Rok se s rokem sešel a proklamace ministerstva dopravy, že v prvním kvartále 2011 řekne, jak bude dál rozšiřovat zpoplatnění silnic, je na stále stejné startovní čáře. Týdeník Euro se proto pokusil zmapovat, jak to vypadá se zavedením mýta na dalších silnicích I. třídy, a především na krajských „dvojkách“ a „trojkách“.
Vyplynulo z toho, že představy krajů a ministerstva se diametrálně rozcházejí. A jednotná nejsou ani hejtmanství mezi sebou. Jednání o rozšíření mýta se ale zintenzivňují. Kraje si měly vyžádat „styčného důstojníka“ pro řešení otázky zpoplatnění silnic nižších tříd a navrhují také, jak by měl vypadat výběr provozovatele rozšířeného systému.
„Jedničky“ zpoplatnit všechny
Ale popořadě. Které silnice by tedy měly být zpoplatněny? Vzácná shoda mezi koaličním ministerstvem reprezentovaným Pavlem Dobešem z Věcí veřejných a „oranžovými“ kraji panuje ohledně silnic první třídy. Na nich se má mýto platit všude mimo města. „Pokud dojde k rozšíření systému elektronického mýta, půjde s největší pravděpodobností o všechny silnice I. třídy mimo zastavěnou plochu obcí, tedy asi čtyři tisíce kilometrů,“ sdělila Květa Kočová, vedoucí tiskového odboru na dopravě. Upozornila zároveň, že definitivní rozhodnutí o rozšiřování mýta zatím nepadlo. „Určitě mají být zpoplatněny ‚jedničky‘. A pak musejí být vytipovány silnice ve správě krajů, tedy druhé a třetí třídy, tak, aby přes ně kamiony neobjížděly placené úseky dálnic a ‚jedniček‘,“ souhlasí Milan Chovanec, expert ČSSD na dopravu a zároveň plzeňský hejtman.
A právě v druhém bodě se obě strany, na jejichž jednání vše závisí, rozcházejí o tisíce kilometrů. „Podle předběžných návrhů, které jsou samozřejmě určené pro další jednání, bychom chtěli zpoplatnit asi čtyři tisíce kilometrů druhých tříd a nějakých 200 kilometrů silnic třetí třídy,“ vypočítává Chovanec (viz Kde chtějí vybírat).
Ministerstvo má ale vlastní představu. „V případě rozšiřování mýtného by se mohlo jednat o 600 až 700 kilometrů silnic II. třídy. Výkonové zpoplatnění silnic třetí třídy se jeví jako nereálné a nepravděpodobné,“ tvrdí Kočová.
Ještě méně silnic by pak doporučoval zpoplatnit současný provozovatel mýtného systému, rakouská společnost Kapsch. „Přestože jsme technicky schopni zpoplatnit jakýkoli počet kilometrů, podle našich analýz by se ekonomicky vyplatilo zavést mýto na 800, maximálně tisíci kilometrech silnic I. třídy. Tyto odhady jsme také už někdy na podzim roku 2010 předali ministerstvu k posouzení,“ říká mediální zástupce firmy David Šimoník.
Mizivé výnosy
Právě ekonomická stránka věci je středobodem toho, jak se nakonec ministerstvo dopravy rozhodne. Hejtman Chovanec zaštiťující se analýzami dopravních expertů ČVUT tvrdí, že by dodatečné zpoplatnění, jak jej navrhují kraje, mohlo vynést navíc 3,6 miliardy korun ročně. „Propočty mluví o tom, že na asi 900 milionů by přišly náklady spojené s tímto výběrem. Vzhledem k tomu, že na výběru by se větší měrou podílely zpoplatněné silnice I. třídy, na kraje by připadalo maximálně 900 milionů, což je asi 60 milionů na kraj,“ vypočítává. Jak dodává, takové peníze v rozpočtu kraje v zásadě nic neřeší. „Až skončí současné rozpočtové období Evropské unie, nebudeme mít peníze na silnice. To je ale třeba řešit systémově třeba přiznáním části spotřební daně krajům.“
Podle Chovance jde krajům u mýta jen o to, aby kamiony neobjížděly placené úseky a neničily silnice, které mají ve správě a nemají na jejich opravy. Při výpočtech kalkuluje s cenou okolo 2,60 koruny na kilometr.
„Zpoplatnění silnic nižších tříd mnoho ekonomického smyslu nemá. Že kraje něco chtějí, je hezké, ale nikdo nemluví o tom, že by měly třeba také nést podíl na nákladech na provoz, a ty by zřejmě překročily na jejich úsecích výnos,“ upozorňuje dopravní expert, který si v souvislosti s probíhajícími jednáními nepřál být jmenován.
