Rozdíl snad může být jen v tom, že v Česku vůbec nelze přesně určit, kdo za ně nese odpovědnost. Jde-li o selhání konkrétního člověka ve státní správě (Inspekce ministra vnitra), popřípadě soudce, který k nim dal souhlas, nebo byly-li na politickou objednávku. To se týká i Kubicovy zprávy, od níž se aféra odvíjí. Zaráží sice, že odposlechy novinářů a politiků byly nařízeny až čtvrt roku poté, co se čin stal, a je velmi podezřelý argument na jejich obhajobu, že právě v tuto chvíli byly nutné kvůli vyšetřování, ale netvrdilo se také, že Kubice se svou zprávou vystoupil těsně před volbami, protože nemohl jinak? Je tedy zcela příznačné, že skoro 74 procent respondentů odpovědělo na otázku kladně.
Snad nejlépe vystihl situaci kolem odposlechů jistý manažer: „Samozřejmě že ano. Už několik let nemám iluze o tom, jak probíhá vyšetřování i řešení závažných kriminálních kauz. Politická vůle rozhoduje o tom, co se uloží k ledu a co se naopak urychlí a dramaticky rozmázne. Jsem rád, že se ještě nebojím tenhle e-mail odeslat - zatím…“ A další mu přizvukuje: „Jen velmi naivní člověk si může myslet, že je naše policie ve složkách, kterých se tato kauza týká, zcela nezávislá.“ A uveďme ještě jeden podobný názor: „Všechno, co se děje v úřadech řízených politiky a co slouží prosazování politických zájmů, je motivováno politicky. Jak také jinak. I když celá věc může mít i nepolitické důvody. Kdyby někdo z mé firmy vynášel tajné informace, také by mě zajímalo, kdo to je a proč to dělá.“
Nejostřeji se pak vyjádřil tento respondent: „Nejsem žádný bezpečnostní expert, ale umím naslouchat, odhadovat lidi a vyvodit vlastní závěry. Jsem přesvědčen, že Stanislav Gross si vybudoval v policejním aparátu sobě oddanou skupinu, kterou nyní převzalo nové vedení ČSSD. Jiří Paroubek moc dobře ví, jakou to má mocenskou hodnotu. Nepochybuji o tom, že přes tyto své lidi a uměle vykonstruované kauzy a policejní vyšetřování putovaly pokyny k odposlechům politických konkurentů a opačným směrem informace z těchto odposlechů. Odposlechy v naší zemi nejsou dostatečně kontrolovány. Vždyť sami soudci, kteří je povolují, tvrdí, že nemají žádnou možnost si ověřit, zda uvedená telefonní čísla patří skutečně osobám, na něž povolení vystavují.“
Nesouhlasí s nimi manažer, který se obává důsledků pro demokracii, kdyby odposlechy byly motivovány politicky: „Velice bych si přál, aby za tím vším nebylo politické pozadí. V této naději také odpovídám na váš dnešní dotaz - tedy a snad ne. Jakákoliv, třeba i drobná pochybnost by totiž mohla vést k vážné krizi demokracie. Podívejme se na sousední Polsko i na nedaleké Maďarsko. Případné zneužití odposlechů bych považoval za tvrdou ránu mladé demokracii, stejně jako je tomu ve zmiňovaných postkomunistických zemích.“
Další si s otázkou nedokáže poradit: „Nevím. Myslím si, že v celé aféře kolem Kubicovy zprávy je tolik nejasností a manipulace s veřejností, že je velmi těžké na vaši otázku odpovědět. Určitě víte, že v době před pádem pravicové vlády se objevila řada afér, které vyzněly do ztracena, a že na řadu politiků ODS padla různá podezření. Období Koženého a jemu podobných 'kapitánů českého průmyslu' a velkých privatizací bylo neprůhledné a mohou existovat souvislosti, které veřejnost netuší.“
Poslední dva námi vybraní respondenti se pokoušejí najít řešení současného stavu. První říká: „Chápu, proč kladete tuto otázku, ale je téměř naivní. Samozřejmě že veškeré kauzy tohoto typu jsou mocensky a politicky motivovány. Z historie totiž víme, že již pár tisíc let část represivního aparátu slouží pouze mocenským zájmům skupiny, která právě vládne. Cesta z toho není, můžeme se pouze snažit tento stav zlepšit na únosnou míru. Lépe jsou na tom například v Thajsku, kde osvícený král Ráma IX. provede v pravou chvíli osvícenou čistku a poddaní chvíli žijí v iluzi klidu. Hůře jsme na tom v demokracii. V ní je jedinou cestou volit za své zástupce pouze elitu, která kromě vyplnění přihlášky do partaje již něco skutečně dokázala, je hmotně zabezpečená a může prokázat původ každé koruny, kterou jí novináři či policie sečtou při pořizování a provozování majetku.“
Druhý pak vkládá své naděje do týdeníku EURO: „Předpokládám, že soudci, státní zástupci a policie mají co dělat, a proto museli být k odposlechům nějak motivováni, přičemž zdrojem této motivaci mohl být stěží někdo jiný než politici. Jsem nicméně překvapen velmi vlažnou reakcí médií, které by teoreticky měly bít na poplach. Tak tomu však není, a proto tomu nejspíše nerozumím, protože mi chybí nějaké důležité informace. Snad je získám právě z týdeníku EURO.“
Odpovídalo 106 manažerů
