Tlak nadnárodních řetězců likviduje drobné prodejny na vesnicích. Pomoci by měl stát, kraje i jednotlivé obce. Majitelé a zaměstnanci nejsou jediní, koho tyto obchody živí.
Koupit si ve vlastní obci chléb, máslo a další základní potraviny nebo potřeby pro domácnost. Lidem, pro něž je něco takového nedostupné, přibývá. Z vesnic, kde se pěstuje většina zemědělských surovin pro potravinářský průmysl, si tak paradoxně musejí stále častěji jezdit kupovat potraviny do měst.
Počet malých a středních prodejen potravin, které jsou součástí nezávislého či tradičního trhu, klesl od roku 2000 téměř o třetinu na současných přibližně třináct tisíc. Tyto obchody přitom i přes ztrátový provoz zajišťují obchodní obslužnost v nejmenších obcích a zároveň podporují regionální výrobce a distributory.
„Pokud se něco nezmění a odpovědní lidé neučiní kroky k podpoře domácího obchodu, nebude budoucnost zrovna růžová. Ročně končí několik stovek malých prodejen a trend bude zřejmě pokračovat. Přesto má nezávislý trh šanci přežít, neboť má svou nezastupitelnou společenskou úlohu,“ říká Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).
Moderní trh válcuje tradiční obchody
Podle jeho slov se český trh s potravinami dělí na tradiční a moderní. Zatímco součástí prvního jsou nezávislé prodejny spadající nejčastěji pod české vlastníky, druhý tvoří zahraniční řetězce. Právě tradiční obchod v tuzemsku oslabuje a hypermarketů a supermarketů přibývá.
Čtěte komentář k tématu:
Kdo hubí vesnický obchod?
Každá prodejna, která zmizí z mapy, přitom představuje zhoršení životních podmínek pro místní obyvatele. Fungující obchod je totiž jednou z posledních „vymožeností“, která v menších obcích udržuje lidi. „Jedná se o největší výhodu nezávislého trhu. Kvůli nákupu není potřeba nasedat do auta a jezdit někam na okraj města, tradiční prodejny jsou většinou situovány v okolí bydliště zákazníka,“ konstatuje Roman Mazák, majitel a předseda Družstva CBA CZ.
Provoz nezávislých prodejen však často bývá ztrátový, podle zástupců maloobchodu by měl proto stát nezávislý trh podporovat, jako se tomu děje například v sousedním Polsku. „Situace, jíž musí čelit tradiční obchod v Česku, je způsobená především naprosto neřízenou masovou expanzí zahraničních řetězců, která ve zbytku Evropy nemá obdoby,“ doplňuje Hrdina.
Podle Jana Hrdiny z Asociace českého tradičního obchodu je expanze zahraničních řetězců v Česku ojedinělá
Pro stát by měla podpora maloobchodu na venkově nejenom rozměr sociální, ale také ekonomický. „Stát by měl poskytnout podporu už jen proto, že na jeho území zůstávají peníze v podobě odvedených daní z tradičního trhu. U velkých řetězců naopak často míří do zahraničí. Nákupem v nezávislé prodejně zákazník nepřímo podporuje sám sebe. Podporuje českého podnikatele, českého distributora, českého výrobce,“ podotýká Mazák.
Dumping - poctivý obchodník vypadá jako drahý
O současné situaci vypovídá i to, že v malých obchodech se prodává pouze čtvrtina z celkového objemu potravin na tuzemském trhu. Jeho drtivou část tak mají pod kontrolou zahraniční řetězce. „Často praktikují používání takzvaných podnákupních cen, čímž zákazníka přitáhnou. Ten pak má v důsledku značně pokřivenou představu o skutečné hodnotě potravin a poctivého obchodníka považuje za drahého, což negativně ovlivňuje nejen jej, ale také české výrobce,“ upozorňuje Hrdina.
Podle asociace se však trend z posledních let pomalu mění. Především politici si uvědomili, že nemohou poškozování tuzemského venkova v režii zahraničních řetězců dál jen přihlížet.
