Menší obchodníci se regulaci brání, velcí ji vítají
Je to docela masakr. Pražská burza po několik dní padá. Nejvíce na poklesy doplácejí akcie Unipetrolu, které opakovaně propadly o osm procent. Kdyby propad trhu pokračoval dál, bude následovat vlna výprodejů akcií pořízených na úvěr a trh propadne ještě hlouběji. Řešením, které by do budoucna mělo takto prudké výkyvy omezit, má být omezení obchodů na dluh. Prozatím neregulovaný trh půjček pro neprofesionální investory by měl dle představ vedení burzy dostat jednotná pravidla. Důvod? Obava z prudkých propadů cen akcií v případě, že by obchodníci museli vyprodávat pozice klientů. Pákový efekt, který půjčky způsobují, totiž působí na obě strany. Pokud například k investorovým 200 tisícům obchodník poskytne úvěr 800 tisíc korun, vydělá investor na růstu trhu pětkrát více, než kdyby jen držel akcie koupené za svoji hotovost. Bohužel to ale funguje i obráceně, a propady kurzů v případě korekce jsou proto kvůli úvěrům hlubší.
Unipetrol varuje.
Důvodem, proč si burza i Komise pro cenné papíry začaly úvěrů všímat, byl především jarní prudký vzestup akcií Unipetrolu a jejich následný neméně strmý pád. Akcie Unipetrolu se z únorového kurzu 120 korun za akcii dostaly během měsíce na 212 korun, aby následně do května propadly na původní hodnoty. „Všimli jsme si, jak vysokou volatilitu marginové obchody způsobují, rozhodli jsme se podívat do zahraničí, jak se tam tento typ obchodů ošetřuje. Po diskusi s Komisí pro cenné papíry jsme zjistili, že zavedení řádu do poskytování půjček by uvítali i oni,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic. Burza následně zpracovala podklady, které na konci září předložila členům burzovní komory. Petr Koblic říká, že předložený návrh byl prakticky identickou kopií pravidel platných ve Spojených státech (NASD). V uplynulých týdnech pak zástupce generálního ředitele burzy Jiří Opletal obcházel jednotlivé obchodníky a sbíral připomínky k předloženému návrhu. Reakce trhu byla vesměs odmítavá a druhá verze návrhu, kterou by měly makléřské firmy dostat počátkem příštího týdne, bude prý z osmdesáti procent jiná. „Nebudu se vyjadřovat k pracovnímu materiálu. Druhá verze je jiná, nemáme zájem prosazovat nic, s čím by členové nesouhlasili,“ komentoval materiál Koblic.
Pravidla jen pro někoho.
Čím původní verze materiálu tak popudila především menší obchodníky? Soudí, že předložený návrh je šitý na míru větším obchodníkům, patřícím do některé z bankovních skupin, především společnostem Patria Direct (ČSOB) a Brokerjet (Česká spořitelna). „Minimální vstupní část vlastních prostředků (margin) navrhujeme ve výši padesát tisíc korun a při každém novém nákupu akcií minimálně padesát procent z hodnoty obchodu,“ stojí v návrhu. Padesátiprocentní strop na půjčky se zdá menším obchodníkům příliš nízký. Na rozdíl od zminěných Patrie a Brokerjetu půjčují klientům podstatně více. Fio je ochotné půjčit na nákup akcií až osmdesát procent investované částky, Atlantik FT a Cyrrus dokonce až devadesát procent. „Místo aby nám konkurovali kvalitou svého produktu, snaží se omezit pravidla hry,“ zní jednotně výhrada menších brokerů vůči jejich konkurenci. „Nijak nás to nezvýhodňuje, také my dobrým klientům půjčujeme na nákup akcií více než padesát procent hodnoty investice,“ vyvrací informace o svém podílu na návrhu Jan Klenor, šéf společnosti Patria, která je s osmnácti procenty největším akcionářem burzy. „Limit pomáhá chránit trh. Jeho likvidita není vysoká. Kdyby došlo k vlně výprodejů marginových účtů, způsobených poklesem trhu, neměl by kdo nakupovat. To by obchodníky a jejich klienty vystavilo neúměrnému riziku. Regulace je prospěšná pro celý trh, zvyšuje jeho důvěryhodnost,“ dodává Klenor. „Pokud má někdo dojem, že likvidita trhu je zajišťována jen spekulacemi a reálná poptávka podložená fundamentální hodnotou firem je nižší, problém pyramidových nákupů a nafukující se bubliny se tím jen odsouvá,“ reaguje Pavel Pikna ze společnosti Cyrrus. „Marginové obchody vytvářejí trh, bez nich by fyzické osoby ztratily o českou burzu zájem,“ tvrdí Pikna.
Sjednotit formuláře.
„Návrh také znevýhodňuje obchodníky, kteří nemají za zády banku. Bankovní obchodníci vždy mohou regulaci obejít tím, že mateřská banka, nepodléhající burzovní regulaci, půjčí jejich klientům peníze proti zástavě akcií,“ kritizuje návrh obchodník, který si nepřeje být jmenován. „Myslím, že návrh se v první verzi nelíbil skoro nikomu. Mám informace, že již ve druhé verzi bude limit pro půjčky zvýšený na sedmdesát nebo osmdesát procent, zapravovány jsou údajně všechny další výhrady obchodníků,“ dodává. „Považuji za dobré, že burza diskusi o marginových obchodech zahájila. Kdyby nic jiného, bude užitečné, když si všichni obchodníci sjednotí formuláře, kterými poučují klienty o rizicích obchodování na margin,“ konstatuje smířlivě Jan Sochor z burzovní společnosti Fio.
