Menu Zavřít

Odsun Němců byl podle dvou pětin Čechů spravedlivý. Zastánců Benešových dekretů ubývá

12. 12. 2019
Autor: Jan Schejbal / Empresa Media / Profimedia

Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z dlouhodobějšího hlediska ale klesá podíl těch, kdo odsun hodnotí jako spravedlivý, a rovněž ubývá lidí přesvědčených o tom, že by takzvané Benešovy dekrety měly nadále platit.

Čtvrtina respondentů průzkumu CVVM z letošního října souhlasila s názorem, že odsun byl nespravedlivý, ale za minulostí je třeba udělat tlustou čáru. Necelá desetina respondentů byla přesvědčena, že za nespravedlivé vysídlení je třeba se omluvit a čtyři procenta se vyslovila i pro poskytnutí odškodnění nebo navrácení majetku postiženým.

Názor, že nucený odchod Němců byl spravedlivý, sílí s rostoucím věkem a klesá s posunem po pravolevé škále politické orientace od levice k pravici. Častěji tento postoj zastávají také dotázaní se špatnou životní úrovní vlastní domácnosti, respondenti z malých měst a sympatizanti ČSSD, KSČM a SPD.

 Názory na poválečný odsun sudetských Němců

Oproti předchozímu průzkumu z listopadu 2016 se současné výsledky příliš neliší. „V delším časovém srovnání ovšem můžeme vidět od roku 2002 jasný trend postupného klesání podílu těch, kteří odsun pokládají za spravedlivý. Zároveň ve stejném období pozorujeme zvyšující se podíl těch, kteří odsun pokládají za nespravedlivý, a to ve všech dotazovaných variantách,“ uvádí CVVM.

Autory průzkumu také zajímal názor Čechů na takzvané Benešovy dekrety, tedy právní normy z let 1940 až 1945, které vydával tehdejší prezident Edvard Beneš. Některé z nich zbavily občany německé a maďarské národnosti československého občanství a vedly k zabavení jejich majetku.

Poválečný odsun sudetských Němců

Více než polovina Čechů si podle říjnového průzkumu myslí, že by dekrety měly platit i nadále. Pro jejich zrušení bylo 13 procent dotázaných, zbytek respondentů nevěděl.

„V dlouhodobějším srovnání byl patrný zejména pokles podílu těch, kdo si myslí, že by Benešovy dekrety měly platit i nadále, tento podíl v první polovině minulého desetiletí tvořil zhruba dvoutřetinovou většinu,“ připomínají autoři průzkumu.

Sociologové také zjistili, že zhruba třetina lidí se domnívá, že Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy s Německem. U ostatních okolních zemí mezi respondenty jednoznačně převládá názor, že dekrety na vztahy s nimi nemají vliv.

Výzkum CVVM se konal od 5. do 20. října. Zapojilo se do něj 1021 obyvatel ČR ve věku od 15 let.

Čtěte také:

Volební model: ODS se v listopadu dotáhla na Piráty, první zůstává ANO

Na hraně propasti: podpora ČSSD v září klesla na 5 procent

Komentář: Kde vzít na předvolební guláš

Volební model: ANO se vrátilo nad 30 procent, polepšili si i Piráti a ODS

Z představitelů stran lidé nejvíc věří Babišovi, nejméně Okamurovi, vyplývá z průzkumu

Volební průzkum: ANO si drží podporu třetiny voličů, levicové strany mírně posílily

bitcoin_skoleni

Nejdůvěryhodnější ústavním činitelem je Rychetský. Zemanovi a Babišovi věří polovina lidí

  • Našli jste v článku chybu?