Palmový olej bývá kvůli vysokému obsahu nasycených mastných kyselin zatracován jak výživovými poradci, tak především ekology, kterým vadí vypalování pralesů za účelem vysazování palmových plantáží. Kvůli pěstování palem jsou decimovány především ekosystémy v Indonésii a Malajsii, jež jsou dohromady zodpovědné za 84 procent celosvětové produkce tohoto druhu oleje. Prvně jmenovaná země pak zajišťuje 56 procent jeho globálního exportu a jako taková se kvůli získávání palmového tuku stala v roce 2015 dokonce největším znečišťovatelem planety, když ve vypouštění emisí krátkodobě překonala i Čínu nebo USA.
Palmový olej se aktuálně nachází asi v polovině běžně dostupných potravin, v brzké budoucnosti by tomu však dost možná mohlo být jinak. Indonéský prezident Joko Widodo totiž minulý týden oznámil, že země jeho vývoz (spolu s dalšími surovinami potřebnými k jeho výrobě) od 28. dubna zastaví. Zákaz exportu platí do odvolání, přičemž cílem není ani tak ochrana tamního životního prostředí jako spíše snaha zajistit svým lidem dostatečné zásoby jídla.
„Osobně dohlédnu na dodržování tohoto zákona a na dostupnost oleje v našich obchodech,“ cituje prezidenta agentura Reuters. Ve zbytku světa jeho rozhodnutí však může znamenat další růst cen potravin.
Schyluje se k bouři
Nad dodávkami jakýchkoli olejů na vaření se nyní začíná vznášet jeden velký otazník. To proto, že lisování slunečnicových semen, nutných pro výrobu další nezbytné kuchyňské ingredience, bylo vždy doménou Ukrajiny, případně Běloruska a Ruska. Tedy shodou okolností všech tří válčících států. Předseda poradenské společnosti LMC International James Fry sdělil CNN, že ceny oleje na burze začaly bezprostředně po pátečním prohlášení ,bláznit‘. Cena surového palmového oleje v Malajsii, tedy druhé nejvýznamnější exportní zemi, vyletěla o sedm procent. Poté se však opět lehce snížila, jelikož indonéské ministerstvo zemědělství vzápětí oznámilo, že na surový palmový tuk se omezení nebude vztahovat. I tak se každopádně v době psaní tohoto článku nacházela o 82 procent výš než před rokem.
Jestli následné upřesnění přijatého vládního zákazu na celé situaci něco změní, je otázkou. Hodnota již zpracovaného oleje je přirozeně vyšší než hodnota oleje v jeho surové podobě. Pakliže tedy ten indonéský z trhu skutečně zmizí, bude to dle analytiků kopnutí do vosího hnízda, jež podpoří inflaci a dostane ceny potravin na opravdu historická maxima.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) totiž odhaduje, že palmový tuk v nějaké podobě najdeme ve složení poloviny balených potravin v supermarketech. Kromě toho se využívá i v kosmetice nebo různých produktech pro domácnost. Nejvíc této suroviny spotřebuje Indie, kde se na ní smaží a vaří na každém rohu. „Až zákaz vstoupí v platnost, zdraží se oleje, instantní nudle, pečivo, margarín nebo sladké i slané mlsání,“ předpověděl Fry. Koneckonců, půl procenta veškerého objemu palmového oleje využije jen samotná firma Mondelez – výrobce sušenek Oreo nebo čokolád Milka. V obrovském množství ho dále odebírá například i Procter & Gamble.
Ceny palmového oleje se přitom nacházely pod tlakem posledních devět týdnů, tedy od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Dělo, respektive děje se tak proto, jelikož se dovozci snažili najít náhradu za zásilky oleje slunečnicového uvízlé v černomořských přístavech. Dodávky sójového a řepkového oleje na druhé straně zkomplikovala sucha v Jižní Americe a Kanadě. „Schyluje se nám tu k bouři,“ zdůraznil analytik.
Toho se bojí i indonéský vůdce, který si nechává říkat ,Jokowi‘. V pátečním prohlášení uvedl, že zákaz exportu má „zajistit dostatečné domácí zásoby oleje a udržet jej cenově dostupný.“ Podle indonéské státní tiskové agentury Antara mají místní potíže sehnat základní potraviny, protože jak ceny oleje celosvětově skákaly, musela vláda využít dotací. Už v lednu proto ministerstvo zemědělství začalo od výrobců zboží z palmového oleje požadovat, aby pětinu svého celkového prodeje dodávali na domácí trh. I tak se ale zdražoval dál – meziročně o 40 procent. V únoru pak byla maloobchodní cena jedlého oleje ‚zastropována‘ na 14 tisíc indonéských rupií. Jenže ani to nepomohlo, a tak vláda přikročila k radikálnějšímu řešení.
Mimo zmíněných dvou producentů kupuje svět palmový olej ještě z Thajska (čtyři procenta), Nigérie a Guatemaly (dvě, respektive jedno procento). To však přirozeně na uspokojení potřeb bezmála osmi miliard lidí nestačí.
Situace je o to horší, že již nyní některé země pociťují jeho nedostatek. Trpí jím už zmíněná Malajsie, jejíž zásoby jsou podle JPMorgan na historickém minimu. S nedostatkem bojují ale i v Indii, která je největším světovým konzumentem této suroviny. Dle výkonného ředitele tamní Asociace pro dovoz rostlinných olejů B. V. Mehty museli Indové z důvodu vysoké ceny slunečnicového a palmového oleje začít více využívat řepkový a arašídový tuk. Kvůli obavám o potravinou bezpečnost své země proto apeluje na vládu, aby zvýšila vlastní produkci obou těchto ingrediencí.
Olej do ohně
Svět by se s absencí indonéského oleje za normálních okolností pravděpodobně snadno vyrovnal. Teď je ale špatná doba, a to právě z důvodu celoplošného zdražování všeho možného. Češi tento jev aktuálně nejvíc pociťují při nákupu hladké mouky, za kterou zaplatí o 62 procent více než loni. To se přirozeně promítá i do cen pečiva. Máslo a brambory pak stojí o čtvrtinu víc.
Podle průzkumu společnosti Generali Investments se dopadů prudkého zdražování obává naprostá většina Čechů, konkrétně 95 procent. Celosvětový index cen potravin vydávaný Organizací OSN pro výživu (FAO) pak naznačuje, cena celého koše potravinářských komodit oproti loňsku globálně narostla o 33,6 procenta. To nejvíce zabolí obyvatele rozvojových zemí v Africe, již za potraviny utratí podstatnou část svých příjmů.
JPMorgan říká, že Indonésie svým zákazem ještě přilévá olej do ohně. „Je to jen další připomínka křehkosti vztahu mezi dodavatelským řetězcem a zemědělstvím v kontextu už tak nízkých zásob, ke kterým se ještě přidala díra po ukrajinském exportu a historicky nejvyšší výrobní náklady,“ uvedli analytici. „Svět svým způsobem spoléhal, že palmový olej z Indonésie vyplní mezeru, kterou zanechala jiná omezení. A Indonésie ho zablokovala,“ dodal Fry.
„Ceny oleje se teď mohou šplhat do nebe. Kupující vsadili na palmový olej, když zmizel ten slunečnicový kvůli válce na Ukrajině. Teď dochází i sojový olej a další alternativy už prakticky nejsou,“ uzavřel zástupce jedné z bombajských obchodních firem.
