Tomio Okamura si o puč v partaji koledoval dlouho. Hnutí, založené na kultu vlastní osobnosti, řídil autoritářky a svévolně jako svou firmu
Není to puč, upozornil média šéf poslanců Úsvitu přímé demokracie Marek Černoch, když spolu s ostatními členy hnutí i jeho vedení oznámil založení nové „národní“ strany. Samozřejmě že ne, jen to prostě jako puč vypadá: jménem Tomia Okamury se necháte zvolit do Parlamentu a krátce poté si založíte vlastní stranu, kam Okamuru velkoryse pozvete jako člena. Ani se nedivím, že Moravák z Tokia mluví o puči a že ve svém posledním televizním vystoupení ještě zvýšil už tak rekordní frekvenci slov za minutu.
Ale koledoval si o to dlouho. Hnutí, založené na kultu vlastní osobnosti, řídil autoritářky a svévolně jako svou firmu, jak se mu zrovna zamanulo podle stále bláznivějších not jeho dvorního myslitele Jaroslava „Večerníčka“ Nováka, jenž se naoko stáhl do ústraní. Úsvit jistě netvoří úplně intelektuální parta, i na mnohé členy ale byly moc nenávistné výkřiky o Romech, nesvéprávných důchodcích či prasatech a mešitách. Takhle nevypadá přímá demokracie, ale obyčejná přímá nenávist.
Navíc i navzdory svým slibům Okamura pořád odmítal přijmout nové členy hnutí, takže i rok a čtvrt po volbách Úsvit zůstává devítičlennou partou. Což z něj mimochodem dělá nejbohatší politickou stranu na hlavu, trumfne i Janu Bobošíkovou: za čtyři roky funkčního období (pokud Andrej Babiš nerozhodne jinak) si na státních příspěvcích přijde na 122 milionů korun. Žádné překvapení, že právě Okamura začal hned po volbách Úsvitu posílat milionové faktury. Sporťáky, mladé přítelkyně a megalomanské domy něco stojí.
Bohužel ve své velkorysosti zapomněl na své věrné následovníky, takže hnutí postrádá personální aparát běžný ve většině politických stran, vůči nimž se Okamura tak rád vymezuje. Někteří poslanci Úsvitu tak mluví o tom, že ani pořádně nevědí, o jakém zákonu zrovna hlasují, protože jim nemá kdo dělat odborné analýzy. Takhle se demokracie neléčí; takhle obvykle končí.
Ale protože samozřejmě nejde o peníze, jak zdůrazňují pučisté, vymysleli rozkol v hnutí tak, že jednou nohou zůstanou v Úsvitu a pouze tou druhou přejdou do nové strany, kam se nechají kooptovat nebo něco na ten způsob. Tím si ponechají vliv na rozhodování o milionech, které spadá do gesce předsednictva Úsvitu. Takže vlastně nejde o puč, ale spíš takový blafák.
Navzdory svým slibům Okamura pořád odmítal přijmout nové členy hnutí, takže i rok a čtvrt po volbách Úsvit zůstává devítičlennou partou.
O autorovi| PETR HOLEC, holecp@mf.cz