Přečtěte si:
Všichni do Prahy. Na venkově se jen přespává
Zkáza maloměst. Práce a život se odehrávají jinde
„Konečně došlo zejména starostům postižených obcí, že k pohodě bydlení na venkově mimo kostel, faru a hospodu patří i obchod s potravinami. Ročně zaniká několik set obchodů, které se pod tlakem trhu, způsobeným zejména prudkou a pokračující expanzí zahraničních obchodních řetězců do venkovských lokalit, dostávají do ekonomických problémů. Tento stav se bohužel každým rokem zhoršuje úměrně s tlakem trhu a vylidňováním venkova,“ říká předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.
Rozhodujícím činitelem při hledání řešení podle něj musejí být obce. „Asociace českého tradičního obchodu jedná intenzivně s mnoha starosty, hejtmany i odpovědnými ministerstvy, zejména pak ministerstvem zemědělství. U starostů bohudík nacházíme stále větší vstřícnost. Je namístě pochválit i ministerstvo zemědělství. Pochopili, že je už dávno pryč doba, kdy se čekalo, ‚až to trh vyřeší‘. Většinou nevyřešil,“ dodává Juračka.
Obchod musí prokázat ztrátu
Asociace doporučuje postup, který by mohl pomoci k zachování malých prodejen. „Obec si vyžádá od majitele verifikovanou zprávu o hospodaření prodejny, ze které musí být jasné, že za ztrátovostí v jejím hospodaření nestojí špatná práce personálu ani nevhodná obchodní politika, ale skutečně situace na trhu.
Pak jsou dvě možnosti. Buď obec má dostatek financí na přímou pomoc a dohodne se s majitelem na formě, časovém rozložení a podobně. Nebo se obec obrátí na kraj, který – byť z omezených zdrojů – většinou má možnost pomoci,“ navrhuje Juračka.
O tom již AČTO zahájila jednání s Asociací krajů ČR a hledá jednotný postup. „Není však hlavně dořešena přímá pomoc státu prostřednictvím dotačních titulů odpovědných ministerstev. Vyřešením tohoto problému se stává z prodejny státem podporovaná služba ve veřejném zájmu,“ připojuje Juračka.
| Láska k Česku? |
|---|
 Řetězce podle slov Zdeňka Juračky, předsedy Asociace českého tradičního obchodu, neohrožují pouze české obchodníky, ale také místní zemědělce. „Jako příklad mohou sloužit dumpingové dovozy řetězců s nekvalitními produkty a prodejem za podnákupní ceny, kterými je devastován český trh, a pod silným tlakem ustupuje nejen český obchod, ale i český potravinářský průmysl a zemědělství. Zahraniční řetězce se v nákupu přirozeně orientují na své mateřské firmy, a přes jejich ‚lásku k Česku‘ jsme tak zavalováni zahraničním zbožím na úkor českého i na úkor kvality,“ říká. Zatím se také tuzemští zákazníci nechovají tak jako spotřebitelé ve vyspělých zemích: „Například dobrý Rakušan kupuje rakouské zboží. Naší snahou je spolupracovat s českými producenty, nabízet v našich prodejnách české zboží a prorazit na trhu kvalitou a českou věrností.“ |
Zachránit malé prodejny na venkově se snaží i další podnikatelské organizace. Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků České republiky (AMSP) před časem začala prosazovat zařazení obchodních jednotek do 150 metrů čtverečních v obci do 500 obyvatel do režimu zvýhodněných osmdesátiprocentních paušálů a zároveň poskytnutí 50 tisíc až 100 tisíc korun státního příspěvku na zahájení činnosti každé nové obchodní jednotky do 150 metrů čtverečních s podmínkou alespoň jednoho roku fungování. Třetí formou podpory by měly být zdroje financování z Českomoravské rozvojové banky.
