Cena severomořské ropy Brent od začátku letošního roku stoupla přibližně o pět procent, přičemž své maximální výše kolem 91 dolarů za barel dosáhla během dubna. O zhruba dva měsíce později je ovšem situace diametrálně odlišná. Brent se prodává asi o desetinu levněji, což je sice dobrou zprávou pro mnohé firmy a motoristy, ne však už tolik pro státy, jež černé zlato produkují. Dle očekávání analytiků se tedy Organizace zemí vyvážejících ropu spolu se svými spojenci (takzvaný OPEC+) na nedělním setkání domluvila, že dobrovolné snížení produkce ropy o 2,2 milionu barelů denně opětovně prodlouží, a to až do roku 2025.
Současná dohoda podle CNN ještě navyšuje původně schválené snížení těžby o 3,66 milionu barelů, o němž OPEC+ rozhodl v letech 2022 a 2023. I za ním přitom stála snaha členských zemí (především Saúdské Arábie a Ruska) zajistit vyšší ceny ropy na světových trzích, a tudíž vyšší příjmy do státních pokladen.
Saúdové zvýšení ceny potřebují
Dobrou zprávou je, že navzdory nově oznámenému omezení ze strany kartelu, které odpovídá přibližně 5,7 procenta celosvětové produkce ropy, zatím ke zvýšení její ceny nedochází. Zmíněný Brent se podle Trading Economics během pondělního poledne prodával za zhruba 81 dolarů za barel, což je o přibližně dolar méně než ve stejnou dobu minulý pátek.
Právě udržení ceny této strategické suroviny na minimálně 81 dolarech za barel je velmi zásadní pro Saúdskou Arábii. Ta podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) potřebuje dosáhnout minimálně přesně této částky, aby mohla mít vyrovnaný rozpočet.
Aktuální nižší ceny na trhu jsou podle analytiků především důsledkem rekordní produkce ropy v USA, která vedla k podstatnému zvýšení globální nabídky. Zásadní vliv na celou situaci mají ale také obavy z nízké poptávky v nejvýznamnějších ekonomikách, jako je třeba Čína, jež je největším světovým dovozcem ropy vůbec.
Poptávka roste pomaleji, než se čekalo
Spekulace o poklesu trhu nedávno potvrdila mimo jiné Mezinárodní energetická agentura (IEA), která ve své nejnovější zprávě snížila letošní prognózu růstu globální poptávky po ropě o 140 tisíc barelů denně na 1,1 milionu barelů. Podle agentury za to může již zmíněná slabá poptávka ve vyspělých ekonomikách, což se kromě Číny týká především Evropy. Oproti původním očekáváním naopak situaci mnohem méně ovlivňuje napětí na Blízkém východě, které se pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás navzdory zatím nijak zásadně nezhoršuje.
I přes slabou prognózu růstu poptávky ovšem někteří analytici varují, že nynější kroky OPEC+ by v budoucnu ke zvýšení ceny ropy přeci jen vést mohly. IEA totiž očekává, že její celosvětová produkce se letos navýší o pouhých 580 tisíc barelů denně. Už na začátku roku přitom agentura uvedla, že pokud kartel skutečně prodlouží své omezení, již letos by mohlo dojít k deficitu na straně nabídky, což by samozřejmě cenu ropy zvedlo.
Za nedělním rozhodnutím OPEC+ každopádně může stát i skutečnost, že Saúdská Arábie v současnosti prodává akcie své ropné společnosti Aramco. A ačkoliv se jedná jen o méně než jednoprocentní vlastnický podíl tohoto ropného giganta, země by díky transakci mohla na svůj rozvoj získat až 13 miliard dolarů (téměř 297 miliard korun). Co je dáno i tím, že víkendové schválení snížení těžby může teoreticky cenu akcií zvýšit.
