Komise má proti podomním obchodníkům omezené nástroje
Český kapitálový trh se stále potýká s podvodnými odkupy akcií od drobných, většinou kuponových majitelů za nepřiměřeně nízké ceny. Po iniciativě Komise pro cenné papíry (KCP), která před podobnými aktivitami varovala veřejnost a podala i pár trestních oznámení, jejich objem o něco poklesl. Stále však představují ostudu českého trhu, který se jich hned tak nezbaví. Možnosti komise, jak výkupům zabránit, jsou totiž velice omezené. Je to lepší než loni. Princip tohoto podnikání je velice jednoduchý. Většinou jde o nákup cenných papírů za zlomky cen z veřejných trhů a následný prodej akcií na burze či v RM–Systému. Druhou variantou je skupování fondových akcií a podílových listů od jejich nabyvatelů z kuponové privatizace, kteří netuší, že se fondy budou otevírat. Proto své investice prodají za zlomek ceny, kterou by mohli brzy inkasovat od příslušné správcovské investiční společnosti a kterou zinkasuje nový majitel. Jestliže statistiky KCP uvádějí, že za období od ledna minulého roku do letošního února dosáhl zisk nabyvatelů 368 milionů korun, ke konci srpna už bezpracné výdělky podvodníků narostly na 473 milionů. V září evidovala komise několik dalších případů. Nicméně její úsilí při potírání těchto nekalých praktik – zdá se – přináší své ovoce. Oproti loňskému roku se letos zisky nabyvatelů přece jen snížily, a to dokonce o 40 procent. Lze to vysvětlit i tím, že s otevíráním fondů se počítá již několik let a hlavní vlna zlatokopectví je již za námi. Pozitivní je, že zatímco loni se na organizování nekalých výkupů podílelo deset subjektů, v současnosti je jich pouze sedm – z toho jedna je fyzická osoba. „V poslední době jsme však zaregistrovali dvě nové společnosti. Nyní zjišťujeme o jejich aktivitách více informací a zvažujeme další postup, uvedla pro týdeník EURO tisková mluvčí KCP Radka Procházková. Říká, že nejvíce se vykupovaly akcie či podílové listy fondů a akcie z prestižního a likvidního obchodního systému pražské burzy SPAD. Konkrétně šlo o RIF a ČEZ. Zatím nesedí nikdo. V září se podařilo polapit několik hříšníků. V tomto měsíci Komise pro cenné papíry varovala investory například před nově objevenou aktivitou společnosti SAMO, která vykupovala za poloviční ceny akcie Českého Telecomu. Další odhalenou firmou byla bratislavská All Street. Terčem jejích útoků se staly akcie investičních fondů připravujících se na otevření či akcie I. a II. Epic holdingu. Nejznámějším a objemově nejrozsáhlejším případem nevýhodných odkupů je zřejmě kauza obchodníka s cennými papíry Maverick, který nakupoval pod cenou pro firmu Meyer & Schvarz. Hodně se přetřásal i případ společnosti Fio brokerská. Pravomoci, jichž může při stíhání nevýhodných odkupů KCP využívat, nejsou nikterak velké. Jestliže jde o obchodníka s cennými papíry, což je firma podléhající státnímu dozoru komise, může s ní KCP zavést správní řízení. To například udělala v případě Fio, u níž nyní – jak sdělila Procházková – probíhá kontrola. Na firmy, které nepatří pod její dozor, může Komise pro cenné papíry jako každý jiný podávat pouze trestní oznámení. Tak postupovala například v případě společnosti Mayer & Schvarz, podezřelé ze zneužití informací v obchodním styku. Jinak v souvislosti s odkupy podala komise 57 trestních oznámení na firmy, ale především fyzické osoby, a to hlavně kvůli nedovolenému podnikání či podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Pět osob již bylo v této souvislosti obžalováno, odsouzen nebyl zatím nikdo. „Počet fyzických a právnických osob, na něž KCP podala trestní oznámení, se zatím nezvýšil. Nová oznámení jsou však již připravována a budou se opět týkat agentů provádějících výkupy a společností, které je organizovaly, uvedla Procházková. Šéf komise František Jakub přiznal, že podání trestního oznámení či zavedení správního řízení je jedna věc, ale vrátit peníze zpět občanům druhá. Je to téměř nemožné. „Podepsali totiž řádnou smlouvu. Fyzické osoby by musely podat žalobu a dokázat, že byly uvedeny v omyl, což je velmi obtížné, uvedl nedávno. Stále stejná písnička. Nečisté podomní obchodování probíhá stále podle známého scénáře. Obchodníci často operují nelegálně získaným seznamem akcionářů z databáze Střediska cenných papírů. Agenti se představují jako zástupci obchodníků s cennými papíry, ačkoliv k tomu většinou nemají státem udělenou licenci. V minulosti jejich útoky postihly například i majitele fondů IKS Komerční banky, Spořitelní investiční společnosti či ŽB Trustu, přestože tyto společnosti akcionáře a podílníky pravidelně informují o cenách i otevírání fondů.
