Ondřej Slanina je pro mnohé hlavně televizním kuchařem, který s kolegou Filipem Sajlerem už více než třináct let učí diváky veřejnoprávní televize, jak uvařit českou klasiku, připravit zdravá jídla nebo jak upéct to nejlepší vánoční cukroví.
V době, kdy se začal pořad točit, mu bylo dvacet jedna let. Už ale dávno není jen usměvavým „klukem“ před kamerou, vybudoval vlastní restauraci v Chateau St. Havel v pražské Krči, školu vaření Hungry town, procestoval Spojené státy na pozvání místní vlády, aby se seznámil s gastronomií USA, a absolvoval stáž mimo jiné v The French Loundry Restaurant u Thomase Kellera, slavného amerického šéfkuchaře.
Z prvních pár vět našeho rozhovoru jasně vyplynulo, že Ondřej ví moc dobře, jak funguje gastronomický byznys a co jeho hosté chtějí. Zapomeňte proto na chvíli na představu získanou z televize a seznamte se s tím, jak Ondřej Slanina vaří doopravdy.
Restaurace na zámku, který funguje zároveň jako hotel, má určitě svá specifika. Pro koho v Chateau St. Havel vlastně vaříte?
Pro lidi. Rozhodně nejsme hotelová restaurace a většina našich hostů je z Prahy, potažmo z Čech. Fakt, že je restaurace na zámku, může být pro někoho odrazující, protože si představí něco nablýskaného a drahého, ale tak to není. Máme řadu stálých hostů, hosty, kteří přicházejí ochutnat naše degustační menu, které měníme každý měsíc, a populární jsou u nás i byznysové obědy.
Má vaše restaurace nějaké konkrétní zaměření?
Snažíme se menu sestavovat tak, aby bylo zajímavé pro každého. Pravidelně ho obměňujeme podle sezony, ale některé stálice nepodléhají gastronomickým trendům ani počasí. Mezi nejpopulárnější jídla u nás patří řízek, protože ten má rád prostě každý. Děláme ho z vepřové panenky s lehkým bramborovým salátem. Zejména mezi pány je také oblíbený telecí karbanátek s gorgonzolou balený v pancettě. Spolu s řízkem je v menu stále a podle ročních období jen upravujeme přílohu. A zapomenout nesmím ani na náš dort Sacher, na ten jsem obzvlášť pyšný. Děláme ho podle původního vídeňského receptu.
Jsou to i vaše nejoblíbenější jídla?
Určitě, ale kromě nich mám rád i takovou tu českou sváteční klasiku, na kterou občas dostanete chuť, ale pak zjistíte, že když si ji neuvaříte sám, v restauraci ji najdete stěží. Třeba dobrý španělský ptáček. Z takových jídel sestavujeme víkendovou nabídku. Máme tu i zázemí pro děti. Je tu krásný velký park a zahrada, na které v létě grilujeme a vaříme v otevřené kuchyni. Zkrátka se snažíme o to, aby se u nás hosté cítili dobře a mohli si dát to, na co mají chuť.
Uvaříte cokoli na přání?
Na předem domluvené akce ano, pokud se dají sehnat suroviny. Už jsme tu vařili třeba i krokodýla. Někomu to bude připadat zvláštní, ale mně přišlo mnohem bizarnější, když tu host svému psovi objednal steak za 650 korun. A moc mu chutnal. Vždyť říkám, že vaříme pro každého.
