Operace sekačka. Při zásahu v Mountfieldu rozhodně nešlo o běžnou kontrolu

19. 11. 2016

V Česku to trochu překvapí, ale zatím se to nerozkecalo. Policie dál úzkostlivě tají, pro jaké dokumenty si před dvěma týdny přišla do centrály mnichovického Mountfieldu a proč.

Společnost provozující síť hobbymarketů se brání tím, že všechny dosavadní finanční kontroly proběhly vždy bez potíží a dokumenty Mountfieldu prošly rukama cifršpionů bez poskvrnky.

Doposud se objevily informace pouze o tom, že se detektivové zajímali o staré licenční smlouvy z devadesátých let. Policie se zatím na otázku, jakou souvislost mají mít staré smlouvy z centrály Mountfieldu s aktuálním prověřováním firmy a zda zasahovala na základě svého šetření, nebo z popudu finančního úřadu, zdráhá odpovědět. V dané věci stále probíhá prověřování.

Více informací k trestnímu řízení poskytovat nebudeme,“ omezil se na strohé vyjádření mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Marketingový ředitel Mountfieldu Aleš Hrouda tvrdí, že společnost, byť notně zaskočená utajovanou ranní policejní akcí, vyšla detektivům vstříc a bez okolků jim vydala požadované dokumenty. „Je pravda, že zásah policie nás velmi překvapil, protože naše firma je pravidelně podrobována důsledným kontrolám, primárně ze strany finančního úřadu, a jejich výsledky jsou vždy v pořádku,“ sdělil týdeníku Euro Hrouda.

Mountfield si je podle něj jistý, že veškeré dokumenty a firemní postupy jsou v naprostém pořádku a nedošlo k žádnému pochybení.

Jasno do překvapivé policejní šťáry nevnesla ani Finanční správa. „Každé konkrétní daňové řízení podléhá podle daňového řádu povinnosti mlčenlivosti.

Proto nemůžeme cokoli sdělovat,“ odpověděla na dotaz týdeníku Euro, zda policie vycházela při zásahu v Mountfieldu z udání daňové správy, mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

V podnikatelské sféře se mezitím začaly objevovat kusé zprávy a spekulace o tom, co za policejní šťárou stojí. Podle jedné z nich se zakladatel a spolumajitel Mountfieldu Ivan Drbohlav před delším časem na jednom z obchodních jednání nepohodl s ministrem financí a majitelem holdingu Agrofert Andrejem Babišem. Oba byznysmeni mají podobnou minulost. Mimoto bydlí kousek od sebe za východní hranicí hlavního města. Oba před rokem 1989 pracovali v podniku zahraničního obchodu a jako spolupracovníky si je vytipovala komunistická Státní bezpečnost.

Drbohlava získala v roce 1988 jako ideového spolupracovníka s krycím jménem Dublin, kdy pracoval v podniku zahraničního obchodu Motokov a bydlel v Londýně. Podobnou zkušenost má z podniku zahraničního obchodu Petrimex i Babiš. Soudy o svoji „nezákonnou“ evidenci v archivech StB v Bratislavě vyhrává.

Spor, nebo zakázané uvolnění?

Jak to mělo být s údajnou schůzkou, na které se Babiš a Drbohlav nepohodli? „Před delší dobou spolu jednali, mimo jiné i o inzerci do Babišových médií, a nerozešli se vůbec v dobrém,“ prozradil týdeníku Euro člověk, který se pohybuje vysoko v mediálním prostředí, ale nepřál si zveřejnit jméno. Už několik společností si nějaký čas stěžuje na to, že po nevydařených jednáních s majitelem Agrofertu a dnes i ministrem financí si u jejich dveří podávají doslova kliku kontroly z finančního úřadu či Celní správy, které pod Babiše spadají.

Marketingový ředitel Mountfieldu Aleš Hrouda si ale žádné jednání s Babišem z poslední doby nevybavuje. „Všechno, co zatím víme, jsme už zveřejnili, a v tuto chvíli nebudeme celou záležitost více komentovat. S policií úzce spolupracujeme a poskytli jsme jí všechny dokumenty, které požadovala,“ dodává Hrouda.

Také Agrofert popřel jakékoli jednání s Drbohlavem z poslední doby. „Nemám informace o žádných takových kontaktech,“ konstatoval mluvčí firmy Karel Hanzelka.

Druhým potenciálním zmiňovaným důvodem policejní akce může být podle některých teorií angažmá Mountfieldu, respektive jeho zakladatele Ivana Drbohlava, v hokeji. Mountfield s Drbohlavem v čele se stal v létě roku 2006 generálním sponzorem českobudějovického hokejového týmu, Drbohlav pak následně faktickým majitelem klubu.

Drbohlav byl v té době považován za jednoho z nejmocnějších mužů v českém hokeji. Postupem času ale začaly vznikat spory s městem, kterému patří hokejový stadion a které klub ročně dotovalo nemalou částkou. Spory vygradovaly po sezoně let 2012 až 2013, kdy se na jaře 2013 vedení klubu dostalo do zásadního sporu s pivovarem Budvar a městem. Klub byl totiž vázán smlouvou s marketingovým partnerem extraligy, agenturou BPA, že se při domácích zápasech bude na stadionu točit Radegast, pivo nového oficiálního partnera extraligy. Oproti tomu město jako majitel Budvar arény mělo platnou smlouvu s pivovarem Budvar. Budvar posléze ustoupil a byl ochoten smlouvu s městem vypovědět, ale management HK Mountfield dal přednost finanční pobídce z Hradce Králové a klub se přesunul do východočeského města.

Drbohlavovo jméno se v roce 2012 objevilo také v souvislosti s pražskou hokejovou Spartou. V té době se kolem ní točil známý velkoprodejce automobilů Ford známý z devadesátých let z kauzy IPB -Antonín Charouz. Klub se v té době nacházel ve finančních potížích. „Tento průtokový ohřívač peněz, řízený bývalým brankářem Petrem Břízou, vlastní půl napůl dvě fyzické osoby: Antonín Charouz a Lucie Basíková, dcera majoritního vlastníka Mountfieldu Ivana Drbohlava, který v lize zároveň vlastní českobudějovický klub,“ napsal v dubnu 2012 pod titulkem Hokejové finále a špatný byznys server Motejlek.com. Charouz je na smlouvy v reklamě, marketingu a ochranných známkách letitým rutinérem. Spartu později získal miliardář a vlastník firmy ČKD DIZ, která se podílela na budování tunelu Blanka, Petr Speychal. Kvůli Speychalovým dluhům, dosahujícím téměř 800 milionů korun, se policie začala zajímat i o Spartu. A není vyloučeno, že zapátrala i v hlubší minulosti klubu.

Podle posledních informací z byznysových kruhů se v případě Mountfieldu rozhodně nejedná o bagatelní finanční kontrolu. Ta může totiž souviset i se samotným hospodařením společnosti. Jenže lidé znalí problému se o ní zatím zdráhají konkrétněji mluvit.