Že děti tráví na internetu velké množství času, není dnes žádné překvapení.
Překvapí ale způsob, jakým jim rodiče tento čas hlídají a kontrolují. O nějakou formu omezování času stráveného online se sice snaží téměř každý rodič, většina z nich se ale spoléhá především na vzájemnou důvěru a ústní dohodu. Děti v moderních technologiích velmi často předčí své rodiče.
Ukázala to nová studie Rodič a rodičovství v digitální éře realizovaná Centrem prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty (PdF) Univerzity Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic.
První kontakt s mobilním telefonem nebo tabletem probíhá u dnešních dětí od útlého věku. Rodiče jim dotykové zařízení často půjčí už po prvních narozeninách. Nechtěně se tak podílejí na rozvoji jejich závislostního chování. Vlastní mobil pak děti dostávají s nástupem do školy.
„Děti si velmi rychle osvojují dovednosti spojené s moderními technologiemi a internetem. Rodiče za nimi v tomto ohledu výrazně zaostávají. Přes 80 procent z nich má základní uživatelské dovednosti - zvládnou napsat e-mail či používat sociální sítě. Většina rodičů tedy není technicky schopna zajistit, aby se jejich dítě nedostalo k závadnému obsahu na internetu“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu a zároveň vedoucí Centra PRVoK PdF na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Přílišná důvěra v online prostředí nefunguje
Rodiče jsou benevolentní, pokud jde o přístup dětí k online obsahu - podle výzkumu například šest z deseti rodičů dětem neomezuje vyhledávání na internetu. A opět v tom hraje roli důvěra. Až 82 procent otců i matek totiž tvrdí, že přesně ví, jaké stránky jejich dítě navštěvuje.
Spoléhání se na důvěru však dostává trhliny ve chvíli, kdy dítě prožívá negativní zkušenost - zneužití intimních fotografií, kyberšikana, sexting, pozvání na schůzku s cizím člověkem. Že se to dnes děje často, potvrzuje i loňská studie Centra PRVoK a O2 Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru. Za rodiči v takovém případě zamíří jen velmi málo dětí.
„Děti se obávají reakce rodičů a stydí se za to, co se stalo. Otázkou je, jak mohou rodiče dětem kontrolovat obsah internetu, aniž by ztratili jejich důvěru.
Řešení není složité - základem je skutečný zájem rodičů o svět dítěte. Musejí mu být vzorem a radit mu, jaké informace by mělo na internetu sdílet a na co si dát pozor. Dítě musí vědět, že ho rodič nezatratíani nepotrestá. Díky tomu získá důvěru a přestane mít strach se rodičům svěřit“ vysvětluje dětská psycholožka a spisovatelka Klára Janečková.
Rodiče podceňují úskalí internetu
Rodiče také nedokážou správně vyhodnotit rizika v online prostředí, která jejich potomkům hrozí. Nejen proto, že na internetu nejsou technicky příliš zdatní, ale i proto, že více než polovina z nich na něm nic rizikového doposud nezažila.
„Rodičům chybí přímá zkušenost, a tak vlastně netuší, co všechno může jejich dětem na internetu hrozit. Potvrzuje se důležitost prevence a osvěty ve všech rovinách“ říká Marie Mališková z O2. „Přispívat by do budoucna měla ve větší míře právě škola. Digitální gramotnost je neodmyslitelnou součástí základních životních dovedností. Proto podporujeme různé projekty v oblasti bezpečného chování a ochrany dětí na internetu“ dodává. •
Online důvěra Jak čeští rodiče řeší bezpečnost svých dětí v online prostředí
ZDROJ: O2
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
