Rozmohl se nám tady takový nešvar. Když něco nefunguje nebo vydělává moc peněz, tak je zásadní chybou, že to není státní. Takhle jsme se ve volební kampani dozvěděli, že za klesající dostupnost bydlení může nemalou měrou to, že obce a města svůj bytový fond zprivatizovaly a teď žádné byty nemají, a nemohou tak ovlivňovat cenu nájmů.
On ten Němec, co člověku schovává věci, tady řádí jako černá ruka. Všichni jsme mu ale ještě nepodlehli, tak si připomeňme, jak to bylo s privatizací bytů. Její naprostá většina se odehrála v době tvrdé regulace nájmů a ty byly v obecních bytech velmi nízké, zatímco v těch privátních velmi vysoké. Obce nebyly schopny udržovat svůj bytový fond, protože na to neměly peníze, a tak ho raději prodaly.
Leckdy velmi levně. Byla to chyba? Podle toho, jak nyní ty bytové domy vypadají a jak vypadaly před privatizací, byla privatizace jednoznačně úspěšná. To zaprvé.
Proč je „regulační daň“ v Praze vyšší než na Manhattanu:
Praha předběhla Manhattan. Nevysvětlitelná část tvoří dvě třetiny ceny realit
Zadruhé se ptejme, jak chce slibovanou stavbou svých obecních sociálních bytů město ovlivnit dostupnost bydlení? Chce nabídnout levnější, tedy netržní zase nějak regulované nájemné? A komu? Kdo bude ten privilegovaný? To už si nepamatujeme, jak probíhalo rozdělování bytů prostřednictvím OPBH neboli obvodních a okresních podniků bytového hospodářství kamarádíčkům a za nemalé všimné? Těžko si představit lepší prostředí pro korupci.
Část takto postavených bytů se ocitne mimo trh, protože budou obecní, což nevyhnutelně povede k růstu ceny těch prodávaných i pronajímaných. Opět tak vznikne situace, kdy zde bude privilegovaná menšina žijící v levném nájmu v bytech, na něž se složili i lidé žijící ve svém nebo platící zcela tržní nájem navýšený navíc o tuto politickou přirážku. A při zkušenostech s OPBH se začnou opět objevovat zanedbané nemovitosti a sídliště zase začnou šedivět a chátrat.
Čtěte další komentáře Pavla Párala
Argumentace Vídní nebo Berlínem, kde municipality vlastní rozsáhlý bytový fond a pronajímají ho, je silně nekvalifikovaná, protože v Německu a Rakousku je historickým vývojem a sociálním systémem nájem preferován před vlastnictvím nemovitosti. Naprostá většina občanů těchto zemí po svém vlastním bydlení netouží. V Česku, stejně jako v mnoha dalších chudších zemích je vlastnictví nemovitosti základním zajištěním na stáří. Na tom se hned tak nic nezmění.
Řeči o sociálních bytech a obecních nájmech jsou jen odváděním pozornosti od toho, že za nedostatek bytů mohou právě municipality. Jistě, zákon předepisuje, aby do stavebních řízení kecalo víc připomínkových míst.
Ale za to, že stavební úřady a další instituce beztrestně nedodržují termíny, za to, že nefunguje územní řízení a rozhodování je prakticky paralyzované, za to mohou ti, kteří v městech a obcích v poslední době vládnou. I když se pokoušejí vinu hodit na někoho, kdo obce spravoval před patnácti či dvaceti lety.
Přimíchávat do tohoto jedovatého koktejlu ještě novodobé OPBH v podobě obecních sociálních bytů je pak jen kudlou do zad lidem, kteří potřebují bydlet za rozumné peníze.
Dále čtěte:
Recept pro Prahu? Amsterdam zvažuje povinné sociální byty
Češi musí na nové bydlení šetřit nejdéle v Evropě. Byt stojí více než 11 průměrných ročních platů
Čím dál nedostupnější bydlení: Praha už je dražší než Mnichov
Nové byty v Praze znovu zdražily. Cena za metr čtvereční překonala 100 tisíc
V Belgii šest měsíců, v Praze sedm let. Stavbu bytů brzdí byrokracie
