Český trh počítačů zažívá nebývalý pád. Lídr trhu, společnost Hewlett-Packard, chce svou počítačovou divizi oddělit a prodat.
Rok 2011 není pro výrobce a distributory počítačů v Česku vůbec úspěšným obdobím. Zatímco loni dosáhly prodeje za první pololetí 535 tisíc kusů, letos to bylo jen 387 tisíc. Z údajů analytické firmy IDC navíc vyplývá, že klesá zejména prodej notebooků. Ty až na drobné výjimky „táhly“ posledních deset let celý lokální trh a stály za jeho čtyřnásobným zvětšením. „Vývoj trhu osobních počítačů byl dosud tažený převážně spotřebitelskou poptávkou. Jenže v prvním čtvrtletí letošního roku doznal tento trend zásadního zvratu, když se množství počítačů dodaných domácím uživatelům scvrklo téměř na polovinu,“ říká Petr Švagrovský, analytik IDC pro Česko a Slovensko.
Vánoce ještě v létě
Více než 27procentní meziroční pokles prodaných počítačů (propad v prvním čtvrtletí dosáhl dokonce 33,5 procenta) je podle něj zapříčiněn především obrovským předzásobením distributorů na konci roku 2010. „Vysoké skladové zásoby prodejců z loňských Vánoc v kombinaci s poklesem spotřebitelské důvěry, způsobené zhoršenými příjmy domácností, to vše vedlo k propadu celého trhu, zejména však notebooků, které Česku dosud dominovaly,“ dodává Švagrovský. Uvedený trend potvrzuje i Petr Kheil, ředitel divize osobních počítačů ve společnosti Hewlett-Packard (HP), která vládne tuzemskému trhu „kompjůtrů“: „Většina výrobců před Vánoci navezla distributorům plné sklady počítačů, a i proto, že prodeje nedosáhly očekávaných hodnot, vyprodávaly se zásoby ještě v letošním roce.“ To podle Kheila způsobilo další tlak na ceny, takže došlo například ke kuriózní situaci, kdy se klasické přenosné počítače dostaly na cenovou úroveň mini notebooků, takzvaných netbooků. „Tím padla hlavní výhoda, kromě menší velikosti a nižší váhy, pro jejich pořizování,“ je přesvědčen Kheil. „V segmentu mini notebooků jsme v prvním čtvrtletí zaznamenali meziroční propad prodejů o dvě třetiny,“ potvrzuje Švagrovský a dodává, že netbooky rovněž doplatily na kanibalizaci ze strany nových multimediálních mobilních zařízení, především tabletů.
91procentní pokles
Všechny zmiňované faktory také způsobily pořádné zemětřesení na českém notebookovém trhu, na které doplatily především asijské firmy. Dosavadní jednička tohoto segmentu, společnost Acer, prodala za půlku roku necelých 46 tisíc strojů, zatímco loni to bylo podle agentury IDC téměř 134 tisíc notebooků. Tržní podíl tchajwanského producenta se tedy snížil z bezmála 40 procent na půlku. Podobně nedobře je na tom společnost Asus, které spadl odbyt ze 73 tisíc kusů na dvacet tisíc. A například v prvním čtvrtletí zaznamenala propad prodejů notebooků o hrozivých 91,3 procent. Na pomyslný trůn českých přenosných počítačů se vrátila firma HP, které přes jedenáctiprocentní pokles prodejů vzrostl tržní podíl na 23,7 procenta.
Dramatické propady se poměrně překvapivě netýkaly stolních počítačů, takzvaných pécéček, které momentálně představují asi třetinu tuzemského trhu. Stolních PC se v druhém čtvrtletí prodalo 76 tisíc, „jen“ o šest procent méně než ve stejném období loňského roku. „Tento segment nemá velkou dynamiku, ale stále je to zajímavá oblast trhu, na které se dají realizovat lepší marže než na vysoce konkurenční oblasti notebooků,“ vysvětluje Kheil. Podle něj se vedle prodejů do firemního segmentu a státní správy daří prodávat stolní počítače i domácnostem, především přes e-shopy. Pozvolna klesá podíl českých výrobců pécéček, takzvaných lokálních assemblerů, kteří v 90. letech trhu dominovali.
Nový segment, ultrabooky
Otázkou zůstává nakolik změní lokální trh dva důležité momenty, které orámují závěr letošního roku: vznik nového segmentu přenosných počítačů – ultrabooků, a rozštěpení světového i tuzemského lídra Hewlett-Packard, tedy vyčlenění počítačové divize HP do samostatné firmy a její případný prodej.
