Praha usiluje o pořádání olympijských her
Čest, prestiž, ekonomický růst. O těchto atributech sní pražští radní, když usilují o pořádání olympiády v Praze. Proto chce také primátor Pavel Bém - a většina zastupitelů ho podporuje - odeslat v září přihlášku Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV). Formálně by se česká metropole ucházela o kandidaturu na rok 2016, ale v úvahu přicházejí spíše léta 2020 či 2024. Pražský radní Pavel Klega (ODS) však jako jeden z mála neprosazuje myšlenku na pražské OH za každou cenu: „Olympiádě říkám ano, ale nesmí se konat na úkor města.“
EURO: Nápad uspořádat v Praze olympijské hry zní řadě lidí jako neskutečná fantazie. Za jakých okolností tuto myšlenku podporujete a jaké argumenty hovoří naopak proti?
KLEGA: V zásadě pro olympiádu jsem, ale rovnou říkám, že o ni nemůžeme usilovat za každou cenu. V první řadě je nutné, abychom se v duchu vyjádření MOV snažili připravit jen hry komorní, ne tak megalomanské, jaké se konaly v posledních letech. Navíc dosud nemáme ani žádnou detailní studii, z níž by bylo zřejmé, zda olympiáda přinese Praze samá pozitiva. V podstatě by měla přinést ekonomicky pozitivní výsledek celé České republice, a proto by se do přípravy měly zapojit i další české regiony. Podporu by měla vyjádřit i vláda. Není ani jasné umístění sportovišť a nároky na infrastrukturu. A samozřejmě bychom měli vědět, jak se nám tato sportovní zařízení a další nově vybudované objekty podaří v budoucnu využít. Proto je třeba nejprve vypracovat velmi podrobnou studii, z níž vyplyne, jak mají sportoviště vypadat, kde budou umístěna, jaké budou nároky na dopravu a podobně.
EURO: Kdy bude tato studie připravená a kdo ji zpracovává?
KLEGA: K dispozici máme zatím jen takový prvotní rozbor z ekonomického hlediska a potřeby areálů, který zpracovávala poradenská firma PricewaterhouseCoopers. Z něj vyplynulo, že uspořádat LOH v Praze by mohlo být dobrou volbou. Na podrobné studii nyní pracuje Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Připravena bude do poloviny března, aby ji pak ještě v témže měsíci mohlo pražské zastupitelstvo projednat.
EURO: Podle PricewaterhouseCoopers by olympiáda vyšla na 132 až 136 miliard korun. Některé odhady však hovoří o čísle několikanásobně větším. Jaké jsou tedy reálně odhadované náklady?
KLEGA: To je to, co zatím přesně nevíme a co musí vyplynout z detailní analýzy. V každém případě ale není možné směšovat náklady na olympiádu s investicemi, které Praha potřebuje beztak vynaložit do roku 2020. Minimálně je třeba dokončit celý prstenec vnějšího pražského okruhu, což přijde na zhruba dvacet miliard korun. Pak musí město samozřejmě dostavět vnitřní okruh včetně radiál, který bude též stát dvacet miliard. Do roku 2010 bychom měli také intenzifikovat pražskou čističku odpadních vod - to je investice za 12 miliard. Další peníze „potečou“ na dostavbu a rozšíření metra. A také musíme vyrovnat historický dluh: dokončit vodovody a kanalizaci v některých okrajových částech Prahy, jakými jsou například Kunratice, Libuš, Řeporyje. V současnosti totiž není tři až pět procent pražských obyvatel připojeno k těmto sítím. To může stát asi patnáct miliard korun.
EURO: Jistě, to ale není vše, co Prahu trápí. Například smíchovské městské části, jež prochází značným rozvojem, hrozí energetická nedostatečnost. Tento problém zřejmě vyžaduje rychlé řešení. Jak se chcete s takovou situací vyrovnat, když na levém břehu Vltavy už není takříkajíc kde brát?
KLEGA: Žádné rezervy pro další napojení k médiím na Smíchově teď opravdu nejsou. Chybí zejména elektrická energie. Proti tomu dostatečně velké rezervy máme v rozvodně Karlov. Jenže ta je na druhé straně řeky - na Chodově. Ohrožení se netýká pouze Smíchova, ale dalších navazujících městských částí: Radlic, Jinonic, Košíř, Motola, Zličína, Sobína a dalších. Zatím úplně na nule ještě nejsme, ale i s posledním vařičem se - obrazně řečeno - počítá v nové centrále ČSOB, která vzniká v Radlicích. Během dvou či tří let mohou na těchto územích vzniknout nové projekty, hlavně až bude dokončen městský okruh. Proto je nutné pravý a levý břeh Vltavy propojit, a to nejlépe pomocí kolektoru.
EURO: Na kolik kolektor přijde, případně kdo bude investici hradit? Jaká je návratnost takového projektu a kdy bude hotov?
KLEGA: Není to levné. Kolektor by se stavěl podobnou technologií jako metro, takže by stál okolo jedné a půl miliardy korun. Jednáme nyní s Pražskou energetikou, správci vodohospodářského majetku, telekomunikačních a datových sítí, aby na stavbu kolektoru rovněž přispěli. Ještě nevíme přesně, jakou formou by se na investici měli podílet. Zda to budou jen poplatky za nájem, či zda přispějí přímo. Nicméně hlavním investorem bude pražský magistrát. Vynaložené peníze by se měly vrátit odhadem za dvacet let. Nyní se již projednává územní rozhodnutí a stavební povolení. Dokumentace bude připravena ve druhém pololetí letošního roku a příští rok bychom se měli dohodnout na modelu spolufinancování. Jakmile budeme znát nároky na pražský rozpočet, tak zahájíme stavbu. Do tří let by měl kolektor rozhodně fungovat.
