Odboráři z oboru energetiky pohrozili minulý týden přerušením dodávek elektřiny (viz str. 21). Jsou velmi nespokojeni s přístupem vlády k řešení sociálních dopadů připravovaného prodeje státních podílů v energetických společnostech jedinému zahraničnímu investorovi. Oč běží, kde jsou kořeny tohoto výbuchu nesouhlasu?
Nevyslyšené hlasy.
Zaměstnavatelé i odbory delší dobu projevovali na půdě tripartity nespokojenost s vývojem v energetice. Počátkem tohoto roku požadovali po vládě předložení zprávy nejen o skutečném stavu podmínek pro podnikání v tomto odvětví a jeho institucionálním zajištění tak, jak to platný energetický zákon ukládá. Chtěli také informace o postupu příprav prodeje státních podílů v energetických společnostech, o předpokládaném dopadu tohoto kroku do sociální i hospodářské oblasti, o zajištění provozuschopnosti energetiky za mimořádných stavů po dokončené privatizaci, o dopadech na uhelné hornictví a o dalších z jejich hlediska důležitých skutečnostech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo 19. června tripartitě dokument nazvaný Informace o posílení funkčnosti a konkurenceschopnosti podniků v odvětví energetiky. Bohužel, obsah materiálu ani zdaleka neodpovídal jeho názvu. O „posílení funkčnosti a konkurenceschopnosti informace chyběly, privatizaci energetického odvětví věnovali předkladatelé pouze několik obecný vět. Text zprávy, nezávazně optimistický, naopak zamlčel zaměstnavatelům i odborářům řadu skutečností, které budou mít nepříznivý vliv právě na funkčnost a konkurenceschopnost jak podniků v odvětví energetiky, tak i uhelných společností a průmyslových podniků. Nepříznivý dopad do sociální oblasti bude jen přirozeným důsledkem známého faktu, že ministerstvo průmyslu a obchodu hrubě podcenilo dlouhodobou, soustavnou a cílevědomou práci na vytvoření soustavy vzájemně provázaných pravidel, nutných k přeměně českého energetického odvětví. Ta jsou nutnou, nikoliv postačující podmínkou pro fungující trh s energiemi, pro spolehlivý provoz energetických soustav a koneckonců i pro relativně nekonfliktní, efektivní a zájmům české ekonomiky vyhovující privatizaci energetiky.
Jako hrách na stěnu.
Vzniklý problém je poučný z řady hledisek. Dokumentuje nekonzistentnost některých slov a činů vlády. Potvrzuje, že některé pilíře, na kterých stojí koncept „velkého třesku , nebere vláda vážně, a tím fakticky celý svůj záměr urychlení národohospodářského růstu zpochybňuje v samém počátku. Odbory razantně a silácky reagují na očekávané důsledky nepromyšlených a málo připravených kroků vlády v energetice a vláda je připravena s nimi jednat o kompenzaci důsledků svých kroků. Zaměstnavatelé i odborná veřejnost tiše a zatím marně upozorňují vládu a ministerstvo průmyslu a obchodu na hrubé systémové nedostatky v přípravě privatizace i liberalizovaného trhu s energiemi v České republice. Tyto nedostatky představují vážná rizika nejen pro vlastní obchodování s energiemi, zejména s elektřinou, ale mohou ohrozit i funkčnost elektrizační soustavy. Odezva na zaměstnavatelské iniciativy je zatím nulová. Zdá se, že vláda dává přednost diskusi o kompenzaci následků chyb před diskusí o předcházení chybám.
Pod vládou nejasností.
