V tu chvíli se zřejmě octil na vrcholu se svým veleúspěšným startupem Kiwi.com, který ještě jako Skypicker.com založil v roce 2012 po návratu z portugalských pláží, kde ho napadlo začít vydělávat na propojování letů nespolupracujících aerolinek. Ještě před měsícem Kiwi.com uspělo v letošním žebříčku tisícovky nejrychleji rostoucích firem v Evropě, kde se umístilo nejvýše ze zastoupených třinácti českých startupů celkově na 111. místě. S průměrným ročním růstem 134 procent, s více než miliardou eur tržeb v předloňském roce a necelými třemi tisícovkami zaměstnanců.
Celá česká startupová scéna ale už netrpělivě čekala na to, jak se bude Kiwi.com
dařit dál a kdy konečně
dosáhne vrcholu v
dynamice růstu. Stalo se to právě letos v březnu vlivem koronavirové krize, která prakticky zlikvidovala
celý turistický průmysl ve většině světa. A především tu turistiku závislou na
letecké přepravě, na níž
se Kiwi.com stále nejvíce soustředí, ačkoliv se v posledních letech v předtuše možných problémů startup snažil diverzifikovat svůj byznys a stal
se virtuálním dopravcem
nabízejícím služby od letenek přes pronájem aut až po objednávky hotelů. Ani to teď nejúspěšnější český
projekt digitálního věku nezachránilo. Prodeje Kiwi.com klesly v březnu o polovinu
a v dubnu předběžným odhadem až o 90 procent.
Je něco, co vám teď vlastně funguje?
Teď funguje prakticky jen Oceánie a nějaké vnitrostátní lety.
Jinak vše stojí. Letošní rok je prakticky odepsaný. Pokud vše dobře dopadne,
tak v červenci by mohly začít létat nějaké další vnitrostátní lety a na podzim
bychom mohli pocítit nějaké oživení, pokud nepřijde druhá vlna pandemie nebo
budeme mít spolehlivý lék.
Museli jste propuštět?
Máme asi tisíc kmenových zaměstnanců. U těch jsme nepropouštěli, protože mají teď dost práce s vyřizováním zrušených letů. Částečně využíváme kurzarbeit. Drobné škrty se ale dotkly dalších téměř dvou tisícovek nasmlouvaných spolupracovníků.
Řada vašich klientů si teď stěžuje, že od vás nemůže získat
náhradu za zrušené letenky. Jak velkým problémem jsou pro vás teď refundace a
jak to zvládáte?
Snažíme se ty peníze od aerolinek dostat zpět, ale mnohdy
neúspěšně. Ještě před krizí jsme refundovali vše z vlastních peněz, ale to byly
zrušeny jednotky procent letů. Většinou se nám to navíc povedlo z aerolinek
dostat zpět, a když ne, tak jsme to pokryli z marží.
Teď jsme ale v situaci, kdy je zrušeno 95 procent letů v Evropě. Dám vám příklad: Letenka stála třeba 10 tisíc korun a my jsme na ní vydělali třeba 800 korun. Těch 9200 jsme dali aerolince, takže my to při těchto maržích nemůžeme refundovat všechno.
Kolik už jste klientům na refundacích zaplatili?
Dosud už jsme zaplatili na
refundacích zákazníkům
řádově o miliony eur víc, než jsme sami dostali zpět od leteckých společností.
Naši zákazníci přitom
žádají o stovky milionů eur. Často myslí, že aerolinky nám peníze vrátily a my je teď zadržujeme. Chápu
je, že zaplatili nám a čekají své peníze zpět, ale my v tom teď už slušně tečeme. Bohužel zatím
se nám podařilo jen malá část zrušených letů.
Jak na vaše žádosti o refundace reagují aerolinky?
Ryanair už oznámil, že do konce krize nebude refundovat žádné letenky. Zkoušíme si ty peníze vzít
zpátky přes banky tam, kde to jde. Ale bohužel se musíme připravit na to, že některé aerolinky zbankrotují, tak to
nedostaneme nikdy. Teď už je před krachem například Virgin Atlantic nebo South
Africa. Ale to jsou teprve začátky.
Jak se podle vás po krizi změní chování zákazníků?
Lidé už nebudou chtít kupovat letenky s příliš velkým předstihem, budou požadovat více flexibility
a větší ochranu svých
objednávek. Z těchto důvodů může chtít mnoho z nich kupovat letenky těsně před
odletem, maximálně týden dopředu. Už to nebude tak, že by si zabookovali
letenku půl roku před letem. A budou požadovat možnost to rychle změnit či
zrušit s tím, že dostanou plnou a okamžitou náhradu. Služby, které budou
schopny toto nabídnout, na tom budou určitě lépe.
Jak na tento trend budete reagovat?
Ta flexibilita je právě jedna z věcí, na které teď pracujeme.
Ještě je brzo odhadovat, jak bude ten svět vypadat, až to skončí. Zatím se
budeme soustředit na pozemní dopravu, na které teď hodně pracujeme. Tuším, že
právě „ground” bude fungovat dobře.
Očekáváte, že se ceny letenek v příštích letech zvýší?
Ceny letenek se mohou po krizi krátkodobě zvýšit, zčásti i tím, že služby jako Kiwi.com
si za požadovanou flexibilitu a možnost získat zpět plnou náhradu nechají
zaplatit navíc. Budeme muset vzít to riziko a zaplatit si ho v marži. Bude to
pro zákazníky taková forma pojištění.
Už jste mluvil o krachu některých aerolinek. Má tedy letecký
byznys před sebou nepříznivý vývoj?
Ano, aerolinky budou krachovat, na trhu ale zůstanou tisíce
volných letadel. Leasingové firmy budou mít letadla na skladě, takže je budou nabízet za zlomek
ceny, jen aby se jich zbavily. Stejně tak na trhu bude mnoho pilotů a leteckých
posádek. I ti budou velmi levní. Ceny ropy zůstanou nízké. Na světě nebude nic
levnějšího, než založit novou aerolinku a nabízet levné letenky. Ale to chvilku
bude trvat.
Vy sami jste uvažovali nad založením vlastních aerolinek. Je
tento plán ještě aktuální?
Teď to určitě neřešíme. Měly jsme takové úvahy v minulosti,
dělali jsme si i určité analýzy, ale pak nám došlo, že je to úplně jiný byznys,
než být technologickou firmou. Samozřejmě, že je to lákavá představa mít
vlastní aerolinku.
Zaznamenal jsem z trhu zprávy, že investoři, kteří své podíly
v Kiwi loni prodali (Ondřej Tomek, Jiří Hlavenka, Jaroslav Kokolus, Lucie
Brešová, Touzimsky Airlines), to udělali právě včas. Nelitujete toho, že jste
svůj podíl také neprodal?
Já jsem ale pořád rád, že jsem v té firmě zůstal. Ta krize přišla a zase
odejde. Díky týmu, který máme, díky naší technologii a díky novým
partnerům z General
Atlantic budeme po krizi ještě silnější než před ní. General
Atlantic má na nás mnohem vyšší nároky, co se týče
čísel, reportingu, rozpočtu, analýz, hodně se to zprofesionalizovalo.
