Menu Zavřít

Ombudsman v kleštích

12. 12. 2002
Autor: Euro.cz

Italský podnikatel se chce jít třeba až do Haagu

Ústavní soud zasáhl na konci listopadu proti cenovému výměru o regulaci nájemného, který přijalo ministerstvo financí. Rozhodl, že nájemné nelze regulovat výměrem, umožňuje to pouze zákon. Současná situace tedy vydrží až do přijetí nového zákona o nájemném, s nímž se počítá 30. června příštího roku. Nicméně brněnští ústavní soudci opět více rozčeřili hladinu veřejného mínění o problému, který již začíná být v Česku zdánlivě nikdy nekončícím příběhem.

Zleva i zprava.

Na ústavní soud se obrátil ombudsman Otakar Motejl poté, co si u něj na výměr stěžovalo 500 majitelů domů. Zřejmě netušil, jak velké problémy mu tím vzniknou. Z řad sociální demokracie zaznělo, že žádostí o zrušení výměru ukázal nízké sociální cítění. Prohlášeními, kterými chtěl dokázat své pochopení pro obyvatelé nájemních bytů, se naopak dostal do ostrého sporu se dvěma majiteli domu, italským podnikatelem Girolamem Giormanim a Čechoameričanem Paulem Nisslem. Věc bude mít dohru u soudu. Oba podnikatelé oznámili, že chtějí razantně zvýšit nájemné. Za to si vysloužili ostrou kritiku veřejného ochránce práv, který na tiskové konferenci prohlásil, že majitel domu nemůže sám zvýšit nájemné. Pokud chce na svých bytech vydělat více, může prý jen navrhnout zvýšení nájemného, s čímž ale musí obyvatel domu souhlasit. „Nikoliv náhodou jsou to majitelé domů, kteří nemají česká jména,“ uvedl Otakar Motejl.

MM25_AI

Žaloba.

Vlastník domu v Praze na Vinohradech Girolamo Giormani podal na Motejla trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů pomluvy, hanobení rasy a přesvědčení a podněcování k národnostní a rasové nenávisti. „Nikdy jsem nepovažoval podnikatele, který chce získat přiměřený zisk, za nepoctivého. To platí samozřejmě i pro pronájem nemovitostí. Jde především o přiměřený zisk a v situaci, která není standardní, je možno uvažovat o odkladu jeho získávání,“ sdělil týdeníku EURO Otakar Motejl. „Čekám, až vyjde rozhodnutí Ústavního soudu ve sbírce zákonů. Poté požádám nájemníky o vyšší nájemné. V této ulici, v bytech o velikosti minimálně 120 metrů čtverečních, nemohou bydlet za peníze, které doposud platí. Oni samozřejmě odmítnou. Vím, že na to nemají a obecní úřad jim to dát nemůže. Potom je zažaluji. Chci, aby se tento stát rozhodl, zda soudí na základě práva, nebo podle srdce. Potáhnu to třeba až do Haagu. Jsem připraven udělat silnou protičeskou propagandu, aby se nenechali okrást další lidé podobně jako já,“ uvedl pro týdeník EURO Giormani. Dodal, že se mu ozývají stovky majitelů domů z Vinohrad a děkují, že se za ně postavil.
„Já osobně jsem na tom lépe s regulací než bez ní. Můj dům na Vinohradech mi měsíčně vynáší 700 tisíc korun. Po deregulaci nikdy takové peníze nevydělám. Mám v nájmu cizí společnosti, které mi platí skutečně nehorázné peníze. Například TelSource nebo KPM 60 tisíc měsíčně za byt. Považuji ale za nespravedlivost, že mi někdo na jedné straně dává takové peníze a na druhé straně mám nájemníky, kteří zaplatí tisíc korun. Mělo by to být vyvážené, všichni by měli mít stejné šance,“ říká Giormani.

Uměle vytvořený problém.

Občanského sdružení majitelů domů a bytů uvádí, že pokud by se deregulovalo nájemné, stálo by to státní rozpočet necelých deset miliard korun. Obce by však do svých rozpočtů získaly 20 až 25 miliard korun. Z údajů Českého statistického úřadů vyplývá, že v Česku je více než milion nájemních bytů. V mnoha případech tyto byty obývají i lidé, kteří patří do vysokopříjmové skupiny. „Tuto situaci považuji za nespravedlivou, stejně jako za nespravedlivé považuji, když noví účastníci nájemních poměrů vstupují do neregulovaného nájemného,“ říká Otakar Motejl. Giormani tvrdí, že regulace nájemného je uměle vytvořený problém. „Obávám se, že v nejbližší době se s tím nic nestane. Nikdo nechce říct pravdu, protože se bojí, že ztratí voliče. Mladí lidé, pokud chtějí bydlet v centru, musí uplácet, aby jim někdo prodal dekret. Babička, která by nemusela mít byt na Vinohradech, tam bydlí za tisíc korun,“ dodává. Regulované nájemné - podobně jako bytový trh před revolucí - je rájem pro podvodníky. „Obecní úřad prodá obyvateli byt za výhodných podmínek do osobního vlastnictví. Stalo se, že do půl roku ho noví majitelé prodali za tři miliony a nastěhovali se do domu s regulovaným nájemným. Přitom obec mohla dát do smlouvy, že majitel bude byt obývat třeba 20 let,“ říká Giormani. V mnoha případech je velmi diskutabilní i to, jakým způsobem nájemníci byty získali. „Koupil jsem dům od rodiny Mikešů. Vyprávěli mi, že jeden z nájemníků se po roce 1948 nastěhoval do jejich bytu a do nedávna měl i jejich piáno,“ dodává Giormani.

  • Našli jste v článku chybu?