Texaská organizace Sunshine Project, která se angažuje v boji proti vývoji chemických a biologických zbraní, nedávno zveřejnila dokumenty z roku 1994. Podle nich americké letectvo požaduje mimo jiné vývoj „gay bomby“. Mezi „obtěžující, nepříjemné a nepřátele identifikující chemické látky“ zahrnuje v kategorii číslo tři požadavek na „látky, které ovlivňují lidské chování, takže mají nepříznivý dopad na disciplínu a morálku nepřátelských jednotek“. Jednou z látek by podle letectva mohlo být „silné afrodiziakum, zejména kdyby chemická látka způsobila homosexuální chování“. Předkladatel projektu požadoval na vývoj těchto látek 7,5 milionu dolarů.
Že se tímto nápadem americká armáda skutečně zabývala, dokazuje jí zpracovaný CD-Rom z roku 2000, který o dva roky později předložila National Academy of Sciences. Je zarážející, že americké armádní špičky v době zrodu svého nápadu nepomyslely na dopad, jaký by mohla mít na jejich jednotky náhlá změna směru větru - v takovém případě by totiž hrozilo, že „gay bombou“ zasažení vojáci dostanou výpověď z armády.
V roce 1993 totiž prezident Bill Clinton zavedl v armádě metodu „Don’t Ask, Don’t Tell“, která pod pohrůžkou propuštění zakazuje komukoliv ve službách americké armády přiznat se k opačné sexuální orientaci a s kýmkoliv o ní hovořit. Tímto lišáckým krokem Clinton splnil svůj předvolební slib, že umožní vojenskou službu všem občanům bez ohledu na sexuální orientaci. Fígl vymyslel generál Colin Powell, George W. Bush v politice svého předchůdce pokračuje.
Nepomohlo ani upozornění organizace Human Rights Watch z ledna 2003, že metoda „Don’t Ask, Don’t Tell“ omezuje lidská práva a způsobuje úbytek kvalifikovaného personálu. Její závěry potvrzuje i aktuální zpráva z letošního 23. května, podle níž byli ze služeb americké armády propuštěni tři tlumočníci z arabštiny působící u jednotek v Iráku – protože se ukázalo, že se k homosexualitě přiznali ve své internetové komunikaci. Ze stejného důvodu již americká armáda propustila minimálně padesát osm arabštinu ovládajících lingvistů.
Aby se tedy američtí vojáci modlili, aby se při kropení nepřítele afrodiziaky vítr nestočil jejich směrem a oni se pak nemuseli zpovídat, proč místo střelby vyběhli vstříc protivníkům s otevřenou náručí? Naštěstí nikoli. „Myšlenka, že můžete kohokoli přimět nějakým sprejem ke změně sexuálního chování, je absurdní,“ prohlásil nedávno ředitel centra Michaela Palma na Kalifornské univerzitě, které se zabývá otázkou homosexuality v armádě.
