Al-Káida může ovládnout Adenský záliv, kudy denně putují miliony barelů ropy
Americký prezident Barack Obama má o jednu noční můr víc. Vše nasvědčuje tomu, že po Afghánistánu a Iráku se stává centrem mezinárodního terorismu Jemen. Evropané pocítili jemenskou hrozbu nepřímo. Po odmlce od útoku al-Káidy z října 2000 na válečnou loď USS Cole kotvící v adenském přístavu se země na jižním cípu arabského poloostrova dostala na přední stánky světových deníků opět loni v prosinci. Zasloužil se o to třiadvacetiletý Nigerijec Umar Farouk Abdul Mutallab, jež se neúspěšně pokusil o sebevražedné odpálení nálože v letadle na lince Amsterdam–Detroit. Vyšetřovatelé záhy zjistili, že tomuto mladému Afričanovi se dostalo vzdělání na prestižní škole v Británii, ideologický výcvik s rukopisem al-Káidy pak získal v Jemenu. USA společně s Velkou Británií minulý týden přechodně uzavřely své ambasády v hlavním městě Saná poté, co se bezpečnostní služby dozvěděly, že do hlavního města vjelo šest nákladních vozů plných zbraní a výbušnin. Ambasáda USA se přitom stala terčem bombového útoku již v roce 2008, při kterém bylo zabito 19 lidí. Říkáte si, že se nás to netýká? Omyl. Český zastupitelský úřad minulé pondělí omezil vízový a konzulární úsek ambasády v Saná. Pouštní stát patří mezi známé teroristické destinace. Minimálně posledních deset let bezpečnostní komunita dobře ví, že kvůli selhávající vládě mohou hlasatelé svaté války na jemenském teritoriu snadno operovat a školit další boží bojovníky. „Jemen je stará záležitost, na kterou nově vrhl světlo až Abdul Mutallab,“ připomíná Hynek Kmoníček, náměstek ministra zahraničí a znalec blízkovýchodního regionu. Přední experti, které týdeník EURO oslovil, se shodují, že největší hrozbou pro regionální i globální bezpečnost je rozpad země na několik částí, které by mohly ovládnout teroristické skupiny.
Šíité, separatisté a teroristé
Největší obava mezinárodní komunity panuje z možné teritoriální dezintegrace Jemenu na několik částí. Šíité z provincie Saada se cítí nedostatečně zastoupeni v politice země. Vedou proto od roku 2004 ozbrojený boj s vládou v Saná, secesionistické tendence panují na jihu, a k navíc je země eldorádem teroristů z al-Káidy. Odhaduje se, že kvůli bojům bylo nuceno opustit své domovy přes 175 tisíc obyvatel Jemenu. Země navíc sousedí s největší producentem ropy na světě. Saúdskou Arábii tíží jemenská nestabilita zejména vzhledem k naftovým polím nedaleko společné hranice. Proto od listopadu loňského roku systematicky bombarduje pozice rebelů. „Nesmíme zapomenout, že se jedná o větší zemi, než je Irák, a s mnohem členitějším terénem. Chybí zde základní infrastruktura. Jde o tradiční kmenovou společnost, kde kmeny představují alternativní centra moci,“ vypočítává pro EURO překážky úspěšné ofenzivy proti povstalcům Angel Rabasa, analytik amerického konzervativního think-tanku RAND.
Líheň teroristů
V lednu loňského roku se na veřejnosti objevila videonahrávka oznamující propojení teroristických skupin v Jemenu a v Saúdské Arábii do organizace známé pod zkratkou AQAP (al-Káida na Arabském poloostrově). Podle odhadů bezpečnostních expertů čítá tato pobočka al-Káidy několik stovek bojovníků. Jejich mozkem je někdejší tajemník nejhledanějšího teroristy planety Usámy bin Ládina, Násir Vahajší. Po půlroce od vzniku společné instituce podnikli teroristé sebevražedný atentát na saúdskoarabského ministra vnitra, při němž princ Abdal Azíz Saúd bin Najíf jen těsně unikl smrti. AQAP má podle všeho základny na několika místech po celém Jemenu. Pokus o násilný akt v letadle společnosti Northwest Airlines na Boží hod byl pak neblahým důkazem snah teroristů z AQAP demonstrovat sílu i na vzdálených cílech na Západě.
