Evropské volby v Česku vyhrála s převahou ODS. Sociální demokraté nepřesvědčili voliče, že hospodářskou krizi zavinili Mirek Topolánek, Jan Zahradil a George Bush. Přesto ČSSD jako jediná ve Štrasburku posílí.
Autor: Isifa
Výsledky eurovoleb nebyly zdaleka tak vyrovnané, jak předpovídaly předvolební průzkumy. Občanští demokraté zvítězili před druhou ČSSD až nečekaně s náskokem devíti procent. Do Evropského parlamentu se ještě dostali komunisté a lidovci. ODS bude mít mezi dvaadvaceti českými poslanci ve Štrasburku devět zástupců, tedy stejně jako dosud, sociální demokraté sedm, komunisté čtyři (přišli o dva mandáty) a lidovci budou mít dva, stejně jako po minulých volbách. Předseda Jiří Paroubek nad výsledkem plakat nemusí vzhledem k tomu, že v minulých eurovolbách ČSSD naprosto propadla a skončila pátá se dvěma mandáty, tentokrát si jeho strana i přes utrpěnou prohru výrazně polepšila.
Prezident Václav Klaus těsně před hlasováním nazval evropské volby polovolbami a označil je za zbytečné. Po nich paradoxně uvedl, že u něj vyvolaly smutek, protože se k urnám dostavilo málo voličů. I když údaje z předvolebních průzkumů signalizovaly vyšší volební účast, k urnám v Česku přišlo 28,22 procenta oprávněných voličů, což je zhruba stejně jako v prvních historických volbách minule.
První obětí eurovoleb je šéf zelených
Strana zelených utrpěla debakl a její šéf Martin Bursík vzápětí rezignoval. Stal se tak první obětí eurovoleb. Slabou útěchou mu může být to, že zcela propadla i nedávno vytvořená Demokratická strana zelených, s níž se do Štrasburku pokoušela dostat i poslankyně Olga Zubová. Ta přitom spolu s dalšími třemi sněmovními přeběhlíky přispěla k pádu Topolánkovy vlády.
Neúspěšní byli i euroskeptici – Strana svobodných občanů, podporovaná prezidentem Václavem Klausem, i Libertas.cz s bývalými občanskými demokraty Vlastimilem Tlustým a Janem Schwippelem a europoslancem Vladimírem Železným, kteří také hlasovali proti Topolánkovu kabinetu. Jako kdyby voliči vyslyšeli předvolební výzvu kardinála Miloslava Vlka, aby nevolili politiky, kteří rozbili koaliční vládu.
O necelé procento pod potřebnou pětiprocentní hranicí skončila i Suverenita s europoslankyní Janou Bobošíkovou. Křeslo v Evropském parlamentu neobhájila ani Jana Hybášková, která opustila SNK-Evropští demokraté a vytvořila konkurenční Evropskou demokratickou stranu. Ani jedna z nich samostatně neuspěla. Náplastí pro všechny strany, které získaly alespoň jedno procento voličů, bude alespoň státní příspěvek. Za každého voliče dostane od státu třicet korun celkem třináct stran a uskupení, mezi nimi například i Dělnická strana, kterou chtějí minulý i současný ministr vnitra zakázat.
Občanští demokraté nejásají
VÝSLEDKY STRAN V EUROVOLBÁCH
politická strana - podíl hlasů
ODS - 31,45 %
ČSSD - 22,38 %
KSČM - 14,18 %
KDU-ČSL - 7,64 %
Suverenita - 4,26 %
Evropská demokratická strana - 2,88 %
Strana zelených - 2,06 %
SNK-Evropští demokraté - 1,66 %
Strana svobodných občanů - 1,26 %
Dělnická strana - 1,07 %
Libertas.cz - 0,94 %
Demokratická strana zelených - 0,62 %
Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek po vítězných volbách prohlásil, že ODS se znovu stala rovnocenným soupeřem sociálních demokratů a že hlas pro ni v říjnových volbách není ztracený. I když s přehledem porazili svého největšího politického rivala a vrátili ČSSD porážku z podzimních krajských a senátních voleb, nijak nad svým úspěchem nejásají. Je totiž zřejmé, že k výhře ODS pomohla nízká volební účast a zejména nezájem sympatizantů ČSSD, které Paroubek nedokázal přesvědčit, aby k eurovolbám přišli. Svědčí o tom statistiky, podle nichž byla nejvyšší volební účast v Praze, tradiční baště pravice, kde k urnám přišlo 35,7 procenta lidí. Naopak na venkově, na severu Čech a Moravy, kde mají sociální demokraté více sympatizantů, byla účast nižší.
Podzimní volby do sněmovny však určitě přilákají více občanů. A počítá s tím i Jiří Paroubek. „Volby do Poslanecké sněmovny budou jiné – tematicky, ale také účastí voličů. To znamená, že ta prohra dnes bude vítězstvím zítra,“ komentoval neúspěch v eurovolbách. A dodal, že volby do Evropského parlamentu jsou pro voliče ČSSD stále volbami třetího řádu. Při účasti mezi 35 až 40 procenty voličů mohla sociální demokracie podle Paroubka vyhrát. Největší politické strany proto už začínají připravovat kampaň do klíčových podzimních sněmovních voleb.
Pravice posílí i v Evropském parlamentu
Levice nebyla úspěšná ani v celoevropském měřítku, v Evropském parlamentu tak posílí pravice. Nejsilnější uskupení EPP-ED obsadí 263 křesel, socialisté o sto méně. Celkem zasedne ve Štrasburku 736 zákonodárců ze 180 politických uskupení. Europoslanci začnou úřadovat 14. července ve Štrasburku. Budou volit šéfa parlamentu.
Menší význam přikládají evropským volbám občané všech členských zemí. Také průměrná volební účast v evropské sedmadvacítce byla rekordně nízká a dosáhla jen kolem 43 procent. Nejméně voličů – kolem dvaceti procent – přišlo na Slovensku.
Levice se proti pravici prosadila jen v pěti zemích ze sedmadvaceti. Je to překvapivé v době, kdy celá Evropa čelí důsledkům ekonomické krize. Nespokojení voliči se přiklonili k populistickým nebo extrémním stranám a hnutím. V některých zemích, například v Maďarsku, Británii a Nizozemsku, byli extrémisté úspěšní.
Nižší účast v eurovolbách, která se projevila ve všech zemích Evropské unie, přináší zisk jinak okrajovým uskupením. Příkladem jsou Piráti ze Švédska. Jejich jediného zástupce vynesla do Štrasburku podpora mladých lidí nespokojených se zákazem stahování filmů a hudby z internetu, které porušuje autorská práva. Naopak neuspěl irský odpůrce Lisabonské smlouvy Declan Ganley.
ČLÁNKY DO MAILU