OKNO OTEVŘENÉ DO EVROPY

Návrat k demokracii by měly stvrdit volby v Srbsku koncem roku

Do Bělehradu proudí stovky blahopřejných telegramů. Celý svět vyjadřuje podporu demokratickým změnám, které ukončily třináctiletou vládu autoritářského a zároveň nesmírně populistického prezidenta Slobodana Miloševiče. Jeho nástupce Vojislav Koštunica a jeho spojenci budou mít co dělat, aby v nadcházejících dnech upevnili moc a stabilizovali vnitropolitickou situaci. Jedině za tohoto předpokladu se země, jejíž hrubý domácí produkt spadl ve srovnání s rokem 1989 na polovinu, dočká hospodářské pomoci ze Západu. Obyčejní Jugoslávci od nového vedení očekávají, že konečně budou moci (po kolika letech?) zase normálně žít. To pro ně znamená nakupovat základní potraviny bez čekací fronty nebo také to, že přestanou schovávat německé marky pod slamníkem. Mimochodem, Koštunicův nástup do nejvyšší funkce se už projevil i ekonomicky: pouliční kurs jugoslávského dináru vůči marce bleskově posílil ze čtyřiceti na překvapivých osmnáct za jednu DEM. Konečně tam, kam patří. Odborníci věří, že zahraničněpolitická orientace demokratické Jugoslávie bude odpovídat tradicím a potřebám země. „Propagandisticky zaměřená a ideologicky podbarvená přednostní orientace na Čínu a část rozvojového světa bude nepochybně nahrazena mnohem vyváženějším přístupem, přednostní orientací na tradiční západoevropské trhy. V tomto kontextu se znovu otevře prostor i našim podnikatelům, sdělil z Bělehradu politický rada českého velvyslanectví Václav Dobeš. „Jugoslávie se určitě vydá západním směrem, k čemuž ji vedou hlavně silné hospodářské zájmy, uvedl v rozhovoru pro EURO balkánský analytik Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání Vladimir Gligorov. Z údajů Svazového statistického úřadu v Bělehradě vyplývá, že loni do Evropské unie směřovalo kolem 35 procent jugoslávského exportu. O tom, kam se nová Jugoslávie geopoliticky obrátí, nepochybuje ani Christian Thimonier z pařížského Centra analýz a prognóz. V rozhovoru pro týdeník EURO mimo jiné zdůraznil, že unie má v Jugoslávii strategické zájmy, neboť tato země kontroluje spojnice mezi západní částí EU a Řeckem. Evropská unie minulé pondělí zrušila embargo na vývoz ropy do Srbska a zákaz mezinárodního letového provozu s JSR. Zablokována však zůstávají jugoslávská finanční konta v zahraničí založená osobami blízkými bývalému prezidentovi Miloševičovi. Samostatnou kapitolu podle pozorovatelů představují budoucí vztahy Jugoslávie s USA, kdysi velmi dobré, ale v posledních letech se ze známých důvodů prudce zhoršily. „Demokratická srbská opozice si je ale vědoma významu a postavení USA ve světě, konstatuje český diplomat Dobeš a poukazuje na telefonický rozhovor prezidenta Clintona s Koštunicou, přijetí amerického velvyslance v Maďarsku prezidentem Koštunicou a další diplomatické signály, které dávají naději, že jugoslávsko–americké vztahy se budou postupně normalizovat. Hospodářské zápolení. Francouzský expert Thimonier připomíná, že Balkán je historicky místem, kde o největší vliv soupeřily Německo a Francie. Dnes ale musejí tyto velmoci postupovat jednotně v rámci společného projektu, jímž je hospodářská obnova Jugoslávie. „O její trh budou přirozeně soupeřit jednotlivé firmy ze zemí Evropské unie, ale rozhodovat budou ekonomická, nikoliv politická kritéria, říká Thimonier. Dodává ještě, že politiku Berlína k Bělehradu se bude snažit ovlivňovat početná srbská komunita žijící v Německu. Zmíněná země, nejmocnější v Evropě, se podle ekonomů zřejmě stane nejvýznamnějším přímým investorem v JSR, jíž je také největším věřitelem. V jugoslávských obchodních statistikách ale ze západních zemí hraje prim Itálie, na kterou připadá 11,5 procenta jugoslávského exportu, kdežto na Německo asi tolik jako na Makedonii (9,2 procenta). „Předpokládám, že se budou posilovat také obchodní vztahy s Rakouskem a ani význam postkomunistických zemí určitě nebude zanedbatelný, míní Gligorov. Ruské zájmy a vliv. Odborníci se shodují také v tom, že prezident Koštunica se v žádném případě nemíní odvrátit od tradičního srbského spojence – Ruska. „Hospodářské vazby s ním zůstanou silné už proto, že během krátké doby není možné změnit zahraničně ekonomickou