Premiér Aleksandar Vučić chce Srbsko přivést do Evropské unie. Jeho lidé o to nijak zvlášť nestojí
Když přijde řeč na průmysl, patří ocelárny Železara Smederevo a měděné doly RTB Bor k srbskému rodinnému stříbru. Oba podniky jsou mezi sedmnácti strategickými státními firmami, o nichž se tamní vláda Aleksandara Vučiće rozhodla, že je nenechá padnout, i kdyby bylo sebevíc zle.
Zle je dost: v Boru pracuje pouze pět tisíc lidí což je zhruba čtvrtina plného stavu. Firma má za sebou dva neúspěšné pokusy o prodej, stejně bezvýsledný revitalizační program Světové banky, instalaci nové kanadské tavicí pece za 251 milionů dolarů – a přesto produkuje tunu mědi za zhruba pět tisíc dolarů.
Cena na trhu se přitom pohybuje kolem 4800 dolarů. Není divu, že RTB Bor prodělává: v roce 2014, což je poslední rok, za nějž jsou k dispozici její kompletní výsledky, činila ztráta 22 milionů dolarů; připočtěme k tomu dluhy ve výši zhruba 700 milionů a dostaneme obrázek pramálo optimistický.
ČÍNŠTÍ ZACHRÁNCI
Železara Smederevo na tom není o mnoho lépe. S objemem výroby 900 tisíc tun oceli ročně běží jen na 40 procent kapacity; stát loni musel na její provoz přispět 34 miliony dolarů. Něco se muselo stát – a stalo se způsobem, jenž je v posledních měsících pro chřadnoucí evropské ‚rmy typický. Letos přišel čínský investor, ocelárna Hebei Iron & Steel; zavázal se na dřevo zaplatit 43 milionů dolarů a dalších 980 milionů přislíbil do ‚rmy nainvestovat během následujících dvou let.
Když dohoda o prodeji ocelárny v půli dubna proběhla, neoddechli si zdaleka jenom tamní dělníci a jejich rodiny, kteří se už už viděli, jak se přidávají k početné armádě nezaměstnaných Srbů – práci jich marně hledá téměř osmnáct procent. Kromě nich se ulevilo také premiérovi Aleksandaru Vučićovi, jenž je pro nejbližší budoucnost Srbska klíčovou postavou.
V polovině minulého týdne, kdy ještě nebyly známy přesné výsledky voleb, bylo zřejmé, že dosavadní premiér ve svém křesle nejen zůstane, nýbrž z něho také bude nejspíš moci vládnout sám. Jeho Srbská progresivní strana získala podle odhadů 48,6 procenta hlasů, což jí dávalo absolutní většinu v 250členném bělehradském parlamentu.
Socialisté (v čele s dosavadním ministrem zahraničí Ivicou Dačićem, někdejším mluvčím Slobodana Miloševiće) získali 11,8 procenta hlasů. Ultranacionalistický vůdce Vojislav Šešelj (pro změnu Vučićův někdejší mentor a spojenec), jenž se shodou okolností v týdnu před volbami vrátil do Srbska z Haagu zproštěn obžaloby z válečných zločinů z 90. let, získal se svou Srbskou radikální stranou osm procent. Kromě nich se do parlamentu dostaly ještě další čtyři marginální strany.
Samotné volby byly ale jen taktickým tahem.
Vučić mohl vládnout až do roku 2018; najal si však jako konzultanta muže, jenž se v politickém taktizování vyzná jako málokdo, Tonyho Blaira. Britský ministerský předseda z přelomu tisíciletí Vučićovi vnukl myšlenku na vypsání voleb předčasných. Dává to smysl. Vučić si předsevzal, že svoji zemi dovede ke členství v Evropské unii – a ta cesta nebude populární hned z několika důvodů.
Zaprvé modernizace ekonomiky bude bolestivá. V době, kdy se tím procesem zabývaly ostatní země postkomunistické Evropy, se Srbové věnovali především válčení. I proto dnes každý ze sedmi milionů Srbů vygeneruje průměrně jen zhruba pět tisíc dolarů HDP, zhruba totéž jako průměrný Iráčan.
