Rozhodnutí, že korupci politiků by měli řešit krajští kriminalisté není správné
Považujete za správné, že podezření z korupce politiků by namísto speciálního útvaru vyšetřovala běžná kriminální služba v krajích?
- ano 8,7 %
- ne 67,8 %
- nevím, nemám názor 23,5 %
Policejní prezident Vladislav Husák seznámil počátkem března veřejnost se svým nařízením o tom, že protikorupční služba má nadále vyšetřovat jen rozsáhlé případy úplatkářství a hospodářské kriminality. Menší korupci mají řešit krajští kriminalisté. Námitku, že okresní policista korupci vyšetřuje obtížněji, protože má vazby na místní lidi, šéf policie zpochybnil a uvedl, že na vyšetřování každého případu dohlíží státní zástupce. A co tomuto záměru říkají účastníci Manažerského barometru? Téměř 68 procent dotazovaných uvedený Husákův krok odsoudilo. Jako kdyby jejich hlasy slyšel ministr vnitra František Bublan, který minulou středu pozastavil platnost tohoto nařízení.
První respondent se přiklání k tomu, že je nutné zmenšit šance pro korupci: „Z hlediska výsledku je lhostejné, zda korupci politiků bude vyšetřovat speciální útvar, nebo běžná kriminální služba. Korupce se dá prokázat pouze za intenzivní spolupráce jedné z účinkujících stran. Policie pouze čeká na udání od protagonistů a je jedno, zda na udání čeká elitní policista, nebo strážmistr z místního oddělení. Z hlediska ekonomické zátěže daňového poplatníka je však lépe, čeká-li na udání strážmistr běžné kriminální služby. Úvahy o vymýcení korupce mezi politiky vedoucí tímto směrem jsou zcestné. Má-li se tento problém řešit, je třeba jít po příčině, nikoliv po důsledku. To je dramaticky zmenšit korupční prostor (snížit počty ministerstev, úřadů, úředníků, zjednodušit veškerou legislativu a administrativu a tak dále) a volit za své zástupce bohaté, prokazatelně schopné (svými výsledky) a úctyhodné občany. Obávám se, že místo tohoto řešení vymyslíme v české závistivé kotlině perpetum mobile.“
Pro tohoto dotazovaného je vzorem Slovensko: „Dospěli jsme do situace, kdy nelze věřit žádnému policistovi ani žádnému soudci. Národní bezpečnostní úřad ovládaný mafií je toho důkazem. Cesta, kterou se vydali na Slovensku, kde zřídili specializovaný soud se zvýšenou ochranou soudců a s vlastní skupinou vyšetřovatelů včetně agentů provokatérů, je účinnější. Nejjednodušší by ovšem bylo, kdyby skupiny ovládající tuto zemi dostaly právo jmenovat své ministry, soudce a policisty přímo. Ušetřil by se tím nepotřebný “demokratický balast” a obraz země by se konečně dostal do souladu se skutečností.“
Co je vlastně fenomén korupce, ptá se tento manažer: „K otázce se dá přistoupit ze dvou úhlů: Je korupce natolik standardní jev, že se bude šetřit jako automobilové přestupky? Bude u ní uplatňována stejná míra trestní odpovědnosti - za dvě piva do káznice? Pak se musela i policie přizpůsobit a znásobit své možnosti a prokázat, že je schopna „vybírat“ nejen na silnicích, ale i tam kde prostředí důvěrně zná a umí „ovlivnit“. Je korupce znakem určité profesní skupiny? Pak přece musela přijít objednávka na decentralizaci činností, které zajistí prolomení cílevědomosti ve vyšetřování kauz, a ty tak mohou být zameteny pod rohožku.“
Největším problémem soudců a kriminalistů je skutečnost, že se nemohou ve své práci příliš specializovat: „Naše soudnictví a zřejmě i kriminální služba, trpí nedostatkem specializace. Je jasné, že soudce nemůže stejně kvalitně rozhodovat v kauzách rozvodových jeden den a v kauzách bankovně-finančních druhý den. Stejně tak kriminální služba. Nelze jeden den dělat dobře vraždy a druhý den korupci ve státní správě. Takže určitě by měly existovat specializované útvary. Dost mě ale znervózňuje, když o takovýchto věcech (organizace a personální pokrytí) rozhodují politici. Jde o věc vysoce odbornou. Rozhodují-li o tom politici, vyvolává to obavy, že formou změny organizace a personálního pokrytí chtějí zpomalit rozkrývání kauz, které by je mohly poškodit. Zvláště před volbami. Při počtu korupčních kauz, které se týkají ČSSD, je pak tato změna přesně tím, co by mělo vyvolávat obavy.“
V objektivní šetření v krajích nevěří autor další reakce: „Pokud to bude nějaký jiný kraj, než odkud politik pochází…. Možná by bylo platnou myšlenkou použít běžnou kriminální službu například „kraje“ Severní Porýní-Vestfálsko nebo Provensálsko, pak by třeba vyšetřování bylo objektivní.“
Poslední tázaný je zastáncem myšlenky, aby se případy korupce řešily na krajské úrovni: „Většina případů podezření z korupce se dá vyšetřit na úrovni krajů a víme, že centralizace je často živnou půdou pro korupci, takže trend k decentralizaci podporuji. Nepřinese ovoce okamžitě, ale dlouhodobý trend spěje k očištění a ozdravění policie a kriminální služby. Nevidím důvod, proč by vyšetřovatelé v Praze měli být lepší než ti v krajích. Myslím si ale, že ve zvlášť závažných případech, měřeno podle výše částky konečného obchodu, případně rizika pro bezpečnost státu, by měl být krajský útvar posílen podporou speciálního, centrálního útvaru, ale gesce za vedení vyšetřování by zůstala na krajích.“
Odpovídalo 115 manažerů