„Tento poslední úkol, který je spíše pro malé a střední podnikatele, a nikoli úplně pro mikropodnikatele, tedy OSVČ, se podařilo naplnit. Týká se hlavně těch, kteří si berou úvěr. Mohou jej čerpat, případně mají zvýhodněnou záruku, a navíc mají při prvním čerpání dotaci na jistinu, zhruba 0,4 milionu korun,“ vysvětluje předseda AMSP Karel Havlíček. O osmdesátiprocentní paušály podle něj nakonec nebyl příliš velký zájem, naopak na dobré cestě jsou jednání s ministerstvem zemědělství o podpoře začínajících prodejen.
S rohlíkem i s dopisem
Organizace vyjednala i další zlepšení. „Podařily se prosadit nové finanční nástroje podpory pro podnikatele z více než 2500 nerozvinutých obcí a vláda přijala zlomové usnesení o podpoře obslužnosti venkova, kterému se musejí věnovat klíčové resorty,“ upozorňuje Havlíček. Soustředit pozornost na venkovské podnikatele pomáhá i Rok venkova, který AMSP letos vyhlásila.
Velký potenciál má podle Havlíčka spojování podnikatelů s poštovními službami. „Intenzivně vyjednáváme s Českou poštou podmínky a angažujeme malé podnikatele z obcí do projektu. Bude se jednat o 2500 provozoven a velká část by měla být spojena s prodejnou. Je to rakouský nebo německý model, který přináší benefity všem,“ pokračuje Havlíček. Obyvatelům zachová službu pošty i prodejnu, podnikatelům obchodní příležitost a České poště doplnění služeb tam, kdy by jinak nemohla dlouhodobě fungovat.
Čtěte také:
Vesničko má, středisková. Český venkov už dostal hodně ran
Tam, kde svět ztratil obsah. Hledá se alternativa pro venkov
Propojení vesnických krámků se službami pošty se líbí i Asociaci tradičního českého obchodu. „Je velmi dobrým krokem pro zachování stability služeb a lepší budoucnosti našeho venkova, i když to není v Česku nic nového. Coop, ale i další maloobchodní prodejci to řeší přibližně deset let. A to se střídavými úspěchy,“ podotýká Juračka.
Nastavení modelu, který by vyhovoval jak poště, tak obchodníkům, podle něj není snadné. „Jedním z největších problémů je řešení vzájemných smluvních vztahů tak, aby překonaly mnoho dosud neřešených situací. Málo řešitelný problém například vznikne, když je funkčnost obou subjektů narušena například ekonomickým problémy u majitele prodejny. Stává se, že jedinou možností je uzavření prodejny, a samozřejmě vznikne zásadní otázka, co se službami pošty,“ popisuje Juračka. Další komplikací jsou mzdy. Ohodnocení zaměstnanců prodejny bývá podle Juračky velmi odlišné od odměňování zaměstnanců pošty.
Hlavně snížit administrativu
Dotace, zvýhodněné půjčky nebo spojování s poštou přitom k záchraně malých provozoven nestačí. „Současně se musí, nejen pro venkovské provozovny, opravdu brutálně snížit administrativa. Jednáme se všemi potenciálními vládnoucími stranami a budeme se snažit vše podchytit již ve fázi programového prohlášení budoucí vlády,“ zdůrazňuje Havlíček.
Podle obchodníků současnou kritickou situaci způsobily chyby politiků. Ti se čtvrt století odvolávali na neviditelnou ruku trhu. Na rozdíl od velké části vyspělých zemí Evropy přitom nechránili malé provozovny před nerovným tlakem nadnárodních řetězců.
„V regulaci trhu se u nás nejen zaspalo, ale není ani příliš velká ochota hledat cesty jak z toho ven. Nástup raného divokého kapitalismu v 90. letech u nás byl bohužel provázen bezbřehou liberalizací trhu, a kdo se jen náznakem snažil poukázat na její důsledky, včetně negativních zahraničních zkušeností, byl vyobcován jako přežívající bolševik. Vracet se dnes k regulaci českého trhu je velmi obtížné,“ upozorňuje Juračka.
Článek vyšel v magazínu Profit
