Co je oligopol
Oligopol vychází z řeckého slova ,óligos‘, což znamená v překladu do českého jazyka ,málo‘. Tento výraz se využívá v ekonomické sféře pro označení trhu, na kterém existuje jen několik málo firem (například jen tři nebo čtyři). Tyto podniky zde potom mají nezastupitelnou funkci a určují ceny i celkový vývoj daného odvětví.
Typicky se s nimi můžeme setkat tam, kde existují určité bariéry pro vstup nových firem na trh. Může jít třeba o výrobu letadel, mikroprocesorů a podobně.
Základní rysy oligopolu:
- jen několik firem v odvětví (alespoň dvě),
- většinou diferencovaný produkt,
- ztížený přístup nových firem na trh,
- firmy jsou natolik silné, že si mohou určovat ceny vyšší než mezní náklady.
Pro tento typ trhu je charakteristické, že je chování firem ovlivněno jejich vzájemnou závislostí. V praxi to znamená, že když některý z podniků sníží ceny, ostatní udělají to samé. A naopak, pokud ceny zvedne, ostatní ho následují.
Proč vzniká oligopol
Oligopol může vznikat z podobných důvodů jako monopol. Konkurence na trhu je natolik tvrdá, že se na něm udrží jen ty nejsilnější podniky. Důvodem může být to, že:
- tyto firmy vlastní důležitý vstup,
- bylo výhradně těmto firmám prostřednictvím vlády uděleno právo vyrábět určitý produkt (licence, patent a podobně),
- by existence více podniků na trhu vedla k nižším výnosům z rozsahu.
Monopol a oligopol
Občas dochází k záměně těchto pojmů, proto je důležité zdůraznit zásadní rozdíl mezi monopolem a oligopolem – ten spočívá v počtu podniků. Monopol je trh sestávající výhradně z jednoho jediného prodejce (jde-li skutečně o čistý monopol). To znamená, že na tomto trhu neexistuje žádná konkurence.
Oligopol je sice tvořen malým počtem prodejců, ale musí být minimálně dva, takže si už mohou navzájem konkurovat.
Druhy oligopolu
Podle diferenciace (odlišnosti) produktů rozlišujeme dva základní druhy oligopolu:
- homogenní (ryzí) oligopol – firmy nabízí prakticky stejný produkt, soutěží tedy o to, kdo ho bude prodávat za nejlepší cenu,
- diferencovaný oligopol – firmy nabízí produkty, které se liší s ohledem na kvalitu a přidanou hodnotu, důležitou roli zde hraje také marketing a image značky.
Firmy v homogenním oligopolu nabízí nediferencovaný produkt, takže se snaží spotřebitele oslovit skrze ceny. Tím se zásadně liší od diferencovaného oligopolu, jehož podstatou je, aby spotřebitelé vnímali produkty jednotlivých firem odlišně. Názorným příkladem může být trh s osobními automobily – všechny automobilky sice nabízí vozy, ale ty se mohou výrazně lišit svými vlastnostmi, designem a cenou.
Smluvní oligopol
V tomto případě se jedná o trh, na kterém nabízí všechny firmy podobné nebo totožné výrobky na téměř srovnatelné úrovni. Pokud tyto firmy dojdou k tomu, že by je cenová válka zbytečně oslabila, mohou uzavřít tajnou dohodu (koluzi) o stanovení monopolní ceny. Každá z firem se pak ve vymezeném rámci chová jako monopol. Toto kartelové chování je ale v mnoha zemích zakázáno.
Oligopol s dominantní firmou
Pro oligopol s dominantní firmou je charakteristická přítomnost jedné dominantní firmy, která ovládá většinu trhu a zároveň je obklopena několika slabšími firmami (konkurenčním lemem). Ve větší části trhu, kterou si dominantní firma ponechává pro sebe, se pak chová jako monopol.
Pokud dominantní firma určuje cenu na trhu a slabší konkurenti tento fakt akceptují, jedná se o takzvané cenové vůdcovství.
Duopol
Pokud je oligopolní trh tvořen jen dvěma firmami, říká se mu duopol. Existuje hned několik modelů duopolu:
- Cournotův model,
- Stackelbergův model,
- model množstevního kartelu,
- Bertrandův model,
- model cenového vůdce,
- model cenového kartelu.
