V energetických firmách jsou obětí finanční krize nové zdroje a modernizace infrastruktury
Jaký dopad bude mít finanční krize na energetické společnosti, které byly za předchozích hospodářských potíží vždy považovány za „bezpečné přístavy“? Tržby energetických podniků působících v regulovaném prostředí by současný nepříznivý ekonomický vývoj neměl zásadně ovlivnit.
V důsledku strukturálních změn, jimiž energetika v posledních letech prošla, se však výrazně zvýšila míra zadluženosti společností v tomto odvětví. A jsou dnes rovněž podstatně více vystavené tržním rizikům. Ani energetické společnosti se nevyhnou řetězovým důsledkům krize, ekonomickému zpomalení a nižší poptávce spotřebitelů. A pravděpodobně se také stanou terčem větších zásahů politiků a budou muset více spolupracovat s regulačními orgány na zajišťování vlastní kapitálové přiměřenosti.
Neudržitelné omezení
Vše však má své klady a zápory a současná ekonomická krize přináší i zajímavé příležitosti, které by energetické společnosti neměly promarnit. Finančně silným energetickým společnostem se otvírá možnost nakupovat aktiva za příznivé ceny. Ty, které v uplynulých letech zmodernizovaly výrobní prostředky, se mohou těšit na větší marži, protože se dnes odkládají nové investice. Subjekty plánující konsolidaci nebo vertikální integraci mohou očekávat větší vstřícnost od soutěžních a regulačních úřadů. Zejména pokud restrukturalizace přispěje k jejich efektivnějšímu fungování a nebude mít dopad na konkurenci v oboru.
Za současné ekonomické krize jsou nejvíce ohrožené energetické společnosti, které mají velký objem cizích zdrojů nebo jsou vystavené tržním rizikům v souvislosti s obchodováním. Těm s velkou mírou zadluženosti hrozí mnohem větší riziko, pokud se ocitnou v situaci, která má negativní dopad na jejich peněžní toky nebo zvyšuje nároky na externí financování. Například budou-li muset vyrovnat ztráty z obchodování, kompenzovat chybnou ekonomickou prognózu nebo splatit dluh.
Refinancování úvěrů je dnes velkým problémem především v USA. Mezi druhým a třetím čtvrtletím roku 2008 se objem emisí dluhopisů vydávaných americkými energetickými společnostmi snížil o více než polovinu. V celosvětovém měřítku poklesl z 62 na 37 miliard dolarů. Takové razantní omezení úvěrových prostředků nebude dlouhodobě udržitelné.
Vyšší nároky
Za současné úvěrové krize však hrozí největší riziko energetickým společnostem, jež obchodují s elektrickou energií, zemním plynem, uhlím nebo ropou, protože k tomu potřebují velké objemy finančních prostředků. S těmito komoditami obchoduje mnoho energetických společností a plnění závazků z uzavřených smluv musejí účetně a někdy i právně zajišťovat. Výši zajištění, takzvaného kolaterálu, kterou společnost musí zaúčtovat, aby mohla dál obchodovat, do značné míry ovlivňuje cena obchodovaných komodit a její úvěrový rating.
U obchodů s komoditami však hrozí i úvěrové riziko protistrany, pokud není schopná dostát svým závazkům. Uvážíme-li, že s komoditami aktivně obchodovalo i mnoho investičních bank, mohou být tyto ztráty značné. To povede k dalšímu zvýšení nároků na zajištění, případně ke snížení úvěrového ratingu energetické společnosti. Proto by každá energetická společnost, jež obchoduje s komoditami, měla přehodnotit rozsah a charakter obchodní činnosti a mít připravené rezervy a krizové plány.
Mnoho evropských energetických společností je finančně poměrně silných. Ty, které značně využívají cizí zdroje nebo se zaměřují na obchodování s komoditami, však už současnou tíživou ekonomickou situaci pociťují. Energetickým společnostem s ambiciózním investičním programem se zvýší náklady na dluhové financování. Podniky působící v regulovaném prostředí budou v některých případech muset odložit investiční projekty. Zranitelné jsou zejména některé energetické podniky ve východní Evropě. Především ty, které nemají ve skupině zdroje paliv.
Náročná jednání
Další reálnou hrozbou za současné krize je ztráta kontroly nad společností a její převzetí jiným subjektem. Dnešní krize bude mít dopad i na energetické společnosti, které dodávají elektrickou energii či plyn konečným zákazníkům včetně domácností. Pokles tržeb jim hrozí jednak v souvislosti s nižší poptávkou po energiích a jednak kvůli většímu počtu neplatičů nebo zákazníků v úpadku. Finanční krize bude mít pravděpodobně dvě hlavní oběti – investice do nových, zejména obnovitelných zdrojů a do modernizace infrastruktury, pokud nezasáhne ve větší míře stát. Naplnění současné energetické politiky, jež přináší nové požadavky v oblastech bezpečnosti a ochrany před změnami klimatu, přitom vyžaduje masivní investice. Energetické společnosti působící v regulovaném prostředí sice nejsou existenčně ohrožené, ale i ony budou mít s financováním investičních projektů potíže. V tomto roce je nepochybně čeká mnoho náročných jednání s regulačními orgány. Ty se budou snažit najít rovnováhu mezi současnými možnostmi energetických společností a nároky veřejnosti včetně požadavků v oblasti ochrany životního prostředí a hospodářské soutěže.
Situace
V důsledku strukturálních změn, jimiž energetika v posledních letech prošla, se výrazně zvýšila míra zadluženosti společností v tomto odvětví.
Dnes jsou podstatně více vystavené tržním rizikům.
Za současné ekonomické krize jsou nejvíce ohroženy energetické společnosti, které mají velký objem cizích zdrojů nebo jsou vystavené tržním rizikům v souvislosti s obchodováním.
Těm s velkou mírou zadluženosti hrozí mnohem větší riziko, pokud se ocitnou v situaci, která má negativní dopad na jejich peněžní toky nebo zvyšuje nároky na externí financování.
Trendy
Energetickým společnostem s ambiciózním investičním programem se zvýší náklady na dluhové financování.
Ty, které působí v regulovaném prostředí, budou v některých případech muset odložit investiční projekty.
Zranitelné jsou zejména některé energetické podniky ve východní Evropě.
Především ty, které nemají ve skupině zdroje paliv.
