Své partnery ve Východním partnerství, tedy Ukrajinu, Bělorusko, Arménii, Moldavsko, Ázerbájdžán a Gruzii, Unie od začátku ekonomicky podporovala. Zejména tím, že privilegovala přístup k ekonomické integraci, otevření svého trhu zahraničnímu obchodu a právní sbližování s normami EU. Kromě toho tvoří makro finanční pomoc EU pro některé partnery a finanční nástroje evropské politiky sousedství významnou a nedílnou součást hospodářské politiky vůči zemím Východního partnerství (VP).
Statistiky ukazují růst
Nejvýznamnějším úspěchem této strategie je uzavření Asociačních dohod včetně dohod o Prohloubené a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA). Statistické údaje již ukazují, že vývoz zemí VP se od vstupu dohod v platnost zvýšil. EU mezitím posílila své postavení největšího obchodního partnera pro všechny tři země, kterých se DCFTA týká, tedy Gruzie, Moldavska a Ukrajiny.
Mnoho podniků, zejména těch menších, však dosud nezačalo výhody plynoucí z uzavření těchto dohod čerpat. Často nevědí o nových příležitostech a postrádají potřebné služby pro rozvoj podnikání, což by jim mohla přinést právě DCFTA. Obecněji lze říct, že v souladu s cíli Východního partnerství vyčlenila EU prostředky do klíčových oblastí, jako jsou energetika, doprava, propojenost a regulační rámce, které mají dopad na ekonomiky jednotlivých zemí, ale také EU. Do všech těchto oblastí se právě podniky mohou aktivně zapojit, a čerpat tak ze zmíněných výhod.
| Bilaterální a multilaterální dimenze |
|---|
| Východní partnerství lze rozdělit na dvě základní dimenze: bilaterální a multilaterální. V rámci bilaterálního rozměru jedná Evropská unie s některými zeměmi Východního partnerství o asociačních dohodách, tedy dohodách o přidružení, a též o prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu mezi EU a danými zeměmi.
Multilaterální dimenze pak zahrnuje zejména spolupráci členských zemí na úrovni EU a také periodické summity hlav států či vlád, zasedání ministrů zahraničí, zasedání resortních ministrů a v neposlední řadě soustavnou spolupráci v rámci čtyř tematických platforem: |
V zájmu hospodářského rozvoje
EU a země VP plně nevyužívají výhody další hospodářské integrace zejména kvůli řadě vnějších faktorů a výzev, které je třeba překonat. Zaměřme se na některé z nich.
Prvním aspektem je bezpečnostní situace. Regionální konflikty a územní spory se v různých intenzitách objevují v pěti ze šesti partnerských zemí, což nutně znamená otevřenou cestu k hospodářským turbulencím a nejistotám spojeným s investicemi ze zahraničí. S tím souvisí kromě jiného budování nebo obnovení poškozených obchodních vazeb, které s ohledem na vzájemnou blízkost existují. Představme si pro tento příklad vztahy Arménie – Ázerbájdžán a Ukrajina – Rusko, kdy není nutné zacházet do dalších detailů. Otevřenou otázkou tedy zůstává, jak dále postupovat ve vztahu k Eurasijské hospodářské unii nebo jak nalézt prostor pro nové dohody.
Členské státy VP se také stále potýkají s mnoha problémy spojenými s tvorbou právního rámce slučitelného s evropskými standardy a předvídatelnějšího podnikatelského prostředí, které jinak přirozeně přispívá k vyšším domácím a zahraničním investicím. Modernizace veřejné správy je také klíčem k zajištění řádného fungování služeb státu spojeného s rozvojem ekonomiky, např. prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Neméně velkým problémem je otázka transparentnosti a korupce.
Vytvořit zdravé prostředí
V neposlední řadě stojí za zmínku závislost některých zemí VP na velkých podnicích. Ty jsou často v rukou malého počtu akcionářů, nemluvě o existenci obchodních monopolů řízených státem, mnohdy zejména v oblasti energetiky. Klíčová hospodářská odvětví nebo podniky spojené s přírodními zdroji je nutné podle některých zemí strategicky chránit.
Při neexistenci hospodářské soutěže však přicházejí o šanci otevřít podnik pro další růst nebo přispět ke snížení cen pro spotřebitele. Úkolem je proto zbavit ekonomiku závislosti na státních monopolech a kartelech a vytvořit zdravé konkurenceschopné prostředí, což je mnohdy běh na dlouhou trať.
| Konference „deset let Východního partnerství a výzvy do budoucnosti“ |
|---|
| Tento rok si připomínáme výročí deseti let od zakládajícího summitu Východního partnerství. Při této příležitosti pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR ekonomicky zaměřenou konferenci. Ta si klade za cíl analyzovat obchodně ekonomické reformy a integrační proces, jímž partnerské země doposud prošly, a také způsob, jakým tyto změny ovlivní naši vzájemnou spolupráci do budoucna.
Konference se skládá ze dvou částí. V první z nich budou mít účastníci konference jedinečnou možnost vyslechnout si zkušenosti vrcholných představitelů České republiky v čele s premiérem Andrejem Babišem, předsedou Senátu Jiřím Kuberou a ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou, kteří budou diskutovat s ministry hospodářství, průmyslu nebo obchodu zemí Východního partnerství. Druhá část přinese sérii šesti exportních teritoriálních konferencí, které nabídnou podnikatelům informace o nových obchodních příležitostech, ale také možnost diskutovat o konkrétních projektech v panelové diskusi se spolupředsedy mezivládních a smíšených komisí, zástupci Hospodářské komory ČR a jednotlivých velvyslanectví ČR v zemích VP. |
| • Kdy: 16. – 17. dubna 2019
• Kde: Hotel Grandium Prague, Politických vězňů 12, Praha 1 a ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1 |
| Pro více informací sledujte oficiální web ministerstva průmyslu a obchodu. |
PDF verze březnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
