Na jeho vývoji pracují desítky firem z celého světa a další stovky k němu s
nadějí vzhlížejí. Ohebné sklo, ať zní toto spojení sebevíc absurdně, může zcela
změnit svět spotřební elektroniky. Displeje v autech se ohnou podle potřeby,
tablet či telefon se složí i do té nejmenší kapsy, a to vše beze strachu, že
tento skvost moderní techniky v ceně slušné ojetiny nenávratně poškrábete
pouhým nehtem.
Zejména u mobilních telefonů platí, že se jejich vývoj zhruba po 13 letech
znovu ocitl v jakési slepé uličce. Sice přicházejí se stále lepšími materiály,
vytříbenějšími funkcemi či displeji, ale zůstávají pořád jen nudnými plackami
předhánějícími se často v až nicotných parametrech. Člověk tak už nemá po koupi
ten opravdový pocit novoty - vše už zná, aplikace, prostředí i ovládání.
Ne náhodou proto sílí poptávka po něčem opravdu novém. Po něčem, co před
oněmi 13 lety dokázal Apple. „IPod, telefon a internetový komunikátor. IPod,
telefon a internetový komunikátor. IPod, telefon… - už to chápete? Nemluvím tu
o třech samostatných zařízeních. Mluvím tu o jednom jediném zařízení. Říkáme mu
iPhone a Apple s ním znovu vynalezl telefon,“ pronesl 9. ledna 2007 Steve Jobs.
Uvažujete o koupi telefonu s ohebným displejem?
Dnes už víme, že staronový šéf tehdy skomírající firmy s cenou akcií lehce
nad deseti dolary za kus nepřeháněl. Kdo tehdy cenné papíry koupil, má dnes na
kontě víc než dvacetinásobek. Přehnaná ostatně nebyla ani následná Jobsova
slova o „revolučním zařízení, které nejméně o pět let předběhlo jakýkoli jiný mobilní
telefon“.
Potvrdila to často až komicky úporná snaha ostatních náskok iPhonu co
nejrychleji smazat. V čele s finskou Nokií, tehdejší jedničkou trhu dnes krčící
se na devátém místě dodavatelů smartphonů.
Pověst všanc
I když to mnozí fanoušci operačního systému Android od Googlu neslyší rádi,
první iPhone přinesl revoluci. Takovou, která nakopla i vývoj této jejich
modly. Je třeba si uvědomit, že tehdejší trh s mobily se potácel v podobné
marnosti jako ten dnešní - největšími inovacemi tehdejších tlačítkových mobilů
byly už jen přibývající megapixely u fotoaparátů či rostoucí rozlišení a
barevnost displejů.
Vedle toho pak existoval svět různých dotykových palmheldů, hanheldů a
komunikátorů (ach ten Psion!), kterým kralovaly mobilní Windows ovládané titěrným
dotykovým perem. A do tohoto zkostnatělého světa přišel přístroj, který z
dotykového ovládání udělal přirozenost samu. Úspěch zaručen.
Recept na podobný „velký třesk“ se hledá i dnes. Nový bod nula, katalyzátor
vývoje. Největší výrobci vytušili, že jej mohou zajistit právě léta avizované
ohebné displeje. Pod tlakem nejen technologických nadšenců, ale už i běžných
uživatelů tak rezignovali na dosavadní ctění technologického pokroku a na trh
vypustili polotovary. Dobrovolně se tím vystavili riziku, že stejně snadno jako
nedokonalý plastový povrch současných ohebných displejů utrpí významné šrámy i
jejich pověst. A tak se také stalo.
Z prvních reakcí laické i odborné veřejnosti je zřejmé, že první ohebná
zařízení ani zdaleka nenaplňují očekávání, která člověk od komerčně dostupného
produktu přirozeně má. Ohebné displeje jsou přitom na největších přehlídkách
spotřební elektroniky jako CES v Las Vegas či Mobile World Congress v Barceloně
pravidelně k vidění už přes deset let. Zpočátku to sice byly jen jakési rolovací
čtečky elektronických knih, velmi dobře to však ilustruje, jak ani tato doba
nestačila k nalezení materiálu dostatečně odolného a přesto flexibilního. Kus
cesty urazily jen displeje samotné - krystaly nahradila OLED technologie,
stupně šedi miliony barev a cena klesla na únosnou hladinu.
