Do sněmovních voleb s Topolánkem, nebo bez něj? To byla otázka, kterou si členové ODS kladli před svým 20. kongresem. Předseda strany svou pozici s přehledem uhájil. Pomohlo i prohlášení, že pokud ODS prohraje volby, odejde sám.
Autor: Luděk Krušinský
Občanská demokratická strana sice není po stranickém sněmu o mnoho svornější než před ním, ale v jednom má jasno. Předseda strany se nemění. Tři čtvrtiny delegátů odmítly riziko, jakým by mohlo být pár měsíců před volbami přepřahání v čele strany. „Je jasný výsledek, že přes skeptické hlasy si Topolánek své postavení lídra udržel a upevnil. Ukazuje se, že dvě třetiny členů ODS ho považují za člověka na svém místě,“ říká politolog Bohumil Doležal.
Už před kongresem se obecně soudilo, že Topolánek je tentokrát méně ohrožen než na loňském volebním kongresu po prohraných krajských a senátních volbách, kdy ho kritizovali vlivní hejtmani v čele s pražským primátorem Pavlem Bémem. Ten se také neúspěšně ucházel o předsednický post, nakonec boj s Topolánkem prohrál.
Topolánkovi tentokrát určitě pomohl i fakt, že dva možní kandidáti na šéfa strany – Petr Gandalovič a Miroslava Němcová – neměli příliš silnou podporu. Gandalovič se zdiskreditoval, když ještě před sněmem hovořil o možné budoucí velké koalici ODS s ČSSD, navíc je jeho jméno spojováno se získáváním černých duší v Ústeckém kraji. Sám to ostatně na kongresu potvrdil, když prohlásil, že účelové nabírání členů bylo namířeno proti němu, a proto se jeho sympatizanti, údajně bez jeho vědomí, uchýlili ke stejným praktikám.
Místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslava Němcová sice sklidila za svůj projev velký aplaus delegátů, ale nic to neznamená. Podobně tleskali jejímu vystoupení zástupci regionů i na minulých kongresech a potom ji nezvolili ani do vedení strany. Čas pro ženu v čele ODS zjevně ještě nenastal a zřejmě hned tak nenastane. Svůj přístup k většímu zastoupení žen dali najevo delegáti i tentokrát, když odmítli přijmout i jen proklamativní návrh jedné z delegátek, aby se zasazovali o vyšší podíl žen na volitelných místech kandidátek.
Topolánek versus Klaus
Mirek Topolánek je výraznou alternativou osobnosti Václava Klause a vzájemný souboj o budoucnost ODS vyhrává na celé čáře. „Topolánek ukázal konsenzuální tvář, je dobrý komunikátor, vstřícnější k politickým partnerům, dovedl se domluvit se stranami, s nimiž to Klaus nedokázal, a dostal ODS z ideologické izolace,“ vypočítává Topolánkovy klady a úspěchy politolog Bohumil Doležal.
Ocenili to i na samotném kongresu bývalí koaliční partneři. „V politice jsem potkal málo lidí, kteří dokážou držet slovo. Mám tu čest, že jsem potkal Mirka Topolánka, který to dokázal vždy,“ prohlásil na kongresu úřadující předseda Strany zelených Ondřej Liška, o němž se skutečně nedá říci, že by patřil k sympatizantům pravice.
Na letošním kongresu se šéf strany výrazně distancoval od svého předchůdce Václava Klause, když kritizoval éru a působení ODS v letech 1998 až 2002. Toto období nazval kvůli opoziční smlouvě ODS s ČSSD obdobím hanby. „Opoziční smlouva nám mravně zlomila páteř,“ řekl. Tak jasně a veřejně to zaznělo z ODS poprvé. Topolánek navíc označil Klause za člověka, kterého ODS dvakrát prosadila na Hrad, a on se postavil proti ní.
V jedné věci však musel Topolánek svým oponentům ustoupit. Původně žádal, aby kongres ODS schválil programový dokument Vize 2020, ale musel čelit kritice, že návrh programu dostali delegáti pozdě. Proto nakonec sám své oponenty předběhl a navrhl, aby na Vizi 2020 ještě pracovaly odborné sekce a regiony. Schvalovat se tedy bude až na ideové konferenci na počátku příštího roku.
Kmotři se sešli na kongresu
Vnitrostranické spory se řešily na kongresu za zavřenými dveřmi. Někteří delegáti si stěžovali, že jsou spojováni s takzvanými regionálními kmotry – podnikateli ovlivňujícími rozhodování politiků ODS. Gandalovič nazval Topolánkovu kritiku kupování takzvaných černých duší, privatizaci ODS a moc kmotrů v regionálních organizacích „střelením se do vlastní nohy“. S vlivem podnikatelské lobby to prý není tak zlé.
S Gandalovičem ovšem nesouhlasila ani výkonná rada, která právě kvůli podivnému vstupu tří stovek nových členů, údajně za úplatu, zrušila v předvečer kongresu místní sdružení v Děčíně, ani samotní delegáti, když neschválili rozšíření výkonné rady o dva ústecké delegáty. Jedním z nich byl Alexandr Novák, bývalý senátor ODS, který je považován za jednoho z „kmotrů“. Na kongresu se ostatně sešla většina údajných kmotrů ODS – například majitel Severočeské stavební a blízký přítel Petra Gandaloviče Patrik Oulický, šéf jihočeské agrární komory Pavel Dlouhý nebo Roman Jurečko, označovaný za vládce Plzeňského kraje. Je tedy otázkou, jak se ODS podaří s jejich vlivem a praktikami, které mají dopad nejen na samotnou ODS, ale přenášejí se i na půdu radnic, krajů a parlamentu, v budoucnosti vyrovnat.
Čelit provázání strany s byznysem a náboru černých duší chce ODS změnou stanov. Kongres uložil výkonné radě, aby ve výběru delegátů pro příští kongres zohlednila výsledky krajů ve sněmovních volbách. Snadnější by také mělo být vylučování členů strany, aby nenastala situace jako po pádu vlády, kdy místní sdružení odmítlo zrušit členství poslanci Vlastimilu Tlustému, který hlasoval spolu s opozicí.
Zda kongres ODS přispěl k větší důvěryhodnosti strany, zjistíme až v květnu po sněmovních volbách. Politolog Bohumil Doležal je optimista. „Nevěřím, že by ODS nemohla volby vyhrát.“
