Nedělní prezidentské volby v jihoamerické Argentině vyhrál krajně pravicový libertarián Javier Milei. Ten chce výrazně změnit ekonomické směřování celé země, kterou trápí především extrémně vysoká inflace přesahující 140 procent. Nový prezident kvůli tomu plánuje zavést mnohá kontroverzní opatření, přičemž hlavním z nich je nahrazení argentinské měny peso americkým dolarem.
Takzvaná dolarizace Argentiny byla důležitou součástí Mileiovy kampaně, protože měla zajistit lék na zmíněnou hyperinflaci. Tu podle mnohých výrazně podpořily kroky argentinské centrální banky, která ve velkém tiskla nové peníze, aby pomohla tamní vládě vyhnout se nesplácení svých dluhů. Po zavedení amerického dolaru by ovšem centrální banka země o tuto možnost zcela přišla, a měnová politika by tedy byla zcela pod kontrolou amerického Federálního rezervního systému (Fed).
V minulosti to už šlo
Dolarizace je podle ekonomů lákavá hned z několika důvodů. Mnoho argentinských firem muselo omezit svůj provoz právě kvůli nedostatku dolarů, který jim bránil zaplatit za zahraniční zboží. Vláda navíc podle CNN dluží přibližně 67 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun) různým mezinárodním držitelům dluhopisů a 36 miliard dolarů (přibližně 806 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu.
Polehčující okolností by zároveň mohl být fakt, že země má s pevným navázáním své měny na dolar jisté zkušenosti už z minula. Peso tímto způsobem fungovalo již mezi lety 1991 až 2002. „Argentina vlastně neměla centrální banku, jak ji známe my, ale využívala nastavení úrokových sazeb dle americké centrální banky. Pro Argentinu proto přechod na dolar nebude tak velkou změnou, jaká by to byla pro nás,“ vysvětlil redakci Euro.cz hlavní ekonom skupiny CFG Vladimír Pikora.
Kde vzít devět miliard dolarů?
Mnozí analytici se shodují, že dolarizace by pomohla zkrotit inflaci, nebyla by ale řešením dalších fiskálních potíží země. Je navíc otázkou, zda bude mít Milei politickou podporu, aby tento svůj plán zrealizoval. „Některé z jeho radikálnějších návrhů, tedy například dolarizace, se vůbec nemusí uskutečnit. Mají totiž omezenou podporu jak v argentinském kongresu, tak i mezi veřejností,“ uvedl William Jackson, hlavní ekonom rozvíjejících se trhů z Capital Economics.
Velkým problémem pro celý záměr by mohl být také výběr špatného konverzního poměru. Ještě závažnější otázkou je ale to, kde vůbec dolary vzít. Na výměnu celé argentinské měny by podle odhadů zmíněné společnosti bylo potřeba aspoň devět miliard dolarů, napsal list The Wall Street Journal. Zajistit tuto sumu může být velmi složité, a to obzvláště za situace, kdy Argentina dluží velké množství peněz.
Zkušenosti navíc ukazují, že ne vždy přechod na jinou měnu k zajištění finanční stability skutečně vedl. Typickým příkladem tohoto dění je Řecko, které silně zasáhla hospodářská krize, přičemž ztráta měnové suverenity situaci ještě výrazně zhoršila. Krach země se tehdy kvůli přechodu na euro stal mnohem pravděpodobnějším, byť se jej nakonec s výraznou podporou ze strany EU podařilo odvrátit.
Samovolná dolarizace už proběhla
Že je dolarizace Argentiny v současnosti jen těžce realizovatelná, a může tak zůstat pouze nesplněným předvolebním slibem, se domnívá například manažer společnosti Vontobel Asset Management Thierry Larose. Dokazuje to podle něj mimo jiné skutečnost, že se Milei ve svém vítězném projevu o dolarizaci vůbec nezmínil, stejně jako se nevyjádřil ke svému dřívějšímu plánu na uzavření centrální banky.
„Aktuální křehký stav argentinské ekonomiky není vhodnou výchozí pozicí pro dolarizaci. Abyste mohli dolarizovat, musíte stabilizovat ekonomiku, ukončit hyperinflaci a obnovit devizové rezervy, což se v nejbližší době pravděpodobně nestane,“ řekl Larose.
Sám Pikora je však o poznání optimističtější: „V argentinské ekonomice samovolná dolarizace už proběhla. Něco podobného jsme znali z Chorvatska, kde sice měli kunu, ale na pobřeží se běžně platilo i eurem. Dolarizace by tedy zemi měla pomoci. Je to dobrá politika pro boj s inflací, s níž jsou dobré zkušenosti.“