Hon za prvenstvím
Jenže armáda dnešních recenzentů, kterých lze jen na YouTube napočítat
stovky, je nesmlouvavá. Zejména pak ve chvíli, kdy na slabinu produktu za vyšší
desítky tisíc upozorní sám výrobce. To je příklad jihokorejského Samsungu,
který u svého modelu Galaxy Fold považovaného za průkopníka trhu (kterým ovšem
není, jak uvidíme později) recenzenty před jeho zapůjčením proškoluje, jak se k
zařízení správně chovat. Stejný výčet doporučovaných či naopak zcela zakázaných
postupů, aby to displej bez úhony přežil, pak najde každý majitel tohoto
telefonu v základním balení.
Netrvalo dlouho a sociální sítě zaplavil nespočet videí, která náchylnost
ohebných displejů k trvalému poškození dokazují. A nejen těch. Například u
zmíněného Foldu se u prvních kusů okraje displeje dokonce třepily a některým
recenzentům displej při testování „praskl“. Sám šéf Samsungu DJ Koh později pro
jihokorejský The Independent musel uznat, že uvedení tohoto modelu „prostě
uspěchali“. „Bylo to trapné. Protlačil jsem to dřív, než to bylo připravené,“ kál
se Koh.
Možná i tato jeho uvědomělá sebekritika přispěla k tomu, že se Samsung ke
všem problémům postavil čelem. Rychle přepracoval konstrukci a ke svým ohebným
přístrojům automaticky poskytuje roční záruku na náhodné poškození.
Zdarma už ovšem není samotná oprava - spoluúčast je stanovena na necelé tři
a půl tisíce korun. V případě poškození displeje v ceně několika desítek tisíc
se to ovšem i tak vyplatí. A prvenství - o které celou dobu šlo - už Samsungu
nikdo nesebere. I když mu ho fakticky vyfoukl zcela neznámý čínský výrobce.
Není sklo jako sklo
Jeden by očekával, že se z celé této lapálie světová jednička poučí a u
dalšího ohebného modelu už bude opatrnější. Jihokorejští marketéři mají ale
svoji hlavu a při představování véčkového modelu Z Flip si - zřejmě ve víře
napravení starých křivd - vysloužili pozornost označením krycí vrstvy displeje
za „ultra tenké sklo“ (Ultra Thin Glass). Znělo to jako průlom, reálně tím ale
Samsung jen znovu přitáhl k displeji možná až nechtěnou pozornost. Jazyk
marketérů dostal záhy na frak.
Čerstvou novinku si zařadil do svého testu oblíbený YouTube kanál
JerryRigEverything, na kterém Zack Nelson zkouší odolnost materiálů podle
Mohsovy stupnice. Ta ve zkratce slouží k určení tvrdosti látek na základě
schopnosti jednoho materiálu rýt do druhého.
Na stupnici od jedné do deseti, kde jednička je nejměkčí (mastek) a desítka
nejtvrdší (diamant), neodolal displej modelu Z Flip ani dvojce - soli kamenné.
Konvenční displeje přitom odolávají do tvrdosti 6 až 7, tedy živci a
křemenu. Rychle se tak ukázalo, že ono kouzlo druhé generace ohebného displeje
spočívá jen ve vložení ultra tenkého skla pod plastový povrch v místech mimo
ohyb. To aby displej působil vyhlazeněji.
Samsung ovšem není na bojišti sám, jako světová jednička je jen nejvíc na
očích. V pozadí se krčí třeba i Motorola se svým novodobým modelem Razr, který
navazuje na slavného předchůdce z nultých let a jehož přímou konkurencí má být
právě zmíněný Z Flip. Na rozdíl od jihokorejského soka se však povrchem
displeje takticky nechlubí. V Nelsonově testu pak propadla úplně stejně a
trvalé poškození displej vykazuje už u zmíněné soli, tedy druhého nejměkčího
materiálu Mohsovy řady.
Přímý konkurent Foldu, Huawei Mate X(S), který dokonce svůj ohebný displej
vlivem zvolené konstrukce neustále vystavuje na odiv, testem tvrdosti zatím
neprošel. Kromě testů s padajícím telefonem a videí poškozených displejů navíc
nelze na YouTube nalézt jediný podobný.
Je to jeho abnormální cenou převyšující 50 tisíc korun? Nebo si čínští
soudruzi jen dobře hlídají, jak se o jejich přístroji mluví? America first!
Paralelně s probíhajícím závodem o co nejdokonalejší ohebný přístroj, do
kterého se zapojují dokonce i neznámí výrobci (například v textu již naznačený
„skutečně první ohebný telefon na trhu“ Royole FlexPai), tak probíhá závod
možná o to důležitější - hledání ohebného skla. Toto spojení hraničící s
oxymoronem není už několik let cizí například americké společnosti Corning,
výrobci známých Gorilla Glass. Ta má oproti konkurenci výrazný náskok, když své
dřívější „rolovací“ sklo (1 mm) dokázala přetavit v již existující prototyp
ultra tenkého (0,72 p m) skla schopného ohybu do poloměru pěti milimetrů.
