Kdy mám možnost, jak se říká, vyhodit zaměstnance na hodiny, a kdy by to bylo podle zákona za hranou? Petr H., Brno
Zaměstnavatel možnost okamžitého zrušení pracovního poměru pochopitelně nemůže využívat libovolně, lze tak učinit pouze ze zákonem daných důvodů. Jednou ze situací, kdy smí zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci, je ta, kdy byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro jakýkoli úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo pokud byl zaměstnanec stejným způsobem odsouzen alespoň na šest měsíců za trestný čin spáchaný při výkonu práce nebo v souvislosti s ní.
U obou těchto případů je nutné zdůraznit, že nestačí, aby byl dotyčný pouze trestně stíhán s hrozbou zmíněných trestů, ale je nutné, aby již bylo v případu pravomocně rozhodnuto. V praxi se ale mnohem častěji setkáváme s jiným případem okamžitého zrušení pracovního poměru, a sice tehdy, kdy zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem pracovní povinnosti vyplývající ze zákona.
Zákon sice neříká, jak hrubé má být ono „zvlášť hrubé porušení povinnosti“, nicméně výborným příkladem je situace, kdy zaměstnanec pracující v pozici řidiče autobusu přijde do práce opilý a svou práci, tedy řízení autobusu, vykonává pod vlivem alkoholu, a jednoznačně tak porušuje zákon. V každém případě je při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodu hrubého porušení pracovních povinností daných zákonem vždy nezbytné posouzení konkrétní situace, její závažnosti a faktu, zda se již podobný incident se zaměstnavatelem odehrál.
Dalším omezením pro zaměstnavatele je to, že nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr všem zaměstnancům, u kterých si tak usmyslí; nesmí to učinit s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené nebo zaměstnankyní či zaměstnancem čerpajícími rodičovskou dovolenou. Dále nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem, který porušuje podmínky dané zákonem při dočasné neschopnosti práce, tedy když je na takzvané „neschopence“.
Zaměstnavatel dále může okamžitě zrušit pracovní poměr maximálně do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu ukončení pracovního poměru dověděl, nejdéle ale do jednoho roku ode dne, kdy důvod vznikl. Také je třeba, aby okamžité zrušení pracovního poměru bylo provedeno písemně, byl v něm uveden důvod, pro který ke zrušení pracovního poměru došlo, a aby bylo zrušení zaměstnanci řádně doručeno. Rušený pracovní poměr končí dnem, kdy zaměstnanec obdrží písemné oznámení o zrušení pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel tyto podmínky nedodrží, je zrušení neplatné a pracovní poměr dál trvá.
Autor je zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al.
