Organizace zemí vyvážejících ropu spolu se svými spojenci (OPEC+) v posledních letech schválila hned několik omezení produkce černého zlata, jejichž cílem bylo zvýšit jeho prodejní cenu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by ale tato dlouhodobá strategie mohla už brzy přestat fungovat.
Hlavním důvodem má být podle agentury očekávaný nárůst celosvětové produkce ropy, který zajistí převážně Spojené státy a další země v Americe. Zvýšená produkce by pak měla vést k tomu, že rezervní zásoby černého zlata se dostanou na úroveň, kde byly naposledy během extrémně snížené poptávky v období pandemie covidu.
Poptávka po ropě se bude snižovat
Podle současných odhadů IEA převýší globální nabídka ropy do roku 2030 poptávku o „ohromujících“ osm milionů barelů denně, což bude mít zcela zásadní vliv na celé odvětví. „Jde totiž o opravdu velký přebytek, který může být jedním z vůbec nejvyšších v historii,“ řekl pro CNN výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
„Tento přebytek by mohl zvrátit současnou strategii řízení trhu ze strany OPEC+ zaměřenou na navýšení cen ropy. Zároveň také může vést k vytvoření prostředí s nižšími cenami,“ uvedla agentura ve své středeční zprávě.
Dalším zásadním důvodem, který má přispět ke snížení ceny ropy, je pomalejší nárůst celosvětové poptávky. V následujících letech se totiž zájem o ni bude „progresivně zpomalovat“, přičemž svého vrcholu dosáhne do roku 2029 a poté už se má postupně mírně snižovat. Podle agentury to zajistí hlavně zrychlující se zavádění různých ekologických technologií, tedy například nárůst prodejů nových elektromobilů.
Nejnovější odhady IEA potvrzuje rovněž současný vývoj na trhu. OPEC už totiž v posledních dvou letech schválil několik omezení, která snížila celosvětovou produkci ropy asi o 5,7 procenta. Začátkem června se navíc skupina dohodla na dalším prodloužení zmíněných restrikcí až do roku 2025 – třebaže od října začne některá z nich postupně rušit.
Cena ropy poslední dobou klesá
Navzdory platným dobrovolným škrtům ceny ropy a pohonných hmot v posledních měsících téměř neustále klesaly. Třeba severomořský Brent zlevnil od dosažení svého pětiměsíčního maxima na začátku letošního dubna přibližně o devět procent – ve čtvrtek stál jeden barel lehce přes 82 dolarů. Ve stejnou dobu navíc poklesla i cena americké ropy West Texas Intermediate, a to z dubnových 87 dolarů na současných asi 78 dolarů za barel.
Snížení cen ropy podle analytiků způsobila především její rekordní produkce ve Spojených státech, jež vedla k výraznému zvýšení globální nabídky. Dalším důležitým faktorem pak byly obavy odborníků z pomalého nárůstu poptávky v mnoha velkých ekonomikách. Týkalo se to především Číny, která je vůbec největším dovozcem této strategické suroviny na světě.