Ostatně jak již bylo řečeno, ani kraje se neshodnou. „Některé nechtějí zpoplatnit vůbec nic, jiné zase všechno,“ shrnuje Kočová z ministerstva dopravy. Například v návrhu Libereckého kraje nefiguruje ani kilometr zpoplatněných silnic (viz Kde chtějí vybírat). Co se týče placení na vozovkách třetích tříd, ve svém kraji mýto nechce dokonce nadpoloviční počet krajů (8). „Ministerstvo si nechalo zpracovat finanční analýzu a studii proveditelnosti a po jejich vyhodnocení dojde k definitivnímu rozhodnutí,“ uzavírá Kočová.
Stát už má i hybrid
Zároveň s tím, jak kraje jednají o rozšíření mýta, tlačí také na vypsání nového tendru na dodavatele. „Podle nás by bylo nejlepší vypsat jeden velký tendr. Tedy na rozšířené i existující mýto zároveň. Vítěz by mohl okamžitě realizovat mýto na nových úsecích, a po vypršení smlouvy se společností Kapsch pak převzít i dálnice a aktuálně zpoplatněné ‚jedničky‘,“ vysvětluje sociálnědemokratický expert Chovanec s tím, že napříště by mělo jít o satelitní systém. Současné mýtné brány by se pak daly využít pro jiné účely – jako sledování provozu či pro instalaci radarů.
Ministerstvo nechce předem určovat, zda napříště bude systém mýta mikrovlnný, satelitní nebo hybridní. „Bude vypsáno otevřené výběrové řízení na provozovatele mýta a poskytovatele služeb s ním spojených. Na technologii zaměřeno nebude,“ upřesňuje Kočová.
Ministerstvo je přitom už v této chvíli vlastníkem mikrovlnného (mýtné brány) i hybridního systému. „V rámci dodatku jsme od roku 2008 do uplynulého roku testovali v pilotním provozu hybridní systém na pěti tisících palubních jednotkách. Jde o otevřené rozhraní tak, aby dodavatelem jednotek mohl být kterýkoli výrobce, jenž splní požadavky českého státu,“ dodává Šimoník z Kapsche. Tento dodatek vyšel stát na 800 milionů korun.
V zásadě je tak v případě hybridního systému třeba vysoutěžit jen dodavatele palubních jednotek a správce systému.
Vyšší ceny, vyšší slevy
V loňském roce vybral stát na mýtném rekordních 8,13 miliardy korun. Je to však méně, než se čekalo. Na počátku roku 2011 totiž stoupla cena poplatků o 25 procent, celkový výběr se ale zvýšil jen o 24 procent. Je to dáno tím, že stále více vozů spadá do nejekologičtější kategorie, kde se sazby nezvyšovaly. Od podzimu navíc stát zavedl slevy pro autobusy.
Slevy ostatně ovlivní i letošní výběr. Sazby sice opět stouply o čtvrtinu, ale je možné, že se to takřka neprojeví. „Se všemi slevami, plus tím, že stále více aut je v nejekologičtější kategorii, odhaduji, že by se mohlo vybrat asi 8,5 miliardy korun,“ míní již citovaný dopravní expert. Další zdražování už ministerstvo podle své mluvčí nechystá.
Slevy pro autobusy budou v letošním roce představovat asi 250 milionů korun. Dalších tři sta milionů přislíbil ministr Dobeš sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia. A připravují se další úlevy. V poslanecké sněmovně je již ve druhém čtení návrh novely zákona, který by umožnil ministerstvu dopravy stanovit pro dopravce množstevní slevy, a to až do výše třinácti procent. Ministr Dobeš přitom počítá s minimálně pětiprocentní úlevou. Takový krok by se navíc netýkal jen českých dopravců, ale všech, kteří využívají české silnice. Aktuálně jich je zpoplatněno asi 1300 kilometrů, z čehož necelé dvě stovky jsou silnice I. třídy a zbytek dálnice.
Na stole jsou ještě dvě úvahy, jak zvýšit efektivitu výběru mýta, respektive zvýšit celkový objem vybraných peněz. V současnosti jde více než pětina vybrané částky na provoz – tedy Kapschi a jeho partnerům. „Podle dopravních expertů by to mělo být méně. V Německu je to třeba okolo jedenácti procent. A toho by se mělo v novém výběrovém řízení dosáhnout,“ doufá hejtman Chovanec.
Ministerstvo dopravy dokonce ještě za ministra Víta Bárty (VV) chtělo dosáhnout od Kapsche jistých ústupků a vypovědět některé části smlouvy tak, aby se dosáhlo úspory asi 400 milionů korun. Nakonec k ničemu nedošlo. „V průběhu minulého roku proběhlo mnoho jednání, avšak žádné takové jednání neskončilo vzájemnou dohodou či kompromisem,“ potvrzuje Kočová.
Druhou myšlenkou je zavedení mýtného i pro osobní automobily. Doporučovali to ostatně na nedávném expertním setkání s ministrem Dobešem zástupci rakouského provozovatele mýta společnosti Asfinag. Dobeš se však v nedávné debatě v České televizi vyjádřil, že to není realizovatelné před rokem 2014. Dodal, že prioritou pro něj je zavedení mýta pro silnice nižších tříd, do „osobáků“ se chce pustit až potom.
