Co zahrnují odvody zaměstnavatele
Zaměstnavatelé musí platit svým pracovníkům nejen mzdu, ale navíc za ně odvádí ještě platby na sociální a zdravotní pojištění. Částečně jsou zálohy na pojištění strhávány zaměstnancům ze mzdy a část pak platí právě zaměstnavatel. Dříve byly tyto odvody součástí takzvané superhrubé mzdy, z níž se odváděla také daň z příjmů. Ta však byla však v roce 2021 zrušena, a daň z příjmů se tak v současné době odvádí ze mzdy hrubé.
Zdravotní pojištění
Jedním z povinných odvodů je tedy zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za svého pracovníka odvádí ve výši 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Z toho 4,5 procenta představuje část, která se zaměstnanci strhává ze mzdy a devět procent hradí zaměstnavatel ze svého. Odvody zaměstnavatel zasílá na účet pojišťovny, u které je daný zaměstnanec registrován, a to pravidelně každý kalendářní měsíc. Vyměřovací základ pro výpočet pojistného se pak stanovuje pro takzvané rozhodné období, kterým je kalendářní měsíc, za nějž se pojištění odvádí.
Zaměstnavatel má vůči zdravotní pojišťovně mimo povinnosti hradit pojištění za zaměstnance také oznamovací povinnost. To znamená, že musí nahlašovat změny, které u zaměstnance v souvislosti se zdravotním pojištěním nastaly. Mezi takové situace patří například:
- ohlášení nástupu nového pracovníka do zaměstnání,
- změna zdravotní pojišťovny zaměstnancem,
- skutečnosti rozhodné pro vznik povinnosti státu hradit za zaměstnance pojištění.
U koho se pojištěnec registruje
Všichni občané ČR se registrují u jedné ze sedmi veřejných zdravotních pojišťoven, kam jsou následně zaměstnavatelem zasílány pravidelné platby na pojistné. Každá z těchto společností kromě vlastního názvu disponuje specifickým číselným kódem, který slouží jako její identifikační číslo. Tyto zdravotní pojišťovny mají ze zákona povinnost přijmout jakoukoliv osobu, jež splňuje podmínky účasti na veřejném zdravotním pojištění. Seznam veřejných zdravotních pojišťoven včetně jejich identifikačního čísla znázorňuje následující tabulka.
| Číselný kód | Název zdravotní pojišťovny |
| 111 | Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) |
| 201 | Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) |
| 205 | Česká průmyslová pojišťovna (ČPZP) |
| 207 | Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) |
| 209 | Zaměstnanecká pojišťovna Škoda |
| 211 | Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV ČR) |
| 213 | Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP) |
Kdy hradí zdravotní pojištění stát
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, stanovuje situace, kdy je možné, aby za občana České republiky hradil zdravotní pojištění stát. Pojistné v takovém případě odvádí ve stejné výši jako zaměstnavatel za své zaměstnance, což je 13,5 procenta z částky vyměřovacího základu. Nárok na pojistné hrazené od státu mají následující osoby:
- poživatelé důchodů,
- příjemci doživotní penze a starobní penze na určenou dobu,
- nezaopatřené děti,
- osoby starší 26 let, které studují doktorské studium v prezenční formě, pokud nejsou zaměstnanci nebo OSVČ,
- mladiství ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
- osoby bezmocné a osoby o ně pečující,
- osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované (v konkrétních případech),
- osoby ve výkonu trestu, vazby, ústavního ochranného léčení a zabezpečovací detence,
- osoby na rodičovské dovolené, matky na mateřské dovolené,
- osoby pobírající rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství,
- osoby v evidenci Úřadu práce ČR,
- a další.
Pakliže občan nespadá do žádné z výše uvedených kategorií a zároveň není ani zaměstnaný, stává se z něj takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP), která má stejně jako OSVČ povinnost hradit si zdravotní pojištění sama. Výše pojistného je u OBZP stanovena na 13,5 procenta z minimální mzdy, která v roce 2024 činí 18 900 korun. Minimální pojistné, jež bude muset dotyčný každý měsíc ze svých zdrojů zaplatit, je tak 2552 korun. V případě OSVČ činí v roce 2024 minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění 2968 korun.
Sociální pojištění
Druhým povinným odvodem je sociální pojištění, kdy se opět část strhává ze mzdy zaměstnanci a část platí zaměstnavatel. Pracovníkům tak bude ze mzdy za sociální pojištění strženo 7,1 procenta a zaměstnavatel odvede zbytek, tedy 24,8 procenta. Sociální pojištění pak zahrnuje pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a na státní politiku nezaměstnanosti.
U zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů odvádí zaměstnavatel od roku 2023 na sociálním pojištění 26,8 procenta, od roku 2024 pak 27,8 %. U některých zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem si naopak může od února uplatnit pětiprocentní slevu na sociálním pojistném. Tyto odvody ze mzdy zaměstnavatel zasílá každý kalendářní měsíc na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Vyměřovací základ, ze kterého se sociální pojištění počítá, představuje úhrn příjmů, který byl nebo je předmětem daně z příjmů fyzických osob. Zároveň musí platit podmínka, že tyto příjmy nebyly od uvedené daně osvobozeny a že byly zaměstnavatelem zúčtovány ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu se pak nepočítají následující příjmy:
- náhrada škody podle zákoníku práce,
- odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů,
- věrnostní přídavek horníků,
- odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
- jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
- plnění poskytnutá poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
Co se týká OSVČ, tak ty mají povinnost odvádět pouze důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti. Nemocenské pojištění je dobrovolné, avšak bez něj není možné, aby daná osoba v případě, že onemocní, čerpala nemocenské dávky, a stejně tak jí nevzniká nárok na mateřskou.
Výše minimálních záloh na sociální pojištění se pak odvíjí od průměrné mzdy, která v roce 2024 činí 43 967 korun. Minimální měsíční vyměřovací základ se u hlavní činnosti počítá z 30 % této částky, tedy z 13 191 korun, v případě nových OSVČ pak z 25 % této částky, takže 10 992 korun. Minimální zálohy na pojistné činí 29,2 procenta z vyměřovacího základu, což je 3852 korun pro hlavní činnost a u nových OSVČ 3210 korun. V případě OSVČ vykonávající vedlejší činnost je pak minimální záloha na sociální pojištění 1416 korun.