BLAIRŮV ÚSKOK
Vučić musel na cestě do Evropy slíbit Mezinárodnímu měnovému fondu, že od státní kasy odstřihne pět set prodělečných státních ‚rem včetně těch největších. Jeho vláda vyčlenila 55 milionů dolarů na podporu lidí, kteří kvůli tomu přijdou o práci. Tu částku je třeba vnímat v kontextu: při průměrném platu 60 tisíc dinárů, zhruba 550 dolarů, to uživí deset tisíc lidí po dobu jednoho roku. Pro srovnání, podpora jedenácti největších prodělečných státních podniků vyjde bělehradské ministerstvo ‚nancí na 230 milionů dolarů ročně.
Vučić dobře ví, že jeho současná popularita v době razantní modernizace ekonomiky nemůže vydržet. Proto vypsal volby předčasné, aby měl na reformy plné čtyři roky. Jeho druhý problém však žádné hlasování nevyřeší: je jím skutečnost, že Srbové se do Evropské unie nijak nehrnou. Ve vládním průzkumu se pro vstup do EU vyslovilo 48 procent obyvatel, což není mnoho. V průzkumu rádia B92, které se ptalo po názoru na vstup do EU i NATO, se kladně vyjádřilo jen jedenáct procent lidí; 72 procent bylo proti. To ze Srbska činí zdaleka nejprotizápadněji naladěného kandidáta vstupu do Unie (o vstupu do NATO Bělehrad neuvažuje).
Naopak 75 procent Srbů řeklo, že si váží Ruska, obzvláště Vladimira Putina. Každý proevropský politik by to měl těžké.
SKUTEČNÁ KONVERZE, NEBO ŠARÁDA?
A s tím souvisí poslední problém: že totiž nikdo neví, co přesně Vučić, někdejší ultranacionalista
a ministr informací z dob Slobodana Miloševiće, s nově potvrzenou mocí provede. „Viděl jsem důsledky (Miloševićovy) cesty,“ citoval premiéra list Financial Times, který jej kvůli radikální minulosti na začátku dubna zpovídal, „vím, jak taková mysl funguje. Znám sám sebe před dvaceti lety. A vím, že musíme zachovat mír. Ještě jedna chyba a ztratíme všechno.“
Ostatní si Vučićovou konverzí nejsou tak jisti. „Nevím přesně, co má premiér v úmyslu, ale vím, že to není pro srbskou demokracii dobré,“ řekla britské BBC Jelena Milićová, ředitelka liberálního bělehradského think tanku Středisko euroatlantických studií. Podle ní hrozí, že až půjde do tuhého, otočí Vučić stejně jako jeho „drahý přítel“, maďarský premiér
Viktor Orbán – obrátí se právě k Rusku. Že dnes je Aleksandar Vučić tím nejlepším, na co se Srbové – nebo alespoň oněch jedenáct procent prozápadních Srbů – může spoléhat, mluví samo za sebe.
KAM SRBOVÉ VYVÁŽEJÍ… (2014, v mil. USD)
Itálie 2570
Německo 1770
Bosna a Hercegovina 1320
Rusko 1030
Rumunsko 830
Černá Hora 756
Makedonie 603
Slovinsko 471
Chorvatsko 459
Francie 418
Celkem 14 843
… A ODKUD DOVÁŽEJÍ (2014, v mil. USD)
Německo 2426
Rusko 2340
Itálie 2308
Čína 1561
Maďarsko 1018
Polsko 983
Rakusko 642
Turecko 590
Rumunsko 587
Francie 575
Celkem 20 608
Zdroj: The World Bank, Srbský statistický úřad, srbská centrální banka, tradingeconomics.com
Vučić ví, že jeho popularita v době modernizace ekonomiky nevydrží. Proto vypsal volby předčasně, aby měl na reformy plné čtyři roky.
VUČIĆOVO SRBSKO V ČÍSLECH 7,2 milionu obyvatel 60 tisíc dinárů průměrného platu (cca 550 USD) 70 % HDP čítá státní dluh 11 % rozpočtových výdajů představují platy ve veřejném sektoru 14 % rozpočtových výdajů představují důchody 11 % Srbů považuje vstup do EU a NATO za dobrý nápad 72 % Srbů považuje vstup do EU a NATO za špatný nápad 8 z 18 stran, které se v neděli ucházely o voličskou přízeň, zastává proruské postoje
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz
