V nižší střední třídě panuje tuhá konkurence. VW Golf. Ford Focus. Renault Mégane. Nebo třeba i Mazda 3. To je jen několik příkladů. Vítr mezi těmito hatchbacky by rád způsobil nový Opel Astra, který prošel redakčním testem Profitu.
Foto: Opel
Vyzkoušel jsem model s naftovým čtyřválcem o objemu 1,7 l s označením CDTi, jenž je podle zástupců automobilky nejžádanější motorizací mezi českými zákazníky. Tak se pojďme Astře podívat na zoubek.
Vzhled za jedna
O úspěchu v tomto segmentu možná více než jízdní vlastnosti rozhoduje vzhled. Astra se v tomto směru nemá za co stydět, její design totiž v mnohém navazuje na prvky úspěšného modelu Insignia. Zakulacené robustní tvary sice kontrastují s ostrými křivkami, výsledkem je ale vyvážený, jakoby přikrčený vzhled s výrazným sportovním duchem. Jednoduše řečeno: Astra je pohledná.
Příjemně působí i interiér, pochvalu zaslouží především sedadla, která mají vynikající boční vedení a nabízejí komfort i během dlouhých cest. Trochu cviku a přemýšlení potřebuje zacházení se středovou konzolou, velké množství tlačítek totiž občas dovede zamotat hlavu.
Co se uspořádání vnitřku týče, na předních sedadlech je všechno v pořádku, za volantem se v pohodě cítí i mohutnější postava. Špatné to není ani vzadu, byť statnější jedinci mohou postrádat místo na kolena či hlavou „bojovat“ se střechou. Zajímavým detailem je posuvné dno zavazadlového prostoru.
| Opel Astra 1.7 CDTi |
| model Opel Astra 1.7 CDTi motor vznětový čtyřválec zdvihový objem 1 686 cm3 max. výkon 92 kW (125 k) max. rychlost 195 km/h max. toč. moment 280 N.m z 0–100 km/h 11,5 s spotřeba 6,7 l/100 km cena test. modelu 625 900 Kč |
Žádný velký sprinter
Jak už jsem zmínil, testovanou Astru poháněl modernizovaný motor 1.7 CDTi. Tenhle vznětový čtyřválec vozu poskytuje 125 koní výkonu, 280 N.m točivého momentu a z klidu na sto kilometrů v hodině zrychlí za 11,5 vteřiny. Tolik čísla. V praxi působí Astra poměrně svižně, ale žádný velký sprinter to rozhodně není. V nižších otáčkách netáhne, v těch vysokých jí zase dochází dech. Agilní jízda tak žádá časté řazení, které je mimochodem docela příjemné. To se bohužel nedá říct o zvukové kulise naftového agregátu. Zejména za studena je typické „rachtání“ opravdu výrazné, relativně se zmírní až po zahřátí motoru.
Dva a půl v jednom
Testované auto mělo ve výbavě adaptivní odpružení FlexRide, jež řidiči umožňuje změnit nastavení podvozku a spolu s tím i chování vozu. Na výběr jsou tři režimy: přednastavený Standard, Tour a Sport. Standard, jak už vypovídá název, je vyvážený, Tour z Astry udělá ještě komfortnější automobil. Rozdíl je sice patrný, ale není nikterak výrazný.
Opravdový skok ale představuje zmáčknutí tlačítka Sport. Nejen že se změní podsvícení budíků z bílé na červenou, ale především v tu chvíli ucítíte, jak podvozek přituhne, volant začne klást větší odpor, zpřesní se řízení a zrychlí se reakce na přidání plynu.
Výsledek je ohromující. Může za to především způsob, jakým se tato předokolka s těžkým naftovým agregátem pere s nedotáčivostí, jak statečně drží stopu a odmítá zatočit jinak, než chcete vy. Sportovní nastavení podvozku tak svým způsobem nahrazuje občasnou lenivost motoru.
Umí to úsporně
Když si někdo vybere verzi s motorem 1.7 CDTi, dá se logicky předpokládat, že tak učinil i kvůli úsporné jízdě. V případě Astry nebude zklamaný. S lehkou nohou a možná až s trochou sebetrýznění (tlačítko Sport je lákavé) se mi podařilo jezdit se spotřebou 5,5 litru na 100 kilometrů. Mnohem častější byl ale údaj přes šest litrů, test jsem zakončil s průměrnou spotřebou 6,7 litru.
S bohatou výbavou
Ceny nové Astry začínají na hodnotě 325 900 korun. V tomto případě dostanete model s benzínovým motorem 1,4 l a s výbavou Essentia. „Moje“ auto však disponovalo hned několika zajímavými prvky příplatkové výbavy. Kromě adaptivního odpružení FlexRide se osvědčil například natáčecí systém předního osvětlení.
