Ruská Státní duma jednomyslně přijala novelu zákona, která umožní vládním úřadům označit jako zahraniční agenty cizí média působící v Rusku. Uvedla to dnes agentura TASS. Návrh byl už dnes odeslán k posouzení do horní parlamentní komory, tedy Rady federace, pak bude předložen k podpisu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Krok parlamentu je odvetou za obdobné americké nařízení, podle kterého se v USA musela jako zahraniční agent zaregistrovat ruská zpravodajská televize RT.
V Rusku platí zákon o zahraničních agentech už pět let. Na média se ale dosud nevztahoval, týká se například neziskových organizací financovaných z ciziny. V USA byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahuje. Za zahraniční agenty ministerstvo spravedlnosti USA označilo zatím jen hrstku cizích sdělovacích prostředků působících v zemi, zejména čínských.
Postup USA vůči RT Moskva kritizovala. Putin na adresu Washingtonu uvedl, že je to útok na svobodu projevu, a přislíbil reciproční odvetu. Přesto se v ruském tisku objevily nepotvrzené informace, že hlava státu považuje novelu o zahraničních agentech za příliš přísnou. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale dnes řekl, že zkušenosti s novelou v Rusku zatím nejsou, a proto jsou úvahy o jejích dopadech „kategoricky předčasné“.
Někteří ruští komentátoři se obávají, že nové nařízení mohou státní orgány snadno zneužít k postihu nepohodlných médií. Stejný názor zastává i prezidentská poradní Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. Alexej Kudrin, vlivný ruský ekonom uznávaný i v Kremlu, dnes prohlásil, že novela schválená ve Státní dumě je „uspěchaná a nepromyšlená“.
Putin obvinil USA z vměšování do voleb. Přečtěte si více
Nové nařízení se vztahuje na zahraniční média, která svou produkci šíří v Rusku, nepostihuje tedy ruská média, byť s cizím kapitálem, ani zahraniční zpravodaje působící v zemi. Přidělování hanlivé nálepky „zahraniční agent“ nebude podle ruských poslanců automatické, nýbrž selektivní. Rozhodovat o něm bude ruské ministerstvo spravedlnosti.
Někteří poslanci podle rozhlasové stanice Echo Moskvy uvažují o další novele, podle níž by vedoucím redaktorům postižených médií hrozilo trestní stíhání, pokud se ministerskému nařízení nepodřídí.
Přečtěte si také:
