Ohrožená surovina

Pily, celulózky a papírny mají obavu z nedostatku dříví od Lesů ČR

Pro odběratele dřeva i zástupce lesních těžebních společností je začátek těžby v Lesích ČR po Novém roce ve hvězdách. Nikdo z nich není s to odhadnout, kdy začnou platit nové jednoroční smlouvy na komplexní lesnické práce. A už vůbec ne, kdo je ve výběrovém řízení, které vyhlásil státní podnik na poslední chvíli a má skončit těsně před koncem roku, skutečně získá. Šéfové dřevozpracujících podniků se proto obávají, že v prvních měsících roku 2007 bude na čas přerušena těžba a oni nebudou mít pro svoji výrobu dostatek suroviny. U celulózek a papíren je obava ještě znásobená strachem o velice náročnou technologii, kterou lze v zimním období jen stěží odstavit, protože by mohla zamrznout. Snahy přibrzdit platnost rozhodnutí státního podniku lobbováním ve vládě, v Parlamentu i u zřizovatele, kterým je ministerstvo zemědělství, nevyšly. Původně rezervovaný postoj ministryně Mileny Vicenové k rozhodnutím Lesů ČR skončil pokynem jejich vedení: „Odpovědnost je na straně státního podniku, který musí konat s péčí řádného hospodáře. Máte volné ruce.“

Proplout drsnou úžinou.

„Přerušení těžby kvůli výběrovým řízením jsou příliš silná slova. My žádná přerušení neplánujeme. Nejistota, která to vyhlášené řízení provází, je výsledkem lobbování různých zájmových skupin, zejména těch lesnických společností, kterým by velice vyhovovalo pokračovat v současných neplatných smlouvách. My však žádnou asymetrii podporovat nechceme a naší prvotní snahou je narovnat podmínky. I ta současná míra nejistoty je u všech stejná,“ vyjadřuje se k nervózní situaci generální ředitel Lesů ČR František Koníček.
Z rozhodnutí antimonopolního úřadu jsou totiž současné smlouvy uzavřené s lesnickými společnostmi předchozím ředitelem Lesů ČR Vladimírem Blahutou bez řádného výběrového řízení od samého počátku neplatné (EURO 43/2006). Přesto žádné jiné dosud neexistují a všichni smluvní partneři se pohybují v jakémsi právním vakuu. Advokátní kanceláře zastupující lesnické společnosti, které jsou držiteli těchto smluv-nesmluv, podali na tyto smlouvy takzvané určující žaloby. Soudy však dosud nezačaly konat. Skupina podnikatelů, reprezentovaná především Sdružením podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře, vyčítá Lesům ČR, že zahájily výběrové řízení příliš brzy, aniž počkaly na rozsudky. Všichni ostatní si naopak myslí, že řízení bylo vypsáno příliš pozdě, což zkomplikuje lesní těžbu.
Že tohle výběrové řízení bude leckoho bolet, však předpokládají i ti, kteří rozhodnutí Lesů ČR považují za jediné možné spravedlivé řešení. „Je to velice riskantní krok a není žádná jistota, že se úžinou výběrových řízení povede proplout bez problémů,“ myslí si ředitel Nadace Dřevo pro život Jan Řezáč. Je však přesvědčen, že v lesním hospodářství se už nedá dál žít ze dne na den. „Už nelze dál trpět ten protizákonný stav. Je to jako k noze přikovaná železná koule, která nikomu nedovoluje strategicky plánovat, a to je velice zlé,“ domnívá se Řezáč.

Zmrazené dřevo.

Nejistota mezi státním podnikem a soukromými těžařskými společnostmi se v plné míře přenáší do dřevozpracujícího průmyslu. Aby Lesy ČR uklidnily situaci na trhu se dřevem, zvýšily dosavadním vykonavatelům lesnických prací letošní těžební kvóty o deset procent. Ředitel Koníček předpokládá, že se tím vytvoří disponibilní zásoba 550 000 metrů krychlových dřeva. „To je jenom pro případ nějakých lokálních výpadků. V žádném případě nezastavíme těžbu, když se někdo proti výsledkům výběrového řízení odvolá. Na nezbytnou dobu požádáme společnost, která na té jednotce dosud hospodařila, aby pokračovala. A nebude-li to možné, pověříme těžbou sousedy. Když někdo uplatní námitky proti výsledkům tendru, zákon nám umožňuje zahájit jednání bez uveřejnění. Žádného omezování těžby a komplikací s výběrovým řízením se neobáváme,“ vzkazuje lesnické a dřevařské veřejnosti Koníček.
Zkušené odběratele dřeva tím však nijak zvlášť neuklidnil. Stanislav Navrátil, český regionální ředitel společnosti Wood Supply Continental Europe, která zásobuje dřevem obě české pobočky největšího evropského zpracovatele dřeva Stora Enso Timber ve Ždírci a v Plané, upozornil na chronický nedostatek vhodného dříví pokaždé na konci roku. „Konkurence narůstá a poptávka je vyšší a vyšší. Kdyby se kritická situace z předchozích dvou let měla opakovat, nevěřím, že by vytvořená rezerva čekala až na nějaké výpadky v příštím roce,“ říká Navrátil. A domýšlí, oč dramatičtější by byla situace následující rok.
Mnohem vážnější problém však Navrátil spatřuje v tom, že nemá s kým uzavírat odběratelské smlouvy. Od Lesů ČR odebírá firma zhruba polovinu objemu dřeva. Druhou od soukromých smluvních partnerů. Letos však žádný z nich nebude ochoten podepsat smlouvu, když sám žije v nejistotě, jak dopadne ve výběrovém řízení.

Neušlapat maličké.

„Bez dodávek dřeva by řada našich firem byla existenčně ohrožena a problémy by měly i ty velké. Nesdílím jistotu vedení Lesů ČR, že se nic vážného nestane. Stačí, aby soudy na sporné jednotky vypsaly předběžná opatření, a těžba se zastaví. Vypukne chaos, zastaví se i přímé dodávky od Lesů ČR, protože státní podnik nemá žádné výrobní kapacity a je závislý na svých smluvních partnerech. Budeme trpět, přestože jsme nic nezpůsobili a ze sporných smluv jsme nikdy žádné výhody neměli,“ hodnotí situaci předseda Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR Petr Pražan. „Aby se pily nemusely zastavit, nastane soutěž o dřevo z 'hraběcích' lesů,“ věští Pražan a upozorňuje na nerovné podmínky takové soutěže. Na jihu Čech jsou například bohaté schwarzenberské lesy, na severu Moravy je takřka sto procent lesů státních v péči Lesů ČR.
Jako šéf Dřevozávodu Pražan pociťuje předseda společenstva tíživost situace na vlastní kůži. „Ceny dřeva se šponují, náš podnik kvůli tomu bude muset vynaložit několik milionů korun navíc. Na to, abychom nakoupili dříví na příští kvartál, nemáme dost velké sklady, proto budeme závislí jen na tom, kdo nám co nabídne,“ vysvětluje Pražan, „jestli ty slibované desetiprocentní zásoby zafouká sníh, jako tomu bylo loni, tak je třeba pod jedenapůlmetrovou vrstvou ani nenajdou.“

Papírová zima bude tuhá.

Na stejný problém jako pily narážejí i celulózky a papírny. Nemají s kým uzavírat smlouvy. „Načasování výběrového řízení na konec roku je rizikové. Určitě povede k chybám v zásobování dřevní hmotou. Jako by nestačilo to, co jsme prožívali poslední dvě zimy,“ stýská si prezident Svazu průmyslu a celulózy, nejvyšší šéf Biocelu Paskov, Ivo Klimša. „Od ledna do dubna jsme kvůli výpadkům v zásobování prožívali dramatické situace a nemuseli jsme zastavit jen zásluhou rizikového managementu. Co bude tuto zimu, nedokážu domyslet,“ obává se Klimša. Snaha výrobců celulózy odvrátit souběh obou rizik - tuhé zimy a odvolaných smluv - však vyšla naprázdno.
Obavy výrobců celulózy znásobují ještě technologické problémy. Dřevo vstupuje do výrobního cyklu v podobě štěpky. Ta nemůže být okamžitě využívána hned po svém nadrcení, protože by technologický proces narušovala čerstvá pryskyřice, která by navíc velice zatěžovala odpadní vody. Před zpracováním štěpky proto musí pryskyřice zoxidovat. Trvá jí to tři týdny až měsíc. Po delším čase by však začala zahnívat a ztrácet na kvalitě. Proto si výroba celulózy vyžaduje kontinuální zásobování. A právě to bude letos zřejmě ohroženo.
„Další volné zdroje vhodného dřeva nikde nevidíme,“ říká Klimša. Proto má obavy i z další „pohromy“ - z čím dál většího využívání dřevěné štěpky pro energetické účely. „Papírenským zpracováním dřeva docílíme devětkrát vyšší přidané hodnoty než pouhým spálením,“ upozorňuje.
Výhody energetického využití ovšem vyplývají ze zákona o obnovitelných zdrojích, v němž bylo proti původnímu návrhu zvýhodněno i spalování štěpky ve velkých elektrárnách. S alokací vytěženého dřeva však Lesy ČR nemají a ani nechtějí mít nic společného.