Energetický zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Tento zákon naprosto zásadně mění postavení i vztahy zákazníků, výrobců, přenosové soustavy i distributorů, a objevují se zde noví „hráči , kterými jsou obchodníci s energií na straně jedné, Energetický regulační úřad a Operátor trhu na straně druhé. Zákon ukládá ministerstvům a Energetickému regulačnímu úřadu zpracovat a vydat zhruba 25 vyhlášek, bez nichž není možné, aby zejména elektroenergetika po 1. únoru 2002 fungovala. Většina vyhlášek, včetně těch nejdůležitějších, není dosud vydána. V důsledku toho nemůže existovat projekt funkčního Operátora trhu. Bez projektu není možné zpracovat zadání pro výběrová řízení na dodávky například nutného programového a počítačového vybavení. Není jasný ani způsob, jak financovat vybudování a provoz Operátora trhu. Zatím se hovoří o variantách. Bez zajištěného financování nelze nic zadat a objednat. Ostatně v tomto okamžiku není nikdo, kdo by byl oprávněn objednávku podepsat. Operátor trhu byl sice formálně státem založen, ale není dosud zapsán v obchodním rejstříku. Bez funkčního „operátora trhu nelze zajistit včasné, přesné a spravedlivé finanční toky mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou.
Závazky se musí dodržovat.
Naplnění Energetického zákona je reálně ohroženo. Hrozí fiasko a ministerstvo průmyslu a obchodu hledá různá krkolomná řešení. Zvítězí–li názor podporující odložení první etapy otevření trhu, porušuje Česká republika závazky, které v této oblasti přijala vůči Evropské unii. Pokud spustí ministerstvo průmyslu a obchodu nějaký provizorní hybrid místo plnohodnotného Operátora trhu, může to ohrozit všechny, od výrobců až po konečné zákazníky. Koneckonců ohrožuje to i zaměstnance energetických společností, jejichž zájmy odbory tak razantně hájí. Zpochybňuje to i relativně nekonfliktní, efektivní a zájmům české ekonomiky vyhovující privatizaci energetiky v průběhu tohoto roku.
Vláda schválila usnesením číslo 50 z 12. ledna 2000 Energetickou politiku státu. V té je zcela explicitně vyjádřena vůle privatizovat ČEZ, a. s., v roce 2002 až po „adaptaci elektroenergetiky na podmínky nové legislativy . Jen obtížně lze předpokládat, že se česká elektroenergetika dokáže během příštího roku adaptovat na nové právní a podnikatelské prostředí, které v polovině letošního roku není zdaleka dotvořené, a dokonce není ani jasné, jak ho dotvořit. Nyní však vláda deklaruje prodej státních podílů v energetických společnostech včetně ČEZ již v tomto roce. Prosazuje tedy zcela opačný sled kroků „privatizace , než schválila v Energetické politice.
Bez užitku.
Stálé a již řadu let trvající manévrování okolo prodeje státních podílů v energetických společnostech působí neblaze nejen na potenciální strategické investory, kteří z České republiky postupně odcházejí, ale i na postoje managementu těchto společností. Nic z toho nezvyšuje tržní hodnotu českých energetických společností, naopak zhoršuje pozici prodávajícího.
Dosavadní vývoj v české energetice nepřispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu, protože negarantuje očekávané efekty z liberalizace trhu s elektřinou, naopak otevírá další prostor pro „nestandardní obchody s elektřinou včetně účelových vývozů a dovozů, které nepřinášejí užitek konečnému zákazníkovi, spíše zesilují riziko pro stabilní provoz energetické soustavy.
Chaos přetrvává.
Materiál ministerstva průmyslu a dopravy Informace o posílení funkčnosti a konkurenceschopnosti podniků v odvětví energetiky, určený pro jednání Rady hospodářské a sociální dohody, zakrývá kritický stav elektroenergetiky. Vyhnul se jakékoliv informaci o současné situaci v přípravě prodeje státních podílů v energetických společnostech, neanalyzuje rizika spojená s prodejem energetických společností za současného chaotického stavu v české energetice.
Energetika je jedním z pilířů infrastruktury státu. Nevydrží však všechno. Je proto společným zájmem nejen energetických zaměstnavatelů a energetických odborů, aby česká energetika byla funkční, aby v jasně definovaném podnikatelském i právním prostředí spolehlivě sloužila svým zákazníkům. Silná slova o vypínání dodávek elektřiny k tomu nepřispívají.