Ultrabooky by měly kombinovat vlastnosti a funkce netbooků (lehkost, tenkost a jednoduchou přenositelnost stroje), notebooků (plnohodnotný výkon, jaký poskytuje klasický přenosný počítač) a tabletů (rychlé spuštění, probouzení z klidového režimu a okamžité připojení k internetu). Suma sumárum je to zařízení klasické „zaklapávací“ konstrukce s vysokým uživatelským komfortem, za cenu lépe vybaveného notebooku. První komerčně nabízený ultrabook uvedl na trh na začátku září Acer. Je 1,3 centimetru „tlustý“, váží 1,4 kilogramu, ze spánkového režimu se probudí za půldruhou vteřinu a baterie vydrží sedm hodin. Cena by se měla pohybovat od 799 dolarů (14 tisíc Kč) výš.
„Segment ultrabooků míří na klienta, který potřebuje skladné a lehké zařízení, poskytující plný výkon. Předpokládáme, že ultrabooky velikost českého počítačového trhu navýší, a i proto připravujeme několik inovativních produktů,“ řekl týdeníku Euro Petr Kheil. Že se z ultrabooků může stát atraktivní trh, napovídá i krok největšího výrobce počítačových čipů, společnosti Intel. Ten nedávno založil speciální investiční fond pro ultrabooky, do kterého vložil 300 milionů dolarů. Podobně velkou sumu Intel „rozpustil“ mezi technologické firmy před sedmi lety, když na trh uvedl zbrusu nový procesor Centrino, který stál za obrovským rozmachem notebooků a dalších přenosných počítačů.
Nováček za 40 miliard dolarů
Klíčové, i pro budoucí rozložení sil na českém trhu, bude rozhodnutí amerického obra Hewlett-Packard, jak naloží se svou počítačovou divizí (PSG). O jejím vyčlenění do samostatné firmy již bylo rozhodnuto, otázkou však zůstává, zda ji HP prodá (a to buď pouze její část, nebo celou, jako například v roce 2005 IBM odprodalo výrobu počítačů čínské společnosti Lenovo). Jako poměrně reálná se jeví i varianta IPO, tedy uvedení akcií „nové firmy“ na burzu. „Momentálně probíhá proces due diligence, tedy právnicko-ekonomické zhodnocení jednotlivých variant případného odštěpení, na jehož základě se vedení HP přikloní k jedné z možných variant,“ popisuje Kheil s tím, že kromě právní formy nebylo rozhodnuto ani o změně názvu firmy či právním ošetření dalšího využívání značky HP.
Pokud dojde ke kompletnímu osamostatnění počítačové divize, dostane nová společnost do vínku slušný startovací kapitál – přibližně 40 miliard dolarů. „Novou firmu by to ihned katapultovalo, z hlediska velikosti, na šedesáté místo žebříčku Fortune. To by byl slušný startup, nemyslíte,“ směje se Kheil. Současně s tím ujišťuje, že i po případném odštěpení od „velké matky“ má PSG divize HP ambici být světovým i českým číslem jedna. „Už několik let máme poměrně velkou nezávislost, plná samostatnost by pak rozhodně neměla žádný negativní vliv na naše procesy a celkové fungování,“ dodává.
Petr Švagrovský z IDC prozatím nechce možné dopady případného rozdělení HP hodnotit. Martin Drdúl, obchodní ředitel největšího českého e-shopu Alza.cz, si myslí, že takový krok může PSG divizi spíše pomoci. „HP byla vždy nositelem inovací jak v technologiích, tak v designu a určitá samostatnost může firmu ještě více posílit, především ve spotřebitelském segmentu. Změna, pokud k ní dojde, bude spíše pozitivní, než že by to firmu ohrozilo,“ řekl týdeníku Euro.
Klíčová data
- 197,5 tisíce počítačů se prodalo v Česku ve druhém čtvrtletí letošního roku, tedy o 20,5 procenta méně než loni.
- Z toho bylo 76 tisíc stolních počítačů a 121,5 tisíce přenosných, tedy notebooků a netbooků.
- Lídr trhu Hewlett-Packard prodal celkem 52 tisíc kusů, z čehož bylo 29 tisíc přenosných počítačů.
- Skokanem druhého kvartálu je Fujitsu (meziroční nárůst prodejů 99 procent) a Lenovo (76procentní navýšení); největší propad zaznamenal Acer (minus 57 procent).
+ 3 grafy v mailu
