Insolvenční řízení s Oděvním podnikem Prostějov (OP) odhalilo problematické fungování justice. Kdyby proti soudům nevytáhla největší tuzemská banka, Česká spořitelna, zřejmě by krach OP byl jen jedním z mnoha zmanipulovaných insolvencí. Spořitelně – jako největšímu věřiteli OP – se nelíbilo zejména rozhodování soudce Jana Kozáka. Ten dostal na starost insolvenční řízení na Krajském soudu v Brně podle spořitelny nikoli náhodně, ale podle nejasných pravidel. Kozák tehdy rozhodl, že Česká spořitelna (ČS) a Oděvní podnik tvoří koncern, což by znamenalo, že by ČS neměla vliv na průběh insolvence.
Spořitelna se proto začala obávat zmanipulovaného konkurzu za účasti Kozáka.
Stížnosti spořitelny přitom ignoroval rovněž Vrchní soud v Olomouci. Bankovnímu domu dal za pravdu až Ústavní soud v prosinci 2010. O pět měsíců později Krajský soud v Brně rozhodl, že Kozák již insolvenční řízení nepovede.
V případě krachu OP se spekulovalo, že své zájmy zde má „konkurzní specialista“ a miliardář Karel Kuropata, který byl napojený na firmy Pyrghos Lefkos a Textil Invest stojící v insolvenci OP proti spořitelně. Za „podivná“ rozhodnutí si Kozák dokonce vysloužil kárné žaloby. Výsledek byl ovšem žalostný: kárný senát mu pouze vzal na půl roku příplatek za místopředsednickou funkci. Kárnou žalobu podanou tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem pak stáhl jeho nástupce Pavel Blažek (ODS), jenž dříve u brněnského soudu působil jako konkurzní správce a vydělal miliony korun na konkurzech, které mu Kozák přidělil.