orientaci, konstatuje Thimonier. V politických vztazích mezi Bělehradem a Moskvou pak bude podle něho hrát určitou roli tradiční prvek slovanské a pravoslavné sounáležitosti, ale ten není rozhodující. Moskva během bouřlivých dnů v Bělehradě rozhodně nehrála druhé housle. Krátce po pátém říjnu, kdy srbská demokratická veřejnost fakticky národním plebiscitem v centru hlavního města JSR potvrdila Koštunicovo volební vítězství, přicestoval do Bělehradu ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. „A jak se až o něco později ukázalo, sehrál při setkání s Miloševičem velmi důležitou, možná rozhodující roli pro akceptaci Koštunicova vítězství, vysvětluje politický rada českého velvyslanectví v Bělehradu Václav Dobeš. Dodává, že Moskva je pro zrušení veškerých sankcí vůči Bělehradě a po stabilizaci vnitropolitické situace v JSR hodlá iniciovat i zrušení embarga na vývoz zbraní uvaleného Radou bezpečnosti v roce 1998 – tehdy v zájmu toho, aby byly přerušeny zbrojní kanály vedoucí do Kosova. Nepřehlédnutelné zkušenosti. Z čelných západních politiků jako jeden z prvních po Miloševičově pádu do Bělehradu zavítal francouzský ministr zahraničí Hubert Vedrine, jehož země v letošním druhém pololetí předsedá Evropské unii. Ujistil, že do Jugoslávie brzy dorazí skupina západoevropských expertů, která prozkoumá, co může unie udělat pro nápravu škod způsobených loňským bombardováním sil NATO. „Programy pomoci se musejí spustit ještě před nadcházející zimou, naléhá Gerald Knause z berlínské ESI (European Stability Initiative). Zároveň ale apeluje na Západ, aby se poučil ze svých akcí na pomoc Bosně a Hercegovině, kam v posledních zhruba pěti letech na hospodářskou obnovu přiteklo kolem pěti miliard dolarů. „V Bosně jsme obnovili mosty a silnice, ale národní, oblastní a místní instituce zůstaly velice slabé, takže další pomoc nezvládnou a ta nebude účinná, varuje Knause v rozhovoru pro německý deník Die Welt. Vyvozuje závěr, že pro poskytnutí rozsáhlé hospodářské pomoci nepostačuje jenom vnitropolitická stabilita. Nutná bude i rozsáhlá institucionální reforma JSR, jasné vymezení pravomocí mezi federálními, republikovými a místními úřady. Evropská komise na pátečním summitu EU ve francouzském Biarritzu navrhla balík naléhavé pomoci pro Srbsko ve výši kolem 200 milionů eur. Ten by se měl okamžitě použít na humanitární pomoc obyvatelstvu během letošní zimy. „Zima v Srbsku se blíží a bude tvrdá. Navrhujeme proto sérii opatření, jimiž odpovíme na okamžilté potřeby, tedy na zdraví, hygienu, energii, výuku ve školách, řekl podle ČTK mluvčí Evropské komise Jonathan Faull. S Černou Horou (a ne jinak). Prezident Koštunica dal rovněž najevo, že si přeje zachovat jugoslávskou srbsko–černohorskou federaci. „Zásadní rozpory mezi oběma částmi federace po politických změnách v Srbsku neexistují. Je ale důležité, aby si republiky vyjasnily vzájemné vztahy a dohodly se na zásadách soužití, říká Gligorov. Nevylučuje, že název „Jugoslávská svazová republika zanikne a místo něj vznikne něco jako „Svaz Srbů a Černohorců . Dovede si však představit i nezávislou Černou Horu udržující těsné vazby se Srbskem. Vstřícněji k sousedům. O zlepšování vztahů mezi Jugoslávií a jejími sousedy bude jednat balkánský summit za účasti západních zemí svolaný na konec listopadu do chorvatského Záhřebu. „Neumím si představit, že by tam Koštunica, který byl pozván už jako představitel opozice, jel bez nějakých vstřícných návrhů dokazujících, že je Bělehrad připraven zlepšit vztahy na Balkáně, podotýká Gligorov. Dodává, že normalizace vztahů mezi bývalými jugoslávskými republikami je klíčová. Tím spíše, že problémů v nich v posledních letech neubývalo. Přesně naopak, neboť země sousedící s Jugoslávií podpořily loňskou vojenskou operaci NATO. „Zástupci Demokratické opozice Srbska jednají v chorvatském Záhřebu. Hodlají spolupracovat s demokratickými silami v Republice srbské, součásti Bosny, při důsledném respektování principů Daytonské dohody, řešit otázku sporných pohraničních oblastí s Makedonií, navázat diplomatické styky se Slovinskem a Bosnou, obnovit všestrannou spolupráci s Bulharskem a Rumunskem, jmenuje český diplomat Dobeš současné i chystané diplomatické aktivity nového bělehradského vedení.