„Bojujeme s fyzikálními zákony. Na jedné straně chcete docílit co nejmenšího
poloměru ohybu, což znamená co nejtenčí sklo, na straně druhé musí být tato
vrstva dostatečně odolná, aby přežila i pády na zem,“ přiznal už loni pro
magazín Wired generální ředitel Corningu John Bayne. Za další výzvu označil
poloměr zaoblení tři milimetry, což by umožnilo vyrobit ohebný telefon s
tloušťkou pouhých šest až deset milimetrů. „Ohebné sklo nikdy nepůjde složit,
jen ohnout,“ upozornil. Jasné podle něj zatím není, jakou cestou se ohebné
přístroje vlastně vydají - zda se budou zavírat, ohýbat uvnitř, zvnějšku,
jednou, dvakrát, třikrát…
Díky stávající spolupráci s řadou světových výrobců se z Corningu stává
horká investorská příležitost. Důvěryhodnost dodávají firmě s aktuální tržní
kapitalizací ve výši 15,61 miliardy dolarů i nemalé finanční injekce od Applu,
který do ní přes svůj fond na podporu amerických firem investoval v roce 2017
200 milionů a loni dalších 250 milionů dolarů. Do Cupertina dodává Corning
krycí skla už od dob prvního iPhonu a není žádným tajemstvím, že Apple na
ohebném telefonu rovněž intenzivně pracuje - vzhledem k obsedantnímu lpění na
kvalitě svých produktů si ovšem dává na čas.
Své místo na trhu se snaží urvat i jiní. Například Akhan Semiconductor z
amerického Illinois, který se profiluje jako přímý konkurent Corningu, sází na
nanodiamanty. Zakladatel a CEO Adam Khan magazínu CNET na lednovém veletrhu CES
v Las Vegas potvrdil, že jimi vyvíjené Miraj Diamond Glass mohou snadno
přeměnit v ohebnou verzi. „Využíváme nanodiamanty a ty jsou částečně flexibilní
už samy o sobě. Vyrobit ohebné sklo tak pro nás nebude problém,“ řekl Khan.
Jeho receptem je vytvořit na současných polymerových ohebných displejích
diamantovou nanovrstvu s potřebnou odolností.
Počátek nové éry
Důležitost nepsaného závodu nedávno stvrdila i zpráva jihokorejských médií,
podle níž se Samsung Electronics, divize stojící mimo jiné za mobilními
telefony značky, sama pustila do vývoje ohebného displeje a k možné spolupráci
již oslovila několik potenciálních výrobců takového materiálu. Pro pochopení
váhy takového kroku je nutné vysvětlit, že Samsung samotný je obří konglomerát
působící v celé škále odvětví.
Veškerý vývoj displejů - od mobilů po
ty největší televize - tak dosud spadal výhradně pod divizi Samsung Display.
Deník ETNews netradiční krok vysvětluje enormní snahou firmy zrychlit vývoj
ohebných displejů, které jsou pro tuto světovou jedničku na mobilním trhu
klíčové.
Jisté je, že komu se dostatečně pružné a současně odolné ohebné sklo podaří
vyvinout a na trhu prodat, může si gratulovat k nalezení pověstného svatého
grálu. A s ním i pohádkového bohatství, jelikož tento segment trhu čeká podle
analytiků doslova raketový růst.
Například společnost Strategy Analytics odhaduje, že celosvětové prodeje
ohebných chytrých telefonů vzrostou z jednoho milionu kusů v loňském roce na
rovných sto milionů v roce 2025. „Vysoká cena, zranitelnost displeje a
diskutabilní životnost, které rozvoj současného trhu brzdí, se podaří v
horizontu několika let odstranit,“ uvedla ve svém únorovém reportu. „V příští
dekádě to bude nejrychleji rostoucí segment trhu s prémiovými smartphony,“
dodal analytik Ville-Petteri Ukonaho. Mezi další technologické katalyzátory
trhu s mobilními telefony bude podle něj patřit také rozvoj sítí páté generace
či umělé inteligence, v čemž se shoduje se slovy „generála“ Samsungu.
„Uplynulých deset let bylo érou chytrých telefonů. Od letoska se možná
otevírá éra nová - internetu věcí, sítí páté generace a umělé inteligence.
Všechny tyto věci se vzájemně prolínají. Nová éra je před námi,‘ řekl magazínu
Wired šéf jihokorejského lídra světového trhu DJ Koh.
