Tálibán kontroluje více než polovinu válkou zmítané středoasijské země a těší se největší moci od roku 2001, kdy USA po teroristických útocích na Washington a New York zahájily invazi. Pro Američany je konflikt v Afghánistánu nejdelší válkou v historii.
O řešení neutěšené situace v zemi jednal Washington s radikálním hnutím od července 2018. Účelem dohody je postupně stáhnout americké jednotky z Afghánistánu, Tálibán má na oplátku slíbit, že země nebude nadále útočištěm pro teroristy a že hnutí zahájí mírové rozhovory s vládou v Kábulu.
Podmínkou dnešního podepsání dohody bylo, aby mu předcházelo sedm dní, během kterých obě strany částečně dodrží klid zbraní. Opatření začalo minulou sobotu, od té doby znatelně méně útoků ohlásila například problémová provincie Balch či oblast Nangarhár. Tichý týden zažili i obyvatelé oblastí kontrolovaných Tálibánem.
Trump v pátečním prohlášení vyzval Tálibán a afghánskou vládu, aby se "chopily možnosti míru". Zároveň dodal, že vyslal do Dauhá šéfa americké diplomacie Mikea Pompea. Naznačil tím, že se USA k podpisu dohody velice pravděpodobně chystají.
Čtěte také:
Mír na konci února. Tálibán ohlásil podpis dohody s USA
Trump kvůli sebevražednému útoku v Kábulu zrušil mírové rozhovory s Tálibánem
Talibán zaútočil na vojenský konvoj v Afghánistánu. Zemřeli čtyři Američané
