Na tuto anekdotu si pisatel Rychlých tužek vzpomněl, když zaslechl zprávu o tom, že Evropská agentura pro bezpečnost v evropské dopravě (EASA) opět povolí mobily na palubě, byť bez zapnuté “konektivity“ – tedy wi-fi, bluetooth a jiných vychytávek. Ona představa, že esemeska manželce z paluby letadla sepne přečerpávání paliva a telefonát zuřivého šéfa přestaví klapky, vždy vypadala obskurně. Stejně jako obavy, že popílek z islandské sopky s nevyslovitelným názvem sejme letoun někde na Jadranem.
V letecké dopravě jsou ale přílišné obavy na místě – byť se nakonec ukážou jako neopodstatněné. To jiné odvolané zákazy s technikou vůbec nesouvisejí, přesto se dodržovaly celá desetiletí. Tak třeba prohibice, která u nás platila ještě ve volbách v roce 1992. Nejenže nikdy nefungovala, ale časem se vzdaloval i bohulibý účel: zajistit důstojnost aktu „občanské povinnosti“.
Rušení zákazů, příkazů a omezení jsou svým způsobem historické akty. Buďme rádi, že jsme u toho. Možná, že jednou budou dějepravci měřit kvalitu života právě souborem takových restrikcí a dobových představ o tom, co je dobré a správné. A při pojídání výpečků dumat nad tím, co jsme to jen řešili za problémy.
Čtěte další komentáře Blahoslava Hrušky: