Těžební společnost OKD, která je od května v úpadku, požádala vládu o státní pomoc na útlum Dolu Paskov ve výši až 723 milionů korun. Peníze mají jít na odstupné propouštěným zaměstnancům a technickou likvidaci dolu. O státní pomoc požádala firma dopisem adresovaným ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi, který však další pomoc odmítá, stejně jako ministr financí Andrej Babiš.
OKD oznámily, že ztrátový Důl Paskov na Frýdecko-Místecku zavře k 31. březnu 2017. Peníze, o které nyní firma požádala, jí při tom mají pomoci. „Asi jednu třetinu z požadované částky tvoří náklady na zajištění zákonných sociálních nároků zaměstnanců, vyplývajících z kolektivní smlouvy a kolektivní smlouvy vyššího stupně spojených s ukončením těžby a následnou likvidací dolu,“ uvedl výkonný ředitel OKD Antonín Klimša. Dodal, že 477 milionů korun bude OKD potřebovat na samotnou technickou likvidaci dolu. Původně odhadované náklady na útlum se přitom podle Čelechovského podařilo managementu firmy reálně snížit zhruba o 40 procent.
Vláda už letos OKD jako pomoc poskytla úvěr 700 milionů korun. Peníze firmě půjčil podnik Prisko, který spadá pod ministerstvo financí. „Pevně doufám, že si OKD koupí seriózní strategický privátní investor, který bude firmu dlouhodobě provozovat. Ministerstvo financí s dalšími penězi mimo dohodu s Priskem pro OKD nepočítá,“ uvedl Babiš.
„Pokud by si státní podnik Diamo koupil ty šachty, tak samozřejmě přebere zodpovědnost za technický útlum a přebere zodpovědnost za sociální programy. Pokud by stát ale v mezidobí poskytl veřejnou pomoc, tak by to vlastně pro Diamo zhoršil a poskytl by výhodu a peníze soukromému vlastníkovi,“ přidal Mládek.
Na počátku prosince měl důl téměř 1500 kmenových zaměstnanců. Celkem v OKD i s dodavatelskými firmami pracuje asi 11 tisíc lidí. Zhruba 300 lidí bude na Paskově dál zaměstnáno na likvidaci dolu, okolo 500 pracovníků chce firma převést na šachty v karvinské části revíru a asi 550 pracovníků dostane ke konci března výpovědi se sedmiměsíčním odstupným.
OKD rovněž požádaly o státní pomoc pro zakonzervovaný Důl Frenštát. Mělo by jít ročně o periodickou částku 30 milionů korun, což je suma, kterou firma každoročně vynakládá na konzervační režim dolu. Jsou v tom zahrnuty mimo jiné náklady na energie a údržbu či na nezbytné externí služby.
| Prodlužování těžby v Dolu Paskov táhne OKD dolů. Čtěte více: Důl Paskov táhne OKD dolů, podle firmy ohrožuje i ostatní provozy  |
„Důl Frenštát musíme ze zákona udržovat jako strategickou zásobu černého uhlí pro Českou republiku. Nicméně náklady spojené s udržovacím provozem a hlavně se zajištěním bezpečnosti jsou pro nás v insolvenci velkým finančním břemenem,“ uvedl Klimša. Dodal, že vedení těžařské firmy chce zřídit závod Útlum, kam by organizačně převedlo všechny nečinné doly (tedy Paskov a Frenštát) a tím je transparentně oddělilo od činné části podniku.
Předsednictvo krajské tripartity konstatovalo, že předpokládané náklady na útlum Dolu Paskov se OKD podařilo oproti původnímu odhadu výrazně snížit, uvedla za tripartitu Jana Dronská. V roce 2013 se odhadovaly na miliardu až 1,5 miliardy korun. Návrh vyčlenit Paskov a Frenštát do samostatné jednotky považuje tripartita za smysluplný a rozumný.
„Rovněž podporujeme návrh, aby se stát finančně podílel na útlumu Dolu Paskov a konzervačním režimu Dolu Frenštát v avizovaném rozsahu, respektive v rozsahu, na kterém se zainteresované strany dohodnou v nejbližších týdnech bez zbytečných průtahů tak, aby mohl být finalizován reorganizační plán ve stanoveném termínu,“ uvedl předseda tripartity, vládní zmocněnec Jiří Cienciala.
Předsednictvo tripartity doporučilo ihned zahájit jednání s Evropskou komisí o souhlasu se státní pomocí a požádalo vládu a příslušné instituce, aby urychlily legislativní kroky nutné k útlumu dolů. Provizorní režim, který na Paskově nastane po ukončení těžby, totiž bude přinášet každý měsíc další náklady v řádech desítek milionů korun.
Čelechovský připomněl, že obdobnou státní pomoc využily nebo stále využívají i jiné evropské země. „Naposledy Polsko, kterému Evropská komise spolufinancování schválila před několika týdny. Plán polské vlády počítá s finanční podporou 7,95 miliardy zlotých (48,3 miliardy korun). Využita bude hlavně na uzavírání nekonkurenceschopných černouhelných dolů,“ uvedl mluvčí OKD. V Německu podle něj státní subvence na ukončování těžby černého uhlí dosáhly už 130 miliard eur (přes 3,5 bilionu korun).
O situaci v OKD dále čtěte:
OKD se přidalo k likvidaci NWR, přihlásilo pohledávku za 22,67 miliardy
Krúpa útočí na Bakalu. Chce mu nechat obstavit majetek
Zadlužené OKD opustí šéf. Nový generální ředitel už nepřijde
Paukner a Otava nabízejí OKD komoditní financování. A plánují, jak ovládnou trh