Teroristická hrozba přitom roste úměrně s neschopností jemenské vlády prezidenta Alího Abdalláha Sáliha kontrolovat území státu. Ideovým svorníkem teroristů z Arabského poloostrova je radikální klerik Anwar al-Awlaki, který inspiroval násilným šířením víry mnoho rekrutů od sebevrahů z 11. září až po střelce na základně Fort Hood či Nigerijce Farouka Abdula Mutallaba. Al-Awlakiho otec, někdejší jemenský ministr zemědělství, poskytl přitom svému synovi kvalitní vzdělání na amerických univerzitách v Coloradu a San Diegu. Později se však al-Awlaki rozhodl pro dráhu islamisty a imáma. Na jeho přednášky v USA docházeli tři sebevražední piloti z 11. září. Na počátku roku 2004 se radikální duchovní přestěhoval do jemenského hlavního města, kde vyučoval na univerzitě. Na svém profilu na sociální síti Facebook kupříkladu umístil text nazvaný 44 cest jak podpořit džihád. Ještě týž rok byl pro své názory a styky s podezřelými osobami označen za mezinárodně hledaného teroristu a americké ministerstvo financí spolu s OSN požadovalo zmrazení jeho kont, k čemuž se však jemenské úřady neodhodlaly.
Pomocná ruka
Po eskalaci násilí a propuknutí nových bojů centrální vlády s rebely ze severu i jihu z konce loňského roku zavítal v lednu do Saná také generál David Petraeus. Vrchní velitel amerických sil na Blízkém východě a ve střední Asii tam po setkání s prezidentem Sálihem oznámil, že USA zvýší částku uvolněnou na podporu protiteroristických opatření vládě v Saná ze současných 67 milionů amerických dolarů až na 190 milionů. Spolu s Velkou Británií se hodlají Američané dále podílet na vytvoření speciální protiteroristické jednotky jemenské policie. Jeremy Sharp z výzkumného oddělení amerického Kongresu, který připravoval pro jednání kongresmanů řadu studií právě o Jemenu, je přesvědčen, že země disponuje jen limitovanou schopností absorbovat více pomoci. Podle jeho vyjádření pro redakci EURO byla ochota ke spolupráci s USA ze strany Jemenců vždy spíše omezená. Jemenští představitelé také minulý pátek odmítli jakoukoli účast zahraničních sil na operacích proti Al-Káidě. Přítomnost cizích vojáků jen pár stovek mil od nejsvatějšího místa islámu Mekky by jen posílila antiamerikanismus místních obyvatel.
Strategie na prvním místě
Zpráva amerického Senátu, která se zabývala útoky z 11. září, obsahovala stovky odkazů na nepřehlednou situaci v Jemenu a vazby teroristů na tuto zemi. Dodnes pobývá na kubánské základně Guantánamo z celkového počtu 200 zadržovaných osob přes 90 vězňů jemenského původu. Obamův plán na co nejrychlejší uzavření tohoto nenáviděného symbolu americké arogance vůči mezinárodnímu právu naráží na realitu. Vězně podezřelé z terorismu nelze vrátit do jejich rodiště. Úroveň vězeňské správy v Jemenu je totiž velmi nedostatečná a hrozí proto, že většina navrátilců by se záhy připojila ke svým bratřím ve zbrani, což se již v řadě případů skutečně stalo. Jen namátkou: číslo dvě v hierarchii AQAP je Saíd Alí Šihrí ze Saudské Arábie, který byl z Guantánama propuštěn v roce 2007. „To, co umožnilo růst teroristické sítě, byla laxnost jemenské vlády vedené prezidentem Sálihem. Kabinet v Saná se obává střetu s al-Káidou, aby naplno neexplodoval konflikt se separatisty z jihu a šíity na severu. To, že se šíité na jihu dali do pohybu, teroristé z al-Káidy použili jako výhodu a rozšířili své operce,“ popsal pro týdeník EURO dění posledních týdnů Walid Pharees, expert na terorismus z washingtonské National Defense University. Varoval dále, že pokud džihádisté získají moc a geografickou kontrolu nad Jemenem, strategické důsledky budou nedozírné. Stovky kilometrů jemenského pobřeží by al-Káidě umožnily útočit na obchodní lodě na ekonomicky významné trase z Perského zálivu do Suezského průplavu, kudy ročně propluje na 20 tisíc lodí. Denně se tudy na světový trh dostávají tři miliony barelů ropy.
