Privátní bankovnictví Bohatým bankovním klientům jde především o zachování hodnoty jejich majetku, nepotřebují riskovat za cenu ročních výnosů v desítkách procent. Tímto zaklínadlem často vysvětlují bankéři svoji neschopnost miliony svých movitých klientů rozmnožit.
Vina ale nepadá jen na bankéře. Bohatí klienti jsou často konzervativnější, pomalejší a nerozhodnější než drobní investoři. Vyčkáváním si pak mnohdy nechají utéct zhodnocení přesahující i sto procent. Před třemi týdny tomu bylo pět let, co si akciové indexy sáhly na dno. Americký index S&P 500 od té doby posílil o 177 procent, to je průměrné roční zhodnocení 35 procent. Pražský index PX za stejné období vzrostl jen o 27 procent. I to je ale lepší výnos než držet většinu majetku na vkladových účtech, popřípadě termínovaných vkladech, kde výnos většinou stačí sotva na pokrytí inflace.
„Většina investorů se od krize drží konzervativních aktiv, což znamená, že toho na akciových trzích hodně promeškali. Máme za sebou čtyři nejlepší roky pro akciové trhy v historii.
A většina našich klientů si to nechala ujít,“ konstatuje Susanne Höllingerová, šéfka rakouské Kathrein Privatbank, která patří do skupiny Raiffeisenbank.
Že privátní klienti potřebují několik let rostoucí akciové trhy, než se rozhodnou do nich investovat, potvrzuje i Pavel Tichý z privátního bankovnictví ČSOB.
