Tenkrát, v létě roku 2010, to vypadalo jako skvělý nápad, jak využít evropské dotace a podpořit české podnikatele a malé firmy. Pořídí si počítač, internetové připojení, software pro řízení firmy nebo třeba IT zabezpečení a stát jim prostřednictvím CzechInvestu dá slevu 60 procent. Jenže vládní agentura tendr na administrátora a dodavatele služeb již dvakrát zrušila a výběrovým řízením se nyní zabývá antimonopolní úřad.
Čas je však neúprosný, počítače musejí být dodány do poloviny příštího roku, stejně tak musejí být podepsány smlouvy na desetitisíce telekomunikačních služeb. I CzechInvest připouští, že časový tlak neumožní vyhlásit třetí kolo tendru, a hledá způsoby, jak peníze vyčerpat jinak. Hrozba, že se podnikatelé a malé firmy k dotacím na ICT služby nedostanou, je víc než reálná. Vyloučena není ani varianta, že stát bude muset půlmiliardovou dotaci Evropské unii vrátit.
**Čtyři z pěti ven**
Plány to byly více než atraktivní, stát chtěl prostřednictvím programu „Cenově zvýhodněné ICT služby pro malé a drobné podniky“ podpořit rozvoj zhruba tří tisícovek živnostníků a malých firem. Jenže hned v roce 2010 přišel první zádrhel: do tendru na operátora, který měl zlevněné služby firmám poskytovat a administrovat celou dotační agendu, se přihlásil jediný zájemce, společnost T-Mobile. CzechInvest proto tendr zrušil a loni v létě vyhlásil druhé kolo výběrového řízení. Do něho podalo nabídku pět firem: Dial Telecom, GTS Czech, T-Mobile, Vodafone a Telefónica v konsorciu s Českou poštou a společností ICZ. Nabízená cena (viz Byznys s dotacemi) měla 60procentní váhu v celkovém hodnocení, 30procentním kritériem byla kvalita projektu administrace dotací a 10procentní váhu mělo hodnocení kvality marketingu a reklamy zprostředkovatele dotací.
Problém však nastal v momentě, kdy výběrová komise vládní agentury začala otvírat nabídky. Čtyři z pěti uchazečů totiž nesplnili podmínky stanovené v zadávací dokumentaci, takže CzechInvest všechny uchazeče s výjimkou nabídky GTS Czech vyloučil. Týdeník Euro se pokusil zjistit, nakolik závažné byly chyby, kterých se zájemci v nabídkách dopustili, avšak CzechInvest nedokázal jmenovat ani jedinou, byť je dříve označoval jako formální.
Jednou z postižených firem je i Dial Telecom, jejíž obchodní ředitel Tomáš Strašák říká: „CzechInvest vztáhl na naši nabídku jeden rozsudek Nejvyššího správního soudu a vyřadil nás. My s tím ale nesouhlasíme, nemohli jsme kvůli uvedení nulové ceny u jedné dílčí položky získat žádnou výhodu v celkovém hodnocení.“
**Nejnižší cena = zrušení tendru**
Dial Telecom se obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s žádostí o přezkoumání možného nezákonného vyřazení z tendru. Na antimonopolní úřad pak vzápětí přibyly další stížnosti – od Sdružení ICT služeb pro malé a drobné podniky a od společnosti GTS Czech. Její nabídka sice v tendru zůstala, ale jako jediná, kvůli čemuž se CzechInvest rozhodl celé výběrové řízení zrušit. „Není možné porovnání s jinou nabídkou, takže nebudu riskovat, že peníze budou vynaloženy neefektivně,“ vysvětloval letos v únoru šéf CzechInvestu Miroslav Křížek.
To se však logicky nelíbí operátorovi GTS Czech, který v druhém kole tendru nabídl cenu necelých 608 milionů korun, o 132 milionů nižší, než nabídla Telefónica s ICZ a Českou poštou. „Přestože GTS Czech předložila nabídku s nejnižší cenou, agentura soutěž zrušila. Celý proces rozhodování nepovažujeme za standardní,“ uvedl Tomáš Pfeffer, poradce GTS Czech pro veřejné zakázky. Na internetových stránkách své firmy Indoc dokonce napsal, že CzechInvest se zakázkou manipuluje, a protože neměl jinou možnost, jak se nabídky GTS Czech zbavit, tak ji znovu zrušil. „To je zlozvyk zadavatelů, kterým se nepovedlo zakázku zorganizovat podle svých představ. Zrušením tendru se vytvoří nová šance pro ty, kteří ji nemohou vyhrát,“ uvedl Pfeffer.
V současnosti se GTS Czech nechce k tendru vůbec vyjadřovat, s odůvodněním, že firma čeká na ukončení šetření ÚOHS. Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj týdeníku Euro řekl, že > ÚOHS v současnosti vede v této záležitosti celkem čtyři správní řízení týkající se jak vyřazení uchazečů, tak i zrušení zakázky. „Prvostupňová řízení v současné době probíhají, rozhodnutí nebyla dosud vydána,“ uvedl Rafaj.
**Vracet, nebo přesunout?**
Vilém Herman ze společnosti Anderson Consulting, která pro státní úřady a soukromé firmy poskytuje poradenské služby při výběrových řízeních, soudí, že CzechInvest inkriminovaný tendr špatně koncipoval. „Celé to šlo realizovat jinou formou, bez nároku na jakékoliv veřejné prostředky, čistě zastřešením nákupu služeb pro balík malých podnikatelů. Na slevu minimálně 60 procent by čeští operátoři určitě slyšeli,“ je přesvědčen Herman. Na opakované zrušení tendru prý CzechInvest – podle tehdejšího zákona – nárok měl. „Otázka je, jak moc přísně jednotlivé nabídky vylučoval,“ dodává Herman.
Daleko zásadnější otázkou však zůstává osud půlmiliardy dotačních peněz, které měla vládní agentura, potažmo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), připravené na ICT podporu živnostníkům a malým firmám. „O třetím vyhlášení veřejné zakázky CzechInvest neuvažuje, čas to neumožní,“ připouští Štěpánka Filipová, ředitelka marketingu a komunikace agentury. Další kroky učiní CzechInvest, respektive MPO (jako nadřízený orgán), po rozhodnutí antimonopolního úřadu. „ÚOHS se obrátil na CzechInvest na základě podnětu jednoho z uchazečů, my jsme mu poskytli potřebná vyjádření i součinnost. Další postup je nyní na antimonopolním úřadu,“ vysvětluje Filipová.
Hrozbu, že by se nakonec dotační peníze k malým podnikatelům nedostaly, se prý CzechInvest snaží minimalizovat, například přesunutím do jiného dotačního programu. „Naším zájmem je evropské peníze určené na ICT řádně vyčerpat, možností je například navýšit výzvu ICT v podnicích v rámci OPPI (Operační program podnikání a inovace – pozn. red.), nebo provést realokaci v rámci prioritní osy OPPI,“ říká Filipová bez uvedení konkrétnějších detailů.
Zdroje týdeníku Euro však hovoří o vážném ohrožení inkriminované půlmiliardy, přičemž hrozba vracení peněz Evropské unii je víc než reálná. „Aby se naplnil původní záměr CzechInvestu, do poloviny příštího roku se musí podnikatelům a malým firmám nainstalovat všechny počítače a zapojit datové služby. Příliš času nezbývá,“ uvedl jeden ze zdrojů. „Věříme, že se vše podaří efektivně využít, prostředky z OPPI je nutné vyčerpat do konce roku 2015,“ dodává Filipová.
