ZMĚNA V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ - Od příštího roku přijdou některá nezávislá povolání o možnost neplatit pojistné na důchodové zabezpečení. Samostatní umělci si mohli až dosud vybrat, zda zaplatí, nebo ne. V lednu možnost volby ztratí.
Umělci a další nezávislá povolání začnou od ledna povinně platit důchodové pojištění. Až dosud ho platit nemuseli. Proč vlastně? Zákon o důchodovém pojištění (číslo 155/1995 Sb.) stanoví povinnost platit pojistné zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným.
Jisté profese však za určitých okolností mají z povinného placení pojistného výjimku. Mezi takto „osvobozená“ povolání nepatří jen nezávislí umělci, tedy kupříkladu spisovatelé, hudebníci či herci, ale i jiní – třeba sportovci. Některá média mezi ně nesprávně zařazovala kupříkladu i samostatné advokáty či lékaře. „Tyto osoby jsou však za zákonem stanovených podmínek povinně pojištěné i nyní. Podmínka prohlášení soustavnosti výkonu jejich činnosti se na ně totiž nikdy nevztahovala,“ upozorňují pracovníci oddělení důchodového a úrazového pojištění ministerstva práce a sociálních věcí.
„Obávám se, že nové odvody povedou ke zvýšení honorářů umělců. V konečném důsledku to tedy může ovlivnit cenu vstupenek na kulturní akce,“ předvídá iluzionista a majitel Umělecké agentury.cz Pavel Kožíšek.
Dvouleté ticho před bouří
Přibližně před dvěma lety se začala mezi českými umělci šířit vlna neklidu. Jejím důvodem byla zpráva, že bude nutné začít platit důchodové pojištění. A nebyla to pouhá fáma. Před volbami v roce 2006 parlament změnil některé předpisy související s nemocenským pojištěním, které měly platit od roku 2007. Poté se ale vše zdánlivě uklidnilo. Účinnost některých změn byla totiž odložena až na začátek roku 2009. Jednou z nich je i novela zákona o důchodovém pojištění.
Dlouho se nic nedělo, a tak rozrušení v řadách umělců utichlo. Jejich znovunabytý klid ovšem neměl dlouhého trvání. Povinným odvodům pojistného na důchodové zabezpečení se totiž od ledna 2009 vyhnou jen těžko. „Aspoň nebudeme na starý kolena bez peněz,“ okomentovala to herečka Anna Geislerová, leč její hlas zněl poněkud hořce.
Důchodové pojištění si samozřejmě mohou umělci platit už teď. Rozdíl mezi nimi a jinými živnostníky však spočívá právě v tom, že oni mohou, zatímco živnostník musí. K tomu, aby mohli začít platit pojistné, musí příslušné správě sociálního zabezpečení nahlásit, že svou výdělečnou činnost vykonávají soustavně. Nejde o to, zda je jejich činnost skutečně soustavná či nikoliv, ale právě jen o to, co o ní prohlásí. Teprve takové prohlášení udělá z umělce osobu samostatně výdělečně činnou, jak ji chápe zákon o důchodovém pojištění.
Původ výjimky zůstává nejasný. Poslanec Vítězslav Jandák nicméně tvrdí, že se jednalo o jakousi výhodu, kterou stát poskytoval umělcům – tedy těm, u kterých nikdy nebylo jisté, zda budou mít pojistné z čeho zaplatit. Podle tiskového mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Petra Sezemského je však taková výjimka neodůvodněná.
Stát očekává kličky
Do přiznávání soustavnosti výdělků se ale umělcům příliš nechce. „Nevím o nikom, kdo by ze svých honorářů platil důchodové pojištění. Já sám prostě počítám s tím, že když ohluchnu, bude ze mě žebrák,“ říká hudebník Roman Holý. On a jeho známí nejsou nic neobvyklého. „Část umělců si důchodové pojištění platí dobrovolně již dnes. Ale domnívám se, že je jich skutečně málo. Mezi ty, co platí, patří hlavně starší. Mladí si řeknou, co já vím, co bude za pár let. A důchodové pojištění neřeší,“ tvrdí Pavel Kožíšek.
A není se čemu divit. Částky, které jsou pak povinni na pojistném odvádět, nejsou zanedbatelné. Odvod se počítá z vyměřovacího základu, který lze zvolit libovolně, ovšem nesmí být nižší než 50 procent čistého příjmu. Tedy z příjmu bez výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výdaje však není třeba vždy počítat. Jsou-li nízké, bylo by to dokonce kontraproduktivní. Zákon o daních z příjmů totiž umožňuje odečíst si takzvaný výdajový paušál. Ten je pro různé příjmy stanoven různě. Pro příjmy z výkonu nezávislého povolání je to 40 procent.
Celkem umělci či sportovci na pojistném odvedou necelých 15 procent čistých příjmů. Zejména v případě některých celebrit by byl takový podíl z jejich příjmů zajímavým vylepšením státního rozpočtu. Ovšem stát s nimi zas takové štěstí neudělá. Roční vyměřovací základ totiž může podle zákona dosáhnout nejvýše částky 486 tisíc korun.
Další špatnou zprávou pro státní pokladnu jsou i chystané kličky budoucích plátců pojistného. „Očekáváme, že některé činnosti, konané dosud podle autorského zákona, budou v příštím roce vykonávány na základě dohody o provedení práce. Z odměn za činnost na základě dohody o provedení práce se totiž neplatí ani sociální, ani zdravotní pojištění,“ říká Petr Sulek z oddělení styků s veřejností ministerstva práce a sociálních věcí.
