Calvin Klein a Levi s nechtějí do hypermarketů
Světoví módní tvůrci se bojí o své peníze a prestiž. Když zjistili, že se jejich zboží prodává v hypermarketech a v dalších nelicencovaných obchodech, rozhodli se po delším váhání tvrdě zasáhnout. Co na tom, že i z takových „low class obchodů mají slušné příjmy. Prestiž je prestiž. V takových obchodech se o zákazníka nikdo nepostará tak kvalitně jako vyškolený personál ve značkovém obchodě, říkají šéfové vyhlášených firem jako Calvin Klein nebo Levi s. Lidé si pak s těmito značkami nespojují kvalitní služby. Klein se hádal s Wachlerovou. Zboží značky Calvin Klein nevyrábí přímo Kleinova firma. Klein prodal řadu licencí na jednotlivé druhy svých produktů. Tak třeba vůně zajišťuje Unilever, hodinky Swatch, lůžkoviny Crown Crafts a džíny a spodní prádlo firma Warnaco. Právě s posledně jmenovanou vede od loňského května návrhářská společnost právní spor. Ten měl minulý týden rozhodnout soud v New Yorku. Klein však se šéfkou Warnaca Lindou Wachlerovou nakonec těsně před zahájením soudního líčení uzavřel dohodu, na které právníci obou firem pracovali téměř bez přestávek celý předcházející víkend. Na straně Kleina mezi jinými i David Boies, který hájil Microsoft i Alberta Gorea ve sporech o přepočítávání volebních lístků na Floridě při loňských prezidentských volbách. Wachlerová měla ve svém týmu Gregory Craiga a Nicole Seligmanovou, kteří jsou osobními právníky Clintonových. Boj mezi Calvinem Kleinem a Warnacem se rozhořel poté, co návrhář obvinil Wachlerovou, že porušila licenční smlouvu. Měl jí za zlé, že prodávala jeho značku ve skladech nebo obchodech a klubech, které k nim neměly údajně daleko, bez předchozího souhlasu. Tím poškozovala dobré jméno a značku firmy CK. Warnaco dostalo od Calvina Kleina licenci v roce 1994. Zboží se mělo podle smlouvy prodávat jen v licencovaných obchodech, ale později se začalo objevovat – podobně jako řada dalších obdobných značek – i v diskontních obchodech, jako Wal–Mart, BJ s Wholesale Club a Costco Wholesale. Warnaco tvrdí, že Klein o tomto způsobu prodeje věděl a že od roku 1998 jen z těchto prodejů měl za autorská práva zisky ve výši 85 milionů dolarů. Čtyřiapadesátiletá Wachlerová, která má pověst bručounské, neurvalé, ale výkonné manažerky, však okamžitě zahájila protiútok. Obvinila návrháře, že to byl on, kdo jejich dohody porušil. Tím, že ji veřejně pomluvil a urazil, poškodil jméno její firmy. Wachlerová tvrdí, že všechna Kleinova veřejná prohlášení se totiž vůbec nezakládala na pravdě. Je zřejmé, že mezi oběma obchodními partnery panovaly již delší dobu neshody. Wachlerová kritizovala například marketingovou koncepci Kleina stejně jako mnohé designové návrhy. Nelíbilo se jí také, že Klein přestal docházet na schůzky ohledně nových módních projektů a posílal prý místo sebe špatné designéry. Zpátky do obchoďáků. Na čem se obě společnosti nakonec v poslední chvíli před začátkem procesu, který se odhadoval na tři čtyři měsíce, dohodly, není příliš zřejmé. Ze společného prohlášení jasně vyplývá jediné: džíny Calvina Kleina budou k dostání ve velkých obchodních domech, které patřily mezi tradiční prodejní místa. O tom, zda bude zakázána distribuce do hypermarketů a diskontních obchodů, právníci odmítli informovat. „Strany se zavázaly, že budou nadále respektovat prestiž a integritu značky Calvin Klein, což by mělo vést k nárůstu prodeje tohoto zboží v tomu odpovídajících obchodech, uvedl David Boies. Vyrábět džíny Calvin Klein je pro Warnaco životně důležité. Obrat za ně činil v roce 1999 téměř 630 milionů dolarů, což byla plná třetina obratu Warnaca. Navíc tato firma již půl roku vykazuje ztráty, a kdyby přišla o licenci, soudí experti, že by mohla okamžitě zavřít. Obdobně klíčový byl spor i pro Calvina Kleina, o němž mnohé zdroje říkají, že se již delší dobu snaží najít kupce pro svou firmu. Stále však bez úspěchu. Tesco versus levisky. Kauza Calvina Kleina a Warnaca není ojedinělá. U Evropského soudního dvora v Lucemburku se nyní řeší, zda britský řetězec Tesco porušil právní předpisy, když začal prodávat džíny Levi s. Tesco totiž do svých obchodů začalo dodávat džíny z Ameriky a střední a východní Evropy. Jejich cena je podstatně nižší, než jakou pro britský trh stanovil výrobce. Levi Strauss podobně jako Calvin Klein prohlašuje, že v neautorizovaných obchodech není obsluha schopna poskytnout takové služby, jako ve značkové prodejně personál odborně vyškolený. Právní bitva se vede již třetí rok a Levi s se odvolává na dřívější rozhodnutí Soudního dvora v obdobné kauze. Před dvěma roky soud zakázal prodej značkových výrobků dovezených do unie z nečlenských států za nižší ceny, pokud s tím nesouhlasil výrobce. Tesco se však odvolává na to, že v zájmu ochrany zákazníků by bylo více než na místě neuzavírat trh konkurenci, a nevytvářet tak prostor pro neustálé zvyšování cen luxusních výrobků. Požaduje proto revizi předchozího precedentního rozsudku Soudního dvora. Analytici však soudí, že případné otevření trhu a zavedení takzvaných paralelních dovozů nepřinese spotřebitelům paradoxně žádné velké snížení cen luxusního zboží. Ceny by se mohly snížit podle jejich propočtů zhruba o dvě procenta.
