Známá oděvní firma OP Prostějov má pramalou šanci na záchranu. Investoři o zadlužený podnik nestojí a ani značka nemá v zahraničí zvuk.
Autor: ČTK
Další z textilních kolosů minulých let se řítí do záhuby. Zadluženému Oděvnímu podniku Prostějov (OP) nehodlá hodit záchranný kruh žádný investor. „Podnik nemá perspektivu, výroba konfekce v Evropě je drahou záležitostí,“ tvrdí dobře informovaný zdroj z textilních kruhů. OP vyrábí od počátku května letošního roku v konkurzu, správci se snaží co nejvýhodněji zpeněžit zbylý majetek a uspokojit věřitele. Dluhy dosahují 1,6 miliardy korun.
Areály jdou do dražby
Stávající závod OP je příliš velký a není schopen konkurovat dalším hráčům na trhu. Za první tři měsíce letošního roku vykázal provozní ztrátu 104 milionů korun. Loňské hospodaření skončilo podle předběžných odhadů ztrátou 363 milionů korun, tržby propadly o 42 procent na 1,1 miliardy korun. Předloni firmě klesly tržby o 550 milionů na 1,94 miliardy při rekordní ztrátě 1,085 miliardy. „Revitalizaci společnosti vidím jako velmi obtížnou a problematickou,“ potvrzuje prezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Josef Novák. Podle něj by mohla přežít snad jenom malá část podniku zaměřená na šití pánských obleků na míru. Pokud se však najde oborový investor. V opačném případě by se lokalita v centru města mohla stát zajímavou pro developerské projekty.
Prostějovští zatím pokračují ve vynuceném snižování nákladů. „Provoz byl soustředěn do výrobního areálu v Prostějově, kde pokračuje zejména výroba obleků na míru, která je doplňována zakázkami sériové výroby,“ líčí insolvenční správce Jaroslav Svoboda. Podnik zavřel poslední závod mimo své sídlo v Jeseníku a počet zaměstnanců redukoval o 600 na zhruba 900 osob. V dobách největší slávy firma dávala práci deseti tisícům lidí.
Uzavřené pobočky skončí v dražbě. Podle návrhu insolvenčních správců by se měly dražit nemovitosti v Jeseníku, Mostkovicích, Lošticích, Olomouci, Uherském Hradišti, Drahanech, Konici, Ostravě či Brodku u Konice. „Především se jedná o již dříve uzavřené výrobní provozy. Mimo ně jde ale například i o rekreační střediska,“ přibližuje správce pro oblast zpeněžování majetku Jiří Kocvrlich. Mateřský závod v Prostějově insolvenční správci navrhují prodat ve výběrovém řízení, a to odděleně část, v níž výroba byla již ukončena, a samostatně nadále fungující provoz.
Značka nemá zvuk
Jednou z chyb vedení podniku byla absence systematického budování značky. Firma má pro každý výrobní program jiný název, například džíny nesou označení William & Delvin, další názvy jsou Bernhardt, Freeway či WAW. „Značka OP je známá maximálně v Česku a na Slovensku, ale nikoli již v zahraničí,“ říká Novák.
Na zaplnění díry na trhu po prostějovské firmě již čekají konkurenční rivalové, jako Blažek či Pietro Filipi. Prodejnám OP mezitím klesají prodeje, jejich hospodaření skončilo v prvním čtvrtletí ztrátou 12,8 milionu korun. Společnost svou prodejní síť postupně redukuje, ještě na konci roku 2008 měla v Česku a na Slovensku 117 obchodů, ke konci dubna jich bylo jen 58. Podle představenstva společnosti by se měl počet prodejen ještě snížit. Firemním prodejnám v loňském roce podle odhadu odborníků meziročně klesly tržby o 55 procent na zhruba 400 milionů korun. Návrh představenstva počítá s tím, že si podnik zatím ponechá síť 30 obratově nejlepších a ziskově perspektivních.
Machinace po hanácku**
Největším věřitelem podniku je s pohledávkami 670 milionů korun Česká spořitelna (ČS), celkově zastupuje bankovní konsorcium s pohledávkou 1,2 miliardy. ČS se však do věřitelského výboru kvůli údajnému propojení s managementem firmy nedostala, což banka odmítá a chce se dál bránit. Podle některých informací před nedávnem koupila společnost Pyrghos Lefkos, za níž stojí Filip Rybín a další lobbista Petros Michopulos, od Raiffeisenbank veškeré pohledávky u OP Prostějov ve výši 290 milionů korun a stala se druhým největším věřitelem, který si nárokuje dohromady zhruba na 400 milionů korun.
Insolvenční řízení dospělo do takového stadia, že je začala prověřovat ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Nechala si zpracovat souhrnnou analýzu, jež má odhalit případné zmanipulované kroky. „Pokud zjistíme, že se v této věci děje cokoliv protiprávního, budeme to řešit,“ zdůrazňuje Kovářová. Ministerstvo nesmí vstupovat do insolvenčního řízení, může ale zkontrolovat postupy brněnského soudu, který má konkurz na starosti. Na konkurz už dohlíží také státní zástupce z Krajského zastupitelství v Brně Zdeněk Snášel. „Podstata mojí účasti v insolvenčním řízení spočívá v odhalení případné kriminální činnosti,“ vysvětluje.
Na brněnský soud si stěžuje hlavně ČS, která se také již na krajské i vrchní státní zastupitelství obrátila s tvrzením, že soudce Jan Kozák vůbec neměl původně tuto kauzu řešit. Spořitelna a její právníci z kanceláře Clifford Chance naznačují, že výběr soudce byl záměrný. Kozák totiž spolupracuje v konkurzu oděvní firmy s insolvenčním správcem Jaroslavem Svobodou, stejně jako v dalším velkém konkurzu společnosti Javořice. V obou případech patří ke klíčovým věřitelům stejné firmy, personálně propojené s podnikateli Petrosem Michopulosem a Karlem Kuropatou. Soudce Kozák ale odmítá, že by se nějak snažil kauzu Prostějova či Javořice získat. „Co na to mám říct, rozhoduje o tom podatelna,“ brání se Kozák. Opakované přidělení správce Svobody se vysvětluje tím, že jde o jediného insolvenčního správce se zvláštní zkouškou potřebnou pro insolvenci velkých firem. Podle zákona jde o podniky s více než sto zaměstnanci nebo obratem přes sto milionů.
OP Prostějov byl jedním z nejvýznamnějších evropských producentů pánské a dámské konfekce. Tamní krejčovská tradice sáhá až do roku 1491, kdy byl v Prostějově založen krejčovský cech. Nový moderní výrobní komplex OP byl otevřen v roce 1964 a jeho oděvy nosili významní vládní představitelé, například bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